Rok 2021 je pro hrad Rychmburk z počátku 14. století zlomovým stejně jako rok 1952. Po 69 letech totiž jeho útroby přestanou sloužit účelům, pro které nebyl původně nikdy koncipován. I původní vlastníci z řad šlechty by se hodně divili, jak se jejich hrad během půlstoletí změnil.
 |
Hradu jako sociálnímu ústavu je však letos konec. Během ledna se posledních dvanáct lidí se závažným duševním onemocněním stěhuje z domova na hradě Rychmburk do dvou nových komunitních domků v Předhradí.
„Ačkoliv se může zdát, že život na hradě může nabízet romantické bydlení, pro potřeby poskytování moderních pobytových sociálních služeb bylo takové prostředí zcela nevyhovující. O změně poskytovaných služeb pro klienty hradu jsme začali přemýšlet už v roce 2013. Dnešním dnem vše úspěšně završujeme,“ řekl krajský radní pro sociální péči Pavel Šotola během čtvrtečního otevření dvou moderních domků uzpůsobených pro klienty s chronickou duševní poruchou, kteří jsou 24 hodin denně závislí na pomoci druhých.
Otevřením domků v hodnotě 34 milionů korun z 85 procent placených Evropskou unií tak byla dokončena transformace celého domova. Zbylí klienti už bydlí jinde v Předhradí nebo v přestavěných bytech ve Skutči.
Hrad Rychmburk Hrad Rychmburk na dobové pohlednici. Hrad byl postaven na počátku 14. století. Ve druhé polovině 14. století se stal majetkem pánů z Pardubic a v roce 1425 byl dobyt husity. Rozsáhlejšími stavebními úpravami hrad prošel v 16. století za Valdštejnů a v devadesátých letech 18. století za Kinských. Posledními majiteli z řad šlechty byli Thurn Taxisové, neboť v roce 1945 byl hrad zestátněn. V letech 1952 až 2007 byl v areálu umístěn domov důchodců. Od roku 2007 sídlí na hradě Domov na hradě Rychmburk, příspěvková organizace Pardubického kraje. Hrad byl v roce 1964 prohlášen kulturní památkou. V roce 1990 bylo historické jádro obce Předhradí prohlášeno památkovou zónou. |
V rámci transformace psychiatrické péče jde o jednu z prvních vlaštovek. Nikde jinde v republice se zatím nepodařilo proměnit způsob péče o lidi s takto vážným onemocněním.
Přesun ústavu zpoza hradních zdí se však neobešel bez problémů. Kraj chtěl původně přesunout část duševně nemocných do Hlinska.
„Narazili jsme tam, kde měli strach z neznáma. Klienti z Rychmburku se vždy mohli volně pohybovat po Předhradí. Jsou po zdravotní stránce stabilizovaní,“ dodal Šotola s tím, že nakonec sami lidé v Předhradí chtěli, aby domov v obci zůstal.
Jeho slova potvrzují i místní. „Tady nikdy nebyly žádné protesty. Nebezpeční ti lidé nejsou, tak co. Nevím, proč by měli někomu vadit. S místními lidmi se úplně sžili, lidé jsou na ně zvyklí,“ uvedl František Pavlišta z Předhradí.
Jelikož klienti už mají sbalené věci a během pár dnů se do nových domácností v domcích na dohled od bývalého šlechtického sídla přestěhují, Pardubický kraj jako vlastník hradu chystá památku ještě letos otevřít veřejnosti. Už od února si středověký hrad formálně přebírají muzejníci.
„Na konci ledna bude hrad spadat pod Regionální muzeum v Chrudimi. Hrad má také projektového manažera. Od začátku února do konce dubna máme v plánu dílčí investice, které umožní od května hrad veřejnosti otevřít. Mělo by jít o základní památkový okruh v rámci hradu. Uvidíme, jak se bude vyvíjet situace s covidem-19,“ řekl krajský radní pro investice Roman Línek.
Vzhledem k tomu, že prostory hradu byly v posledních desetiletích adaptovány pro účely sociálního ústavu, má Pardubický kraj v plánu letošní rok využít hlavně k představení památky.
„Spíše půjde o otevření objektu jako takového. Abychom o něm zvýšili povědomí. V dalších letech budeme pracovat na rozšiřování návštěvnických možností pro veřejnost samozřejmě s ohledem na finance,“ uvedl Línek.
Veřejnosti se letos určitě otevře sklepení hradu nebo věžička s vyhlídkou. Nádvoří by mohlo ožít kulturními akcemi. V horizontu dvou tří let by na hradě mohlo vzniknout zázemí pro ubytování či svatby.
Kraj na přeměně hradu spolupracuje s Fakultou architektury ČVUT Praha.
