„Jasný meteor jsem zachytil krátce před půlnocí 12. srpna během maxima meteorického roje Perseidy v Parku Poloniny nedaleko slovensko-ukrajinských hranic, kde je nejtmavší noční obloha ve střední Evropě. Šlo o nejvýraznější bolid celého meteorického roje,“ říká Horálek.
Na základě měření v Ondřejově se poté dozvěděl, že ledoprachové těleso vážilo asi 180 gramů a s velikostí menší než baseballový míček vlétlo do atmosféry rychlostí 60,7 kilometru za sekundu. Bolid pak vykreslil světelnou dráhu o délce 66 kilometrů.
Pro vás je to od roku 2014 už dvanácté zveřejnění vaší fotografie mezi astronomickými snímky NASA.
Je to obří pocta. Bez nadsázky stejná, jako například pro Jaromíra Jágra reprezentovat Česko ve světě sportem. U mě je to ve fotografování.
Petr HorálekDvaatřicetiletý popularizátor astronomie je jediným fotovyslancem Evropské jižní observatoře (ESO) za Českou republiku. Jeho snímky několikrát ocenili odborníci z NASA a ESO. V roce 2015 po něm byla za jeho celosvětové úspěchy pojmenovaná planetka - 6822 Horálek. Studoval teoretickou fyziku a astrofyziku na Masarykově univerzitě v Brně. Již několik let se věnuje popularizaci astronomie a astroturistice. Narodil se v Pardubicích, a když necestuje, pobývá u přehradní nádrže Seč. |
Které vaše snímky už obletěly svět?
Vyjma těch dvanácti, které vybrala NASA, jsou to také snímky, které jsem pořídil pro Evropskou jižní observatoř (ESO) v Chile. Tato nadnárodní společnost už má obdobně silné povědomí ve světě jako NASA, takže jakýkoliv snímek, který pořídím a oni publikují, putuje do celého světa.
Snímky z ESO mají ještě větší váhu, neboť spadají pod licenci Creative Commons, což znamená, že je může kdokoliv zdarma použít s podmínkou uvedení autora. Mé snímky pro ESO se tak objevují v různých publikacích, na Wikipedii, velkých výstavách, planetáriích po celém světě... Právě to plní můj odkaz - ukázat krásu vesmíru nad našimi hlavami té nejširší veřejnosti po celém světě.
Co vlastně pozorujeme, když vidíme na noční obloze letící meteor?
Když na obloze takový úkaz zazáří, obvykle to není jen vypaření zrnka prachu samotného, co pozorujeme. Hned po zániku meteoroidu pozorujeme rozzářený tunel vzduchu, kudy těleso proletělo. Stopa postupně pohasíná, až se z nebe vytratí. Obvykle to trvá pouhé zlomky sekund či sekundy.
V případě bolidu, který se mi podařilo vyfotit, pohasínání stopy fotograficky přetrvalo celou hodinu. Za tu dobu se původně téměř přímá stopa velice různorodě pokroutila, neboť v těchto výškách zemské atmosféry se do ní opřely silné větrné poryvy.
Kromě focení, cestování a pořádání přednášek stíháte také psát knihy.
Ano, k dvěma vydaným knihám přibylo letos druhé vydání knihy Tajemná zatmění, což je takový průvodce dvěma nejkrásnějšími úkazy s přehledem jejich výskytu na našem území do roku 2060. Také jsem pro fanoušky vydal kalendář s velkoformátovými fotografiemi noční oblohy. Na server YouTube jsem také začal natáčet Minutky z vesmíru. Zatím nemám čas na točení dalších dílů, ale rozhodně v tom hodlám pokračovat.
Za jakými astronomickými jevy máte v plánu cestovat příští rok?
Chtěl bych jet v lednu na Kapverdy nebo Kanárské ostrovy, kde bude vidět úplné zatmění Měsíce. Pokud mi vyjde jeden projekt, budu fotit noční oblohu na Maledivách, kde moc snímků noční oblohy nevzniklo. A v červnu odjíždím do Chile na úplné zatmění Slunce.
Jakým astronomickým úkazům budou přát nejbližší týdny a měsíce, co bude možné sledovat na obloze?
Určitě bych doporučil pozorování meteorického roje Geminidy ze 14. na 15. prosince. V druhé polovině noci padá až sto meteorů za hodinu. Na konci roku budou vhodné podmínky k pozorování komety Wirtanen, jejíž průlet bude světově monitorován: Půjde o desátý nejbližší zaznamenaný průlet komety kolem Země za celou historii lidstva. Kometu bychom mohli vidět i pouhýma očima.
