Pohádková zahrada v Pardubicích za poslední horké dny přijala hned několik dehydratovaných holubů i mnoho dalších ptačích pacientů. Podle zakladatelky a provozovatelky Romany Vojířové představují extrémní teploty pro volně žijící zvířata mimořádnou zátěž.
„U hospodářských nebo domácích zvířat lidé většinou zajistí vodu a stín, ale ve městech je situace jiná. Pokud zůstanou uvěznění mezi rozpálenými panelovými domy a v okolí není žádná voda ani místo, kam by se mohli schovat, stává se pro ně takové prostředí rozpálenou pastí. Bez možnosti napít se nebo ochladit mají jen malou šanci přežít,“ uvedla Vojířová.
Většina přijatých ptáků není nijak vážně zraněná. Trpí především dehydratací a vyčerpáním. Po napojení, nakrmení a následném odpočinku se jejich stav ve většině případů zlepší. Zpátky do přírody se ale vracejí až ve chvíli, kdy se ochladí. Předčasný návrat by totiž mohl znamenat další kolaps, který by už nemuseli přežít.
„Holubi nejsou příliš oblíbení, ale jsou to živé bytosti. Je lepší jim pomoci, než je nechat zbytečně trpět,“ dodala Vojířová.
Mláďata vyskakují z přehřátých hnízd
Vedra však neohrožují jen dospělé ptačí jedince, ale i i mláďata. Ta vlivem počasí vypadávají z rozpálených hnízd. Záchranné stanice upozorňují na vysoký počet mláďat rorýsů, jiřiček a vlaštovek, která kvůli přehřátým hnízdům pod střechami vyskakují na zem. Některým z nich už ale není pomoci. Ze svých dutin vypadávají i dezorientovaná mláďata netopýrů.
Podle Milana Oppy ze záchranné stanice Pasíčka je největším problémem, že lidé nepředají zvíře odborníkům hned. „Za jiných okolností je stačí vrátit do hnízda, na větve nebo do keřů. V takovém horku a suchu ale dochází k velkému vysílení mláďat. Čím více je hnízdo rozpálené, tím více se mláďata tulí k sobě, zahřívají se a vyskakují z hnízda,“ řekl.
Petice ani tlak médií nepomohl, opozice si holubníky v Pardubicích neprosadila |
Lidé by si nalezená zvířata neměli nechávat doma, ale předat je co nejdříve záchranné stanici. „Bohužel se často stává, že si lidé zvíře nechají u sebe a nám volají až druhý nebo třetí den. To už je ale pozdě. Velmi nám také pomůže, pokud nalezené zvíře přivezou, protože pak trávíme mnoho času na cestách tam a zpět, což už pro ně může být ohrožující,“ dodal.
Odborníci zároveň apelují na veřejnost, aby na volně žijící zvířata v horkém počasí myslela. Velkou pomocí je například miska s čerstvou vodou umístěná do stínu, kterou je potřeba pravidelně měnit a doplňovat. Vhodné jsou plastové nebo kameninové nádoby, které se na rozdíl od těch kovových na slunci nerozpálí.
