Pátek 6. prosince 2019, svátek má Mikuláš
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 6. prosince 2019 Mikuláš

VIDEO: Hřebeč je děravý kopec. Vydal více než dva miliony tun surovin

Seriál   5:42aktualizováno  5:42
Málokdo si při cestách z Čech na Moravu přes Moravskou Třebovou po obávané „pětatřicítce“ uvědomuje, že při zdolávání Hřebečského hřbetu, jehož vrch v polovině 90. let prošpikovali stavaři silničním tunelem, míjí i někdejší hlubinné doly na žáruvzdorný jílovec.

Důlní činnost na Hřebči skončila před více než dvaceti lety, kdy z místního závodu vyjel poslední důlní vozík se zvláštní horninou zvanou lupek, která se používá k výrobě žáruvzdorného šamotu.

Fotogalerie

Dnes by si na opuštěné doly málokdo vzpomněl, nebýt úzkorozchodné průmyslové dráhy s čadícími parními lokomotivami, které víkend co víkend šplhají z někdejšího zpracovatelského závodu v Mladějově po úpatí Hřebečského hřbetu.

Od letošního května se mohou do areálu závodu v příkrém svahu nedaleko serpentin na staré silnici I/35 podívat i návštěvníci. Doly sice mají svoji největší slávu už dávno za sebou, avšak jedenáct kilometrů dlouhá trasa výletním vlakem, která se zpáteční cestou trvá čtyři hodiny čistého času, za to však stojí.

Rachot důlních strojů se tímto místem začal rozléhat na přelomu 19. a 20. století. Tehdy se z hlubin masivu těžilo ne příliš kvalitní uhlí, které bylo vzpruhou pro tehdejší průmysl.

Až s rozvojem těžby černého uhlí na Ostravsku význam hřebečského uhlí upadal a do popředí se dostala těžba keramických jílů.

Nejvýznamněji si zdejší prostředí podmanil podnikatel Gerhard Mauve, který díky svému otci, významném řediteli dolů a hutí v Katovicích, hornické prostředí velmi dobře znal.

Mladějovské uhlí potřeboval podnikatel jako zdroj paliva pro vypalování jílovců v pecích, a tak začal skupovat doly v okolí celé Hřebče. V roce 1904 koupil největší důl v revíru Václav - Theodor a ze dne na den v něm začal místo uhlí těžit žáruvzdorné jílovce.

O Mauveho výnosném podnikání se brzy dozvěděl kníže Liechtenstein, jemuž Mauve odváděl poplatek z každé vytěžené tuny uhlí, protože knížecí rodina na pomezí Čech a Moravy držela rozsáhlé panství.

Netrvalo dlouho a Liechtenstein začal žáruvzdorný jílovec těžit, navíc obvinil podnikatele z podvodu. Mauveho firma totiž knížeti nenahlásila, že místo uhlí těží žáruvzdorné jílovce, které jsou podobné takzvanému křídovému uhlí.

Dodnes zdejším krajem koluje úsměvná historka, v níž Gerhaurd Mauve Liechtensteinovi praví: „Těžím uhlí, jíl přece nehoří. To, co prodávám, je škvára po spálení uhlí.“

Poznejte podzemí Čech, Moravy a Slezska

Spory se po dlouhých tahanicích vyřešily až po smrti Gerharda Mavueho fúzí obou firem. Dvacátá léta byla poté ve znamení rozšiřování, vznikla třídírna pálených lupků a modernizován byl i závod na Hřebči. Vylepšení se dotklo i dolů Václav-Theodor a Gerhard, které byly vytěženy po druhé světové válce.

„Uhlí se ve starých štolách těžilo do roku 1961, jílovce se naopak těžilo čím dál víc. Po druhé světové válce fungovalo na Hřebči přes sto pecí na vypalování šamotu. Dnes vstupy do štol vypadají průchodně, ale jde jen o makety. I kdyby kus štoly existoval, tak to může být poslední věc, kterou v životě uvidíte. Samotné doly jsou dnes až na jednu výjimku zatopené nebo zhroucené,“ říká průvodce v Průmyslovém muzeu v Mladějově Lubomír Hakl.

Dnes jedinou vzpomínkou na důlní činnost je vstupní vodorovná štola 6002 do nitra Hřebečského hřbetu, která tady jako jediná po útlumu těžby zbyla.

