Během více než desetikilometrové trasy absolvovali jezdci desítky skoků, pro diváky byl v závěru trasy atraktivní opakovaný průjezd Kurkovým jezírkem.
„Hubertova jízda se zpravidla jezdí jako slavnostní ukončení jezdecké sezony. Jezdci jsou rozděleni do tří skupin, takzvaných lotů, každá má svého mástra. Celkem jede 39 koní i s mástry. Všichni účastníci mají pod sedlem starokladrubského bělouše, mástři mají teplokrevné koně. Pak jede devět kočárů a jeden velký vůz. S nimi jede dalších zapřažených dvacet koní,“ řekla organizátorka Hubertovy jízdy Marcela Slavíková.
Sváteční jízda symbolizující konec sezony vyvrcholila tím, že se liščí ohon odepnul z jezdcova kabátce a připevnil na proutěnou konstrukci nad hlavy jezdců. Ti pak měli za úkol ohon ve skoku strhnout, což se podařilo jedné z jezdkyň hned při druhém pokusu první skupiny.
O tom, že Hubertova jízda byla spíše společenskou událostí, svědčil za zvuku trubačů už počáteční slavnostní nástup jezdců na koních a přehlídka dvojspřeží starokladrubských vraníků a běloušů s různými druhy kočárů na nádvoří hřebčína. Ale třeba také občerstvení uprostřed honu, kdy všichni jezdci sesedli z koní, hodovali grilované pochoutky pod širým nebem a pobavili se.
„Jedu poprvé, protože jsem vůbec netušila, že taková velká instituce jako je kladrubský hřebčín pořádá Hubertovy jízdy. Raduji se z projížďky krásnou přírodou i z toho, že si občas také skočím. Co vyjde, to vyjde,“ řekla jedna z jezdkyň, redaktorka ekonomické redakce České televize Michaela Poláková z Prahy.
Po závěrečném „halali“ na závodišti následovalo odsedlání a ošetření koní, jezdci se pak sešli na společném posezení s hudbou a tancem. Vítěz honu je při něm dekorován, další se musí vykoupit za své „hříchy“ v podobě vybočení z trasy, předjíždění másterů, pádů, nevhodného ustrojení či chování.
Účastníci akce se tak přihlásili k historii Hubertových jízd sahajících do dob, kdy se z honu stala významná společenská záležitost a kratochvíle.
Letošní Hubertova jízda měla pro řadu návštěvníků to kouzlo, že si mohli poprvé po obnově prohlédnout nově zrekonstruovaný hřebčín a jeho okolí. Koně se do hlavního stájového areálu vrátili v září po necelých dvou letech.
Díky projektu bylo regenerováno 16 národních kulturních památek a jedna kulturní památka. Součástí obnovy byla rovněž úprava některých volných prostranství nebo restaurování sousoší. Vedle hlavního stájového areálu s přilehlými dvory Františkov a Josefov prošel rekonstrukcí také zámek, kostel sv. Václava a Leopolda, kočárovna a postrojovna, kaple Povýšení sv. Kříže, tři obytné domy, lesovna a bývalá vodárenská věž.
„Je to tady moc hezké, určitě víc než předtím,“ poznamenala jedna z účastnic Hubertovy jízdy Daniela Bartůšková z Prahy.
