Když v roce 1993 začal rozsáhlý projekt modernizace zastaralých páteřních tratí s cílem proměnit je v rychlé železniční koridory, které by nás přiblížily evropskému standardu, otevření každého nového úseku přinášelo časovou úsporu několika minut.
Pro srovnání, v roce 1989 jízda rychlíku Detvan mezi Prahou a Pardubicemi s jedinou zastávkou v Kolíně trvala 1 hodinu 24 minut. Po dostavbě hlavního tranzitního koridoru většina prémiových rychlíků InterCity a EuroCity zvládla stokilometrovou vzdálenost mezi oběma městy za 58 minut.
Podobně se zrychlilo i cestování mezi Prahou a Brnem. Například v roce 2017 u nově nasazených railjetů Českých drah byla doba jízdy mezi oběma městy 2 hodiny 28 minut.
Miliardy korun, které dnes stát posílá do oprav posledního nemodernizovaného úseku mezi Brandýsem a Ústím nad Orlicí či už podruhé modernizovaného úseku mezi Blanskem a Brnem však žádné zrychlení reálně nepřinesou, resp. se nepromítnou do jízdních řádů.
Jak vyplývá z vyjádření Správy železnic, po technické stránce však vlaky rychleji pojedou. „V úseku Brandýs nad Orlicí – Ústí nad Orlicí se rychlost po skončení prací zvýší zhruba z 80 na 110 km/h při využívání ETCS. Mezi Brnem a Blanskem bude rychlost u většiny vlaků zvýšena o 5 až 10 km/h,“ sdělil mluvčí Správy železnic Jan Nevola. V reálu jde o zrychlení v řádu několika málo minut.
Ovšem vedle traťových rychlostí cestovní časy jednotlivých vlaků zásadně ovlivňuje čím dál hustší provoz na koridoru, který je na limitu své kapacity. Vlaky jednoduše řečeno nemohou jezdit v rychlém sledu za sebou. Při pohledu do jízdních řádů na rok 2023 například railjet trasu mezi Prahou a Brnem pojede 2 hodiny a 35 minut, tedy stejně jako v roce 2020, a paradoxně o sedm minut déle než třeba v roce 2017.
Jak „zrychovaly“ railjety mezi Prahou a Brnem2015 2 hod 37 min 2016 2 hod 30 min 2017 2 hod 28 min 2018 2 hod 29 min 2019 2 hod 32 min 2020 2 hod 35 min 2023 2 hod 35 min Zdroj: Jízdní řady SŽ |
„Při konstrukci jízdního řádu se nepřihlíží pouze k traťové rychlosti, ale také ke kapacitě trati, časovým kolizím s jinými spoji a také k možným výlukám. Časové rezervy zajišťují stabilitu jízdního řádu a provozu,“ uvedl mluvčí Správy železnic Jan Nevola a připomenul i probíhající výluku v souvislosti s přestavbou železničního uzlu Pardubice.
„Ještě v průběhu roku 2023 budou pokračovat stavební činnosti a s tím související výluky v rámci modernizace uzlu Pardubice. Ty budou opět spojeny s jistým omezením infrastruktury, které může mít dopad na provoz dopravy,“ dodal Nevola.
Už dříve také správce kolejí avizoval, že primárním cílem těchto modernizací není zvýšení rychlostí vlaků, ale hlavně zvýšení kapacity dopravní cesty, odstranění propadů rychlosti a zvýšení bezpečnosti, plynulosti i spolehlivosti provozu.
Končící přestavby tratí jsou tak signálem hlavně pro dopravce. „Ukončení několika rozsáhlých výluk na koridoru z Prahy do České Třebové a dále do Brna v letošním a v příštím roce bude znamenat postupný návrat vlaků na 1. a 3. železničním koridoru k jejich původním trasám a k rychlejším cestovním časům oproti výlukovým jízdním řádům,“ uvedl k nejzásadnější novince jízdních řádů pro příští rok mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský.
Dnem D pro koridor na Brno bude 1. červenec 2023, kdy expresní vlaky Vindobona, Metropolitan a Hungaria budou po dvou letech vráceny z Vysočiny na trať přes Pardubice. Potěší to hlavně cestující z Pardubic, kteří se při cestách do Brna museli spokojit s obstarožními a přeplněnými soupravami běžných rychlíků s konečnou v Blansku.
„Na trasu koridoru se od léta 2023 vrátí všechny railjety a vlaky EuroCity jako před zahájením oprav, na trase Praha – Pardubice – Brno – Břeclav tak bude znovu hodinový interval, přitom každé dvě hodiny pojede railjet linky Praha – Graz a každé dvě hodiny vlak EC Metropolitan/Hungaria linky Praha – Budapešť,“ dodal Šťáhlavský.
Návrat do původní koridorové trasy přinese benefity i cestujícím railjetů, kteří dosud jezdili přes Vysočinu, neboť cestovní čas z Prahy do Brna se oproti trase přes Havlíčkův Brod zkrátí o 24 až 26 minut.
Dobrou zprávou také je, že rychlíky Svitava se na obvyklou trasu Praha – Brno vrátí po ukončení výluk u Blanska 11. prosince. V roce 2020 před výlukami byla cestovní doba rychlíků ve směru Praha – Brno 3 hodiny 5 minut, v opačném směru 3 hodiny 6 minut. Nově trasu Brno – Praha s 12 zastávkami zvládnou za 3 hodiny 9 minut, opačným směrem pojedou 2 hodiny 59 minut.
Práce pokračují v Brandýse i Blansku Modernizace I. tranzitního koridoru v údolí Tiché Orlice skončí v červnu 2023. V letošní stavební sezoně stavbaři pracovali na traťovém úseku od odbočky Bezpráví do Brandýsa nad Orlicí a na liché kolejové skupině v železniční stanici Brandýs nad Orlicí. Aktuálně jsou do konce roku naplánovány v Brandýse práce na totožném úseku, na sudých kolejích, tj. na č. 2 a č. 4. V letošním roce dojde ke zrušení zastávky Bezpráví bez náhrady. „Ke konci září letošního roku máme dokončeno cca 60 procent prací. Uvedení traťového úseku do plného provozu se předpokládá na konci roku 2023, přičemž poslední nezbytná výluka skončí na konci června 2023,“ sdělila mluvčí skupiny Vinci Iveta Štočková. Práce pokračují i na traťovém úseku Blansko – Brno. Mezi Adamovem a Brnem již na železničním svršku došlo ke kolejovému propojení celého úseku. Probíhá montáž trakčního vedení, protihlukových stěn, nástupišť, zabezpečovacího a sdělovacího zařízení. Pokud jde o mosty, propustky, tunely apod., jsou hlavní práce převážně dokončeny a probíhají pouze finální dokončovací. „Dokončeno je cca 80 procent všech prací. Výluka pro potřeby stavby bude ukončena 9. prosince 2022 a provoz na trati by měl být obnoven 11. prosince 2022,“ uvedl mluvčí skupiny Subterra Vladislav Beneš. |