„Je dlouhá asi 200 metrů a vyztužena ocelovými hajcmany, dál to bylo zabetonované. Celkově šlo o velmi rozsáhlý komplex chodeb. Zajímavostí je, že několikakilometrovými štolami chodili do práce i horníci. Jílovec se vyvážel na povrch nejdříve lanovkou a dál na důlních vozících s pomocí dieselových lokomotiv.

Průmyslové muzeum Mladějov

Čtyři páry výletních vlaků z Mladějova do Nové Vsi u Kunčiny a tři páry vlaků na Hřebeč jezdí v létě každou sobotu. Po letních prázdninách pak 1., 15. a 29. září. Na Nové Vsi i na Hřebči je připravena krátká komentovaná prohlídka pozůstatků po důlní činnosti a po návratu do Mladějova je možné navštívit expozice Průmyslového muzea, které je v areálu bývalého šamotového závodu otevřené denně mimo pondělí od začátku května do konce září od 9 do 15 hodin. Pyšní se například sbírkou úzkorozchodných průmyslových lokomotiv, historických motocyklů, bagrů a další zemědělské i stavební techniky.

Vytěžená hornina šla za pomocí rotačních výklopníků do drtiče a nadrcený jílovec potom na dopravníku do vagonů dráhy. V Mladějově se v šachtových pecích od poloviny šedesátých let vše vypalovalo,“ popisuje průběh tehdejší těžby Lubomír Hakl.

Z nově rozfáraných ložisek pod Hřebčí se na přelomu šedesátých a sedmdesátých let vyváželo za směnu přes 600 vozíků materiálu. Nejvíce tun lupku bylo vytěženo v roce 1965. Těžba postupně klesala, do konce provozu se však průměrně držela na 106 203 tunách žáruvzdorných jílovců za rok. V rozmezí let 1965 až 1986 bylo z Hřebče odvezeno 2 230 265 tun žáruvzdorných jílů a jílovců.

Těžba v dole definitivně skončila 18. září 1991, kdy z dolu vyjel poslední naložený vozík.

Výhledově by z důlní štoly mělo vzniknout hornické muzeum. Železniční nadšenci z mladějovské dráhy plánují do budoucna na Hřebči zkulturnit i zázemí a turistickými vlaky zajíždět až ke štole.

„Jednou z našich vizí je udělat z Hřebče industriální skanzen s ukázkami důlních technologií, které se v areálu dochovaly. Chceme také skrze pravidelné vlaky z Hřebče přiblížit průmyslové muzeum v Mladějově lidem, kteří jezdí po silnici I/35,“ říká předseda mladějovského spolku Martin Janata.

Přírodní zajímavosti způsobené člověkem

Nejenže si příroda bere zpět opuštěný hornický závod na Hřebči, činnost člověka se podepsala i na přírodě. Kromě haldy hlušiny připomínající měsíční krajinu, odkud je za pěkného počasí krásný výhled na Moravskou Třebovou a Jeseníky, je turistickým magnetem i Rezavý potok.

Ačkoli vypadá na první pohled zajímavě, voda je prakticky bez života. Vyvěrá totiž ze zavalených důlních šachet. Oxidačními procesy se snižuje jeho kyselost, která má na svědomí vysrážení kovů, zejména železa a manganu. Voda se dočišťuje v záchytných nádržích až pod Hřebčí.

Soupeři v boji o Senát na Chrudimsku odhodili rukavice

Daniel Herman v pražském volebním štábu KDU-ČSL. (6. října 2018)

Zatímco před druhým kolem senátních voleb na Svitavsku o sobě kandidáti ODS Michal Kortyš a ČSSD...

Ve sklípcích jako z Hobita se před vínem skladovala řepa a brambory

Vrbické sklípky vypadají jako z románů od Tolkiena.

VIDEO Seriál Ne nadarmo se jihomoravské obci Vrbice nedaleko Břeclavi přezdívá Hobitín. Návštěvníkům malebné...

Poštovní štola nabízí výlet do dob dávných horníků, kovy dobývali i ohněm

V Poštovní štole je k vidění i replika původního dřevěného důlního zařízení, v...

VIDEO Seriál Díky množství drahých a barevných kovů se hora Příčná nad Zlatými Horami na Jesenicku stala jedním...

V podzemí přehrady, kterou vybudoval Baťa, je nebývale sucho

Hrázný Rudolf Huml zná podzemní prostory přehrady jako málokdo, chodbu prochází...

VIDEO Seriál Rozsáhlou vodní plochu, která se táhne údolím mezi Zlínem a Fryštákem, nelze minout. Protíná ji...

