Disciplinovaným obcím na Svitavsku, které se snaží dělat co nejvíc v oblasti odpadového hospodářství, by náklady za svoz odpadu nemusely do budoucna už tolik růst. Společnost Liko, která zajišťuje svážení odpadu z více než 52 obcí na Svitavsku, připravuje revoluční změnu v systému poplatků za odpad.
Opatovec na Svitavsku je jednou z mála obcí v regionu, kde se neustále zvyšuje počet obyvatel. Jen za posledních deset let jde o zhruba 100 obyvatel. Protože spolu s tím roste množství komunálního odpadu, obec s necelými 750 obyvateli se snaží co nejvíc motivovat obyvatele k třídění.
Každý měsíc sváží společně s plastem od rodinných domů i papír. Obec domácnostem loni rozdala 500 kompostérů na biologicky rozložitelný odpad a letos ke snížení celkového množství přispěje i obecní štěpkovač, který pomůže snížit množství dalšího zeleného odpadu.
„Každoročně děláme prořezy stromů a i lidi ke kontejnerům vozí větve. Rozhodli jsme se proto pořídit štěpkovač, z něhož vyprodukovanou dřevní hmotu rozdáme zájemcům z řad obyvatel zdarma,“ řekl starosta Opatovce Lukáš Kudrna.
Vše dělají proto, aby částka za svoz odpadu nerostla tak rychlým tempem. Ale společnost Liko účtuje všem obcím podobné částky bez ohledu, jak se snaží separovat.
Poplatek v Opatovci tak letos povyskočil z 950 na tisíc korun. Obec společnosti Liko navíc musí ještě doplatit necelých 60 korun za každého obyvatele.
Liko chce povzbudit obce k separaci
Obcím, jako je Opatovec, by náklady za odpadové hospodářství nemusely do budoucna už tolik růst nebo by se mohly dokonce mírně snížit. Odpadová společnost Liko chystá změnu v systému poplatků za odpad. Poplatek má být nově rozdělen na dvě části, aby obce byly motivovány k přijímání opatření snižování množství odpadu na svém území, což má udržet poplatek za svoz pod kontrolou.
Nemusíte platit za odpady, tvrdila lidem AI. Zmatení občané pak volali na radnici |
„Jedna částka bude fixní, která bude pro všechny obce v podstatě stejná. Ta druhá bude motivační a bude nastavena podle toho, jak se daná obec staví k systému třídění a naplňování zákonných limitů daných zákonem o odpadech. Tento systém donutí některé černé pasažéry k tomu, aby začali něco činit,“ uvedl starosta Svitav David Šimek, který je zároveň místopředsedou představenstva společnosti Liko.
Některé obce totiž místo investic do odpadového hospodářství zaplatí raději za každého občana půlku nákladů za svoz komunálního odpadu.
„Nový systém je donutí k zamyšlení, zda by peníze, kterými dotují poplatek za odpad, neměly raději investovat do opatření, která pomohou snížit samotnou výši poplatku,“ dodal Šimek.
Paušální poplatek pro občany je demotivující, řešení se nabízí
Některým městům se osvědčil motivační systém adresného poplatku za každou domácnost na základě sběru vytříděného odpadu od domu. Například v Letohradě může domácnost získat slevu až 500 korun na osobu.
Paušální poplatek za svoz odpadu je sice administrativně jednoduchý, ale dlouhodobě demotivující. Obyvatelé, kteří odpad poctivě třídí a produkují ho méně, platí stejně jako ti, kteří netřídí vůbec.
Celosvětově nejlépe ověřený systémem, který funguje úspěšně třeba v Itálii, ale i na Slovensku, je tzv. systém spravedlivého poplatku (PAYT – plať za to, co vyhodíš), v rámci něhož občané platí za reálnou produkci svého směsného komunálního odpadu.
„Jednou z hlavních bariér, proč se PAYT v řadě samospráv stále nezavádí, je kombinace obav, legislativního rámce a zažitých zvyklostí. Samosprávy se často obávají složitosti změny, administrativní náročnosti, změnu systému odpadového hospodářství nebo negativní reakce obyvatel,“ řekl Vojtěch Nozar za společnost JRK, která pro samosprávy vyvinula program, jenž pomáhá s efektivním a postupným zavedením PAYT.
Za vodu i teplo zaplatí Češi letos víc. Velký průzkum srovnává, kde bude nejdráže |
Řešení existuje i pro obyvatele paneláků na sídlištích s odpadovými hnízdy, kde je největší problém s neukázněnými lidmi, kteří pod rouškou anonymity házejí do kontejnerů materiály, které do směsného odpadu vůbec nepatří. V posledních dnech s přeplněnými kontejnery na směsný odpad bojují v Ústí nad Orlicí na sídlištích v Hylvátech, Dukla a v Podměstí.
„Jak je vidět z fotografií pořízených během kontroly, směsný odpad reálně tvořil pouze asi 30 až 40 procent celkového obsahu. Více než polovina objemu kontejnerů byla zaplněna odpadem, který měl skončit v nádobách na plast, papír, sklo nebo bioodpad. Kontrolované kontejnery na tříděný odpad přitom byly poloprázdné,“ uvedlo na svých stránkách město.
Podle Nozary se nejvíce osvědčují zejména uzamykatelná stanoviště nebo hnízda s přístupem na čip či klíč, aby byl vstup umožněn pouze obyvatelům konkrétní bytové jednotky a byla odstraněna anonymita.
Adresné třídění se v Itálii osvědčilo
„Například na Slovensku platí, že samosprávy podle zákona nesmí dotovat odpadové hospodářství ze svého rozpočtu a náklady musí přenášet na obyvatele. To přirozeně vytváří výrazně silnější motivaci zavádět spravedlivé a adresné systémy než v Česku. PAYT tam proto není vnímán jen jako motivační poplatek, ale jako součást komplexního nastavení sběru – včetně typu nádob, frekvence svozu, uzamykatelných stanovišť a zajištění adresnosti, férovosti a ztráty anonymity,“ dodal manažer.
Odpad opět podraží. Chybí odvody za úklid vlhčených ubrousků |
V Itálii díky adresnému poplatku dosahují míry třídění až kolem 90 procent a zároveň snížily produkci směsného komunálního odpadu na přibližně 40 kg na obyvatele za rok.
Velký problém zejména pro větší města představují také obyvatelé bez trvalého pobytu. Třeba ve Svitavách žije odhadem o dva tisíce obyvatel více, než je registrováno. Tito lidé sice tvoří odpad, ale neplatí za něj. Náklady na jejich odpad tak nesou všichni s trvalým pobytem, kteří za odpad platí. Ne náhodou tak Svitavy skončily ve srovnání okresních měst na páté příčce s nejvyšší cenou za svoz odpadu. Ta se letos vyšplhala na 1 068 korun.
Obcím postupně rostou náklady na likvidaci odpadu. Limit produkce směsného komunálního odpadu na obyvatele se totiž postupně snižuje a je klíčovým pro stanovení poplatku za skládkování. V roce 2026 činí limit na obyvatele 150 kg. Za všechen odpad, který přesáhne tento limit, si obec podstatně připlatí, letos to bude 1 600 korun za tunu.
Legislativa od roku 2026 přinesla městům také povinné třídění textilu, což představuje pro obce další povinnost. Na Svitavsku bude separaci a svoz textilu zajišťovat společnost Liko, což si vyžádá investice do nových vozidel a kontejnerů. Tyto náklady mají být pokryty z úspor společnosti z minulých let.
