Když před několika dny usedl v Letohradě Václav Klaus na jednu starou lavičku, zapsal se tak Letohrad do mapy "klausofikace" České republiky.
V Letohradě mají totiž nejen Cimrmanovu sochu a jeho muzejní světničku, ale také Klausovu lavičku. Na místo letošního setkání Klubu autorů literatury faktu na Tvrz Orlice ji dovezl Vladimír Zamazal.
"Vznik Klausovy lavičky se pojí s rokem 1992. Doby euforické a plné očekávání nejen z nastávajících voleb do parlamentu," uvedla vedoucí odboru sociálně-správního, školství a kultury letohradské radnice Magdalena Navrátilová.
Lavička nahradila chybějící pódium
Václav Klaus, tehdy jako ministr financí, objížděl česká města a při cestě z Ústí nad Orlicí byl v Letohradě neplánovaně zastaven davem lidí, kteří ho chtěli při průjezdu městem pozdravit.
Potíž však byla v tom, že nebylo připravené žádné pódium. "Nás však toto setkání nezaskočilo. Od morového sloupu jsme přinesli lavičku a provizorní pódium bylo hotovo. Klaus na lavičku ochotně vystoupil. Nakonec se z krátkého zastavení vyklubala téměř hodinová debata," vzpomíná na dobu před více než dvaceti lety Vladimír Zamazal.
Už tehdy považoval toto improvizované pódium za památečné. Václavu Klausovi sklony k uctívání jeho osoby nebyly nikdy nepříjemné, spíše naopak, proto ho toto gesto vstřícnosti od Letohradských samozřejmě potěšilo.
Na lavičku se sice znovu po létech pro její zchátralost nemohl postavit, ale fotografii s památečním artefaktem si neodpustil. "Pro mne byla návštěva Letohradu moc pěkná a vaše lavička naprosto úžasná. Všude o tom vyprávím," napsal Václav Klaus organizátorům letohradského setkání.