Obyvatelé skalních domků ve Zderazi zavěšovali děti pod strop nad zvířata

Skalní obydlí ve Zderazi na Chrudimsku. (12.7.2018)

VIDEO Seriál Kdysi nenápadná vesnička Zderaz na Chrudimsku nedaleko Toulovcových Maštalí se stává čím dál...

V chodbách pod Znojmem se skladovaly potraviny, ale také mučili vězni

Chodby znojemského podzemí jsou dlouhé až 27 kilometrů. Uchovávaĺy se tu...

VIDEO Seriál Až ve čtyřech patrech se pod historickým jádrem Znojma táhnou podzemní chodby a sklepení o celkové...

Důl Svornost nabízí výlet k pramenům vody, která napršela v době mamutů

Jáchymovský důl Svornost, exkurze na 12. patře, 500 metrů pod zemí. Průvodce...

VIDEO Seriál Pětkrát zazvonit v těžní kleci a začíná pouť do hlubin země i minulosti. Cesta do pětisetmetrové...

  • Nejčtenější

Vedení ven! Fanoušci hokejistů Pardubic běsnili za arénou

Dres Otakara Janeckého s číslem 91 stoupá pod střechu vyprodané pardubické arény a tisíce lidí vestoje tleskají. Velké...

VIDEO: V autobuse z Pardubic do Chrudimi po sobě lidé každý den šlapou

Cesta odpoledním autobusem z Pardubic do Chrudimi je ve všední den zážitkem, za kterým jiní musí jezdit do asijských...

KOMENTÁŘ: Pardubické Dynamo stojí nad propastí, manažeři zůstávají v klidu

Ani zasedání dozorčí rady Dynama Pardubice nepřineslo žádné zásadní změny v posledním týmu extraligové tabulky. Zatím...

Vánoční trhy v Pardubicích dostanou důstojnější tvář

V poslední listopadový den se rozzáří Pernštýnské náměstí a začnou pardubické vánoční trhy. Aranžmá v historickém...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Dělníci objevili při opravě mostu auto v Labi, mohlo tam být několik let

Když dělníci začali ráno opravovat most Kapitána Bartoše v Pardubicích, spatřili pod sebou v Labi potopené auto. Na...

Premium

Sprcha pro osm lidí: jak to vypadalo na Epsteinově ranči na dělání dětí

Kdyby zdi mohly mluvit. Přinášíme exkluzivně snímky přepychového ranče, kam americký finančník Jeffrey Epstein svážel...

Premium

Je sexting nevinná hra nebo nevěra? Pánové jsou tolerantnější než dámy

Generace našich rodičů tohle řešit nemusela. Měli poměrně jasno a věděli, co je a není zahýbání. Moderní technologie...

Premium

Den, kdy přepadli Mekku. V roce 1979 se zrodil moderní islámský středověk

Před 40 lety se stalo „11. září“ islámu. Aby saúdský král mohl pobít ozbrojence okupující posvátnou mešitu v Mekce,...

  • Další z rubriky

Cestou do Chrudimi už po sobě lidé nebudou šlapat, kraj přidá autobus

Necelý týden stačil politikům a úředníkům na to, aby zareagovali na článek MF DNES, který popsal nelidské podmínky...

Jedna polovina svitavského náměstí ožívá, ve druhé obchody krachují

Oživit náměstí Míru ve Svitavách není jednoduché. Lidé místo nakupování v malých prodejnách dávají přednost obchodní...

Nepeču je, pouze opečovávám, říká konzervátor o betlémech z perníku

Před Vánocemi mají muzejníci ve skanzenu na Veselém Kopci na Chrudimsku plné ruce práce. Mezi ně patří také konzervátor...

KOMENTÁŘ: Pardubické Dynamo stojí nad propastí, manažeři zůstávají v klidu

Ani zasedání dozorčí rady Dynama Pardubice nepřineslo žádné zásadní změny v posledním týmu extraligové tabulky. Zatím...

HMO jako zázrak přírody. Proč je tak důležité pro vaše mimiko?
HMO jako zázrak přírody. Proč je tak důležité pro vaše mimiko?

Kojení je bezpochyby nejlepší způsob výživy, který můžete svému miminku poskytnout. Správná výživa vašeho děťátka hraje již od narození klíčovou roli nejen ve vývoji a zdravém růstu. Současné výzkumy prokazují, že kojení má vliv na snížení rozvoje civilizačních chorob.

Najdete na iDNES.cz