Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem | foto: Petr Topič, MAFRA

Šok aneb jak hřebčín utekl koronaviru. Slavil mezi vyvolenými v UNESCO

Celý článek jen pro členy

Chcete číst prémiové texty bez omezení?

S dvouměsíčním zpožděním způsobeným koronavirem si Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem připomněl nečekané proklouznutí na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Zařadil se tak mezi nejvýznamnější české památky.

Byl to tenkrát šok pro všechny, když loni v červenci výbor UNESCO vytáhl doslova ze šuplíku neoficiální a nedokončenou nominaci kladrubského hřebčína, zařadil ji mezi vážné adepty a hned ji mezi světem chráněné unikátní památky zapsal.

„Řídil jsem zrovna auto, když jsem to v rádiu slyšel. Musel jsem si zastavit, emočně mě to dostalo,“ vzpomněl na loňský nečekaný spád událostí náměstek hejtmana Roman Línek, který stál čtyři roky v čele rady, která nominaci kladrubského hřebčína připravovala. 

„My jsme loni počítali s tím, že nám Výbor UNESCO řekne podmínky, splníme je a poté nás asi jako první hřebčín na světě zapíšou. Jenže najednou nás tam na plénu zařadili hned. Pro mě to bylo nezapomenutelné, stejně jako narození dětí,“ řekl Línek.

Že je pro komisaře UNESCO přihláška zajímavá, naznačoval bleskurychlý úkol dodat nějaké dokumenty. To by býval nebyl problém, kdyby ovšem v Česku nebyly červencové dny volna a dostupní úředníci na dovolených. Naštěstí se vše podařilo včas dodat a nominace kladrubského Polabí se dostala do popředí zájmu.

Kladrubský hřebčín a jeho zlacený arcibiskupský kočár

Hřebčín však proklouzl mezi vyvolené památky s podmínkou, že ještě doplní potřebné úkoly, které mu výbor nařídil dopracovat, což se stalo.

„Připravit přihlášku pro hřebčín nebylo jednoduché. Jednak bylo málo času, spousta věcí byla nejasných. Ale cíl jasný byl,“ řekl místopředseda komise pro vstup do organizace UNESCO Michal Beneš, který pomáhal s přihláškou dvanácti českým zapsaným památkám.

Přihláška zmapovala cennou krajinu

Přihláškou do UNESCO se podle něj zmapovala krajina, která je pro chov starokladrubského koně zásadní. „Ano, všichni věděli, že koně jsou unikát, ale kdo si uvědomil, že jsou tu návaznosti na francouzskou zahradní architekturu, anglické krajinářské dědictví, které sem zprostředkovalo Německo,“ řekl Beneš.

Tím, kdo si v Ázerbájdžánu při zasedání výboru UNESCO osobně zažil ono obrovské překvapení, byla šéfka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková.

„Letěli jsme tam s jednou nominací Podkrušnohorských důlních stezek, vraceli jsme se s dvěma zápisy do UNESCO. To bylo velké překvapení i pro nás. Nominace kladrubského hřebčína byla v krátkém čase připravená a v rychlém proměněná,“ řekla. I ona narážela na fakt, že se počítalo s tím, že se hřebčín dostane do UNESCO až později.

Letos je však výběr památek kvůli koronaviru ohrožený, takže není jisté, zda komisaři budou vůbec zasedat.

Řádné zasedání, které mělo proběhnout v červnu v Číně, bylo přesunuto na podzim. Ovšem vzhledem k přetrvávající pandemii není jasné, zda vůbec proběhne.

Většina zemí by si přála, aby výbor zasedal v sídle UNESCO, Paříži, ale Čína se pořadatelství nevzdala. Již jednou ji o pořadatelství připravila ptačí chřipka. „Je otázka, jestli se v tomto zmateném roce vůbec bude konat. Měli jsme štěstí jako blázen, to přiznávám,“ řekl Línek.

Chov kladrubských koní má v Čechách tradici již po několik staletí

Zápisem však péče o památku zapsanou v UNESCO nekončí. Most, který přivádí turisty od Řečan nad Labem, je v havarijním stavu. Bude zde muset vzniknout mostní provizorium a břehy Labe spojí moderní most. Zmizet musí ohyzdná krytá jízdárna, nová by měla vyrůst u jezdecké školy. To vše se musí konzultovat s UNESCO.

„Je tady otázka údržby alejí, letos probíhala revitalizace parku Mošnice. Pracujeme na opravách silnic,“ řekl Línek. Pomoci musí i zřizovatel hřebčína - ministerstvo zemědělství. „Hřebčínu budeme i nadále věnovat velkou péči. Už nyní mi zaměstnanci hlásili, že je třeba opravit závlahové a odvodňovací kanály,“ řekl náměstek ministerstva zemědělství Aleš Kendík.