„V neděli 28. července přešla přes české území studená fronta, která výrazně pročistila ovzduší, díky čemuž bylo možné se pokusit vyfotografovat kometu za hradem i přesto, že hrad leží mezi dvěma velmi silnými oblastmi světelného znečištění - Pardubicemi a Hradcem Králové,“ uvedl Horálek.
NASA si mě vybírá stále častěji, už mám jméno, říká astrofotograf Horálek |
Kometa se vyjímá dvěma nápadnými ohony. Modrý iontový je zvlněný pod náporem slunečního větru, druhý je bílý prachový.
Pokud ne okem, tak telefonem. V Česku by opět mohla být vidět polární záře |
Hrad z 15. století je častým cílem turistů pro pozorování noční oblohy, ale i fotografů snažících se Kunětickou horu zachytit s nějakým zajímavým astronomickým jevem.
Snímek Mléčná dráha nad Tyrkysovou říší divů byl jubilejním 40. snímkem dne NASA Petra Horálka. Na pláži silně svítí plankton a na obloze Mléčná dráha a mlhoviny v okolí Jižního kříže.
„Jako členové astronomického kroužku pardubické hvězdárny jsme zde s přáteli pozorovali například zatmění Slunce 31. května 2003 nebo vzácný přechod Venuše před Sluncem 6. června 2012,“ uvedl Horálek. Je to ale poprvé, kdy se Kunětická hora dostala do výběru snímků dne NASA.
Když se stíny setkají nad Špilberkem. Snímek od astronoma z Brna ocenili v NASA |
Astronomický snímek dne NASA vyhlašuje od roku 1995. Je jedním z nejuznávanějších ocenění svého typu po celém světě. Průvodní texty jsou překládány do 23 světových jazyků včetně češtiny.
Fotografie Pavla Gabzdyla z brněnského festivalu planet v roce 2024.
Český fotograf toto ocenění získal také nedávno, když 19. července úřad NASA vyhlásil snímkem dne fotografii západu slunce nad Brnem, při kterém se na obloze objevily jemné pásy světla a stínu. Jejím autorem je popularizátor astronomie Pavel Gabzdyl.
