Letáky je stály život, studenty v Mýtě i Chocni uctí kameny zmizelých

  8:18aktualizováno  8:18
Vysoké Mýto uctí usazením kamenů zmizelých dva z devíti studentů vysokomýtského gymnázia. Zbylých sedm studentů budou připomínat kameny v Chocni. Kameny zmizelých připomínají oběti holokaustu a nacistického režimu.

Starosta Chocně Jan Ropek už převzal kameny, které budou připomínat oběti války. | foto: Petr Broulík, 5plus2.cz

Nacisté Miloslava Svobodu a Jiřího Svobodu popravili 15. dubna 1943 jako členy odbojové skupiny pozatýkané v roce 1942. Tu tvořili především mladí lidé, většinou absolventi nebo studenti vysokomýtského gymnázia, které gestapo odvedlo při zatýkání přímo z gymnázia. Zemřeli za to, že nechávali tisknout letáky a vydávali je. 

Fotogalerie

Radnice ve Vysokém Mýtě a v Chocni oslovil ještě v zimě vzdálený příbuzný a potomek jednoho ze studentů. „Že by byl rád, kdybychom osazením kamenů zmizelých takto připomněli osud těchto studentů,“ říká starosta Vysokého Mýta František Jiraský. 

„V našem městě zatím žádné tyto kameny zmizelých nemáme. Odhalili jsme pouze před patnácti lety pamětní desku důstojníků a vojáků vysokomýtské vojenské posádky, kteří padli, byli vězněni a popraveni v obou světových válkách,“ řekl starosta.

Stolpersteiny se objeví i v Chocni

Nápadem by se vysokomýtská radnice ráda inspirovala. „Studenti zdejšího gymnázia totiž nebyli zdaleka jediní, kteří z Vysokého Mýta zaplatili životem v době nacistické okupace a druhé světové války. V koncentračních táborech zmizeli zdejší židovští spoluobčané a oběti přinesli také členové vysokomýtského Sokola. Proto zřejmě tyto první kameny budou začátkem jakési tradice,“ říká starosta František Jiraský.

Kameny zmizelých

Kameny zmizelých neboli Stolpersteine – doslovně kameny, o které je třeba klopýtnout (pohledem) – si patentoval německý výtvarník Gunter Demnig již v roce 1993. O několik let později vsadil první do dlažby v Kolíně nad Rýnem a v Berlíně. Nyní jsou jich ve stovkách evropských měst uloženy řádově desítky tisíc. Jde o dlažební kostky s mosazným povrchem o rozměrech 10 krát 10 centimetrů. Vkládají se do chodníků před domy, jejichž obyvatelé zahynuli v nacistických koncentračních táborech.

Zástupci gymnázia a města odhalí tyto kameny před začátkem festivalu Gymjam, který bude předcházet v pátek Městským slavnostem. 

Pietní akty se uskuteční u obou posledních bydlišť studentů. Jeden dům je v ulici A. V. Šembery 73, kde je muzeum, a druhý je v ulici kapitána Poplera 218.

Stejným způsobem chce uctít památku popravených studentů vysokomýtského gymnázia, kteří pocházeli z Chocně, i toto město. 

„Kameny zmizelých bychom chtěli usadit u domů, kde popravení bydleli, někdy v průběhu září, protože jich je sedm a nějakou dobu usazení potrvá. Nedávno nám kameny přivezli z Brna, kde také vznikají. Nebudeme je nějak slavnostně odhalovat, ale v úterý 1. října v 17 hodin chceme pro veřejnost uspořádat procházku městem ke kamenům zmizelých, při níž nás Barbora Horáková z Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě seznámí s jednotlivými osudy popravených studentů a absolventů, kteří měli jako poslední bydliště Choceň. Procházka začne na Tyršově náměstí u morového sloupu,“ říká starosta Chocně Jan Ropek.

Historii studentské skupiny ve Vysokém Mýtě lze datovat k roku 1936, kdy začala vydávat měsíčník Mladá kultura. Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava v roce 1939 už ale hrozily za jeho vydávání postihy. Někdy v této době se skupina napojuje na choceňskou odbojovou skupinu. 

„Studenti a absolventi vysokomýtského gymnázia začali s odbojem již v roce 1939, kdy jeden z nejstarších členů skupiny, Miroslav Ell, navázal kontakt s odbojáři v Chocni a členové tehdejšího Kulturního kroužku se zapojili do jejich struktury,“ vypráví Barbora Horáková z vysokomýtského regionálního muzea.

