Příběhy 350 pamětníků z východu Čech, kteří mají co říct k rozvířeným dějinám a historickým okamžikům 20. století, už nebudou k nalezení jenom na webu projektu Paměti národa, který prostřednictvím neziskovky Post Bellum 20 let natáčí a vypráví příběhy 20. století.
Moderní československé dějiny v podobě holocaustu, 2. světové války, politických procesů v 50. letech, sovětské okupace či normalizace v kontextu unikátních příběhů lidí, kteří zažili příkoří totalit na vlastní kůži, budou prezentovány i v prvním Institutu Paměti národa, který se 29. listopadu otevře v Pardubicích.
„Budeme hlavně mluvit s našimi dětmi o 20. století, vyprávět příběhy, popisovat události, které se nesmí opakovat,“ řekl zakladatel neziskové organizace Post Bellum Mikuláš Kroupa.
Expozice Institutu Paměti národa na 400 m² seznámí návštěvníky se silnými příběhy pamětníků ve sklepních prostorách pod Machoňovou pasáží. Emoční náboj mají u návštěvníků vyvolat nejen zvolené prostory, ale i použití moderní audiovizuální techniky.
Kulisou pro vyprávění příběhů mají být kombinované projekce, promítání skrze kouř, světelné a zvukové efekty nebo rozšířená realita. V archivu si bude například možné prohlédnout a vzít do rukou předměty spojené s příběhy.
Expozicí provedou dva pamětníci z regionu
„Jedinečný zážitek, který nemá v Česku obdoby, upoutá pozornost diváka jak prostřednictvím autentického vyprávění pamětníků, jejichž příběhy jsou zaznamenány v Paměti národa, tak i prostřednictvím působení na divákovy smysly, když se návštěvníci budou moci na chvíli přenést na klíčová pamětní místa a v tomto okamžiku zakusit atmosféru tehdejší doby,“ poodhaluje pojetí moderní expozice ředitel regionální pobočky Paměť národa Východní Čechy Tomáš Heller.
V prvních měsících návštěvníci muzea poznají osudy válečného veterána Tomáše Sedláčka a odbojářky Jaryny Mlchové. Přichystané jsou i další epochy 20. století, ve kterých institut představí příběhy účastníků třetího odboje a bývalých politických vězňů. Výstava zahrne také dobu normalizace a zakončena bude sametovou revolucí.
Historické milníky budou zasazené regionálně prostřednictvím dvou pamětníků, kteří dobu zažili a se kterými si návštěvníci výstavu projdou.
„Začneme tím, jak to probíhalo za druhé světové války v Pardubicích. Dva pamětníci představí své příběhy v kontextu dějin. Z nesestříhaných nahrávek pamětníků jsme pro expozici vytvořili scénáře, abychom je přes expozici napasovaly na příběh, který chceme vyprávět,“ dodal Heller.
V 21. století nebude chybět ani interaktivita. V praxi to znamená, že divák bude vybaven moderním tabletem, který je napojen na inteligentní řídicí systém pohybu. Cílem je přivést návštěvníky k jednotlivým výstavním prvkům a řídit jejich pohyb po expozici. Podobnou interaktivitu si mohli návštěvníci vyzkoušet v multimediální expozici Paměti národa v Plzni.
„Exponáty si divák spustí prostřednictvím QR kódu. Následně pomocí vizuální techniky výstavní systém obohatí vyprávěný příběh pamětníka, který je přenášen do uší pomocí sluchátek. Na diváky čeká například soukromé kino, speciální promítací komora nebo 3D obrazovky,“ sdělil ředitel novodobého muzea, která vznikají napříč republikou.
Nahrávací studio pro školáky
Muzeum bude i místem setkávání, vzdělávání a dokumentace vzpomínek pamětníků.
„Nepůjde jenom o expozici, ale o mezigenerační centrum, kam budeme zvát zajímavé hosty na pravidelné besedy. Prostory nad expozicí budou věnovány programům pro školy, pravidelným aktivitám pro seniory a je zde už nahrávací studio se střižnou, ve kterém natáčejí naši profesionální dokumentaristé s pamětníky. Připravujeme i dětské nahrávací studio, ve kterém budou moct mladí lidé natáčet příběhy například v rámci projektu Příběhy našich sousedů. Budeme tady žáky i školit, jak příběhy natáčet,“ připomněl další poslání muzea jeho ředitel.
Institut Paměti národa vznikl hlavně z podnětů učitelů dějepisu, kteří postrádají kamenné muzeum 20. století, promlouvající moderním způsobem k mladé generaci. „Chystáme setkávání mladých lidí s pamětníky. Zážitkové workshopy budou ve vzdělávacím centru, které je součástí Institutu, navazovat na expozici, a tím pomohou mladým lidem prohloubit a ucelit si získané vědomosti a informace,“ dodal ředitel muzea.
A proč si institut vybral pro své muzeum Pardubice a ne Hradec Králové? „Město Pardubice pro nás našlo vhodný prostor. Stejně intenzivně jsme komunikovali v Hradci Králové, kde se nic vhodného najít nepodařilo. Nicméně v Hradci Králové aktuálně sháníme stabilní prostory pro další nahrávací studio,“ dodal Tomáš Heller.
Vznikající Instituty paměti národa vyjdou neziskovou společnost Post Bellum na více než 10 milionů korun. V největší míře se spoléhá na dárce. „V Pardubicích šlo o investici v řádu několika milionů korun. Nemáme to ale ještě přesně uzavřeno,“ dodal Heller.