Na podzim 1940 byl zatčen jako první vedoucí choceňské organizace Josef Sychra. Svou sebevraždou v pardubické věznici na čas zabránil dalším zatčením. Už v létě 1941 však zatkli dva instruktory, přičemž u jednoho z nich našli písemné poznámky o choceňské organizaci. V lednu 1942 gestapo choceňskou skupinu rozkrylo a její členy pozatýkalo. Většinu odvedlo přímo z budovy gymnázia.

Po skončení vyšetřování skončila část zatčených v Malé pevnosti v Terezíně. Další jejich cesta vedla do Říše, kde mladí odbojáři čekali na soud.

„První začal v prosinci 1942 v Berlíně. Miloslav Svoboda, Jaroslav Šafka a Jiří Svoboda byli odsouzeni k smrti. Soud s druhou částí skupiny proběhl v lednu 1943 v Drážďanech. Trest smrti dostali Miroslav Ell, Adolf Faltejsek, Jaroslav Jelínek, Bohuslav Bárta, Jaroslav Vodička a Jaroslav Vondráček. I přes četné intervence rodinných příslušníků a přátel nebyla nikomu udělena milost,“ říká Barbora Horáková.

Autor:

Nejčtenější

Vlak ráno usmrtil v Pardubicích muže, strojvedoucí si srážky nevšiml

V pondělí dopoledne srazil vlak chodce na přechodu přes železniční trať v...

Smrt muže vyšetřují od brzkých ranních hodin policisté v Pardubicích. Jeho tělo našli v kolejišti u vlakové stanice ve...

Řidič kamionu na Orlickoústecku předjížděl autobus, ke srážce chyběly centimetry

Řidič kamionu riskoval při předjíždění autobusu

Neuvěřitelný hazard s účastníky silničního provozu předvedl zatím neznámý řidič na Orlickoústecku. Na úzké silnici se...

Opilý řidič naboural v Pardubicích sedm aut, pak se oháněl známostmi

Opilý řidič v pardubickém městském obvodu Dubina naboural při noční jízdě se...

Sedm aut naboural v noci na středu v pardubických ulicích opilý muž v terénním BMW. V jednom z vozů zranil dítě. Při...

Na tahu I/35 zemřel další člověk, osm lidí včetně batolete se zranilo

Po srážce Volkswagenu Passat a Volkswagenu Tiguan u Týnišťka zemřel jeden...

Jednoho mrtvého a osm zraněných včetně dvou dětí si vyžádala nehoda u Týnišťka na Orlickoústecku. Na silnici I/35 do...

U pardubického nádraží zhoustne doprava, Asko postaví u Labe nákupní centrum

Na hobby market Uni Hobby naváže nábytkářské Asko.

Pardubice se dočkají nových obchodů, ale i dalšího zesílení dopravy v okolí nádraží. Na dvou hektarech pozemků mezi...

Další z rubriky

Zlodějky se vetřely do domu, staré paní sebraly tři čtvrtě milionu

Policisté zajistili majetek ve výši zhruba 68 milionů korun (23. srpna 2019)

Důvěřivosti devadesátileté ženy zneužily neznámé podvodnice ve Svitavách. Pod záminkou doplatku se vetřely do jejího...

Návštěvníci pardubické arény si připlatí za parkování, na průtahu skončí

Cena 20,- Kč na den u zimního stadionu již neplatí.

Pardubice změnily systém parkování v okolí pardubické enteria areny. V době konání sportovních nebo kulturních akcí již...

Retroměstečko oživí tank Stuart, polský bigos i plavení techniky v Labi

Pardubické retroměstečko nabídlo veterány,  zbraně,  zásahovku i rallye...

Milovníci armády a ozbrojených a záchranářských složek si po roce přijdou v Pardubicích na své. Areál bývalých...

Testujeme barefoot boty: Jsou opravdu pohodlné, nebo z nich bolí nohy?
Testujeme barefoot boty: Jsou opravdu pohodlné, nebo z nich bolí nohy?

Někteří je vnímají jako výstřelek pro alternativně založené maminky. Fyzioterapeuti zase prohlašují, že nic lepšího pro nohy neexistuje. My jsme se je rozhodli otestovat na dvou kolegyních z kanceláře a zjistit, kde je pravda.

Najdete na iDNES.cz