Zřejmě žádný rok v novodobých dějinách nebyl pro Pardubice tak tragický jako ten 1942. Nejprve Němci v létě popravili u Zámečku zhruba 200 českých vlastenců, včetně těch z Ležáků, a v prosinci vypravili dva transporty do Terezína. Z něho pak lidé většinou zamířili do Osvětimi.
A právě někteří odvlečení Pardubáci, mezi kterými byly i stovky Židů, se nyní dočkají připomínky. V ulicích totiž přibudou Kameny zmizelých, které je ostatním připomenou.
„V řadě evropských zemí se v posledních letech objevují tzv. Kameny zmizelých. Zanedlouho budou připomínat tragické osudy Židů i v Pardubicích. První dlažební kostky s mosaznou destičkou nesoucí jméno konkrétního ‚zmizelého‘ budou osazeny do pardubického dláždění 1. září,“ uvedla mluvčí pardubické radnice Nataša Hradní.
Kameny zmizelých, jinak také Stolpersteine, jsou projektem německého umělce Guntera Demniga, který je instaloval již v mnoha evropských zemích.
„Bývají vsazovány do chodníku před domy, jejichž obyvatelé je museli v důsledku nacistické rasové perzekuce opustit,“ řekl Petr Mücke, jeden z iniciátorů instalace těchto malých památníků v Pardubicích.
V nezvyklé činnosti mu pomáhá jeho kolegyně Renáta Růžičková, která pracuje v archivu.
„Při své práci v okresním archivu se často setkáváme s materiály upomínajícími na život a činnost členů pardubické židovské obce před válkou. Domníváme se, že tato kdysi pro město významná komunita a její tragický osud dnes upadá v zapomnění a Kameny zmizelých jsou jednou z možností, jak tuto skutečnost napravit,“ uvedla.
V době, kdy archiváři se svou aktivitou začínali, již o instalaci prvních kamenů v Pardubicích usiloval Martin Pěkný z Prahy, potomek rodiny Weinerovy, která měla na Pernštýnském náměstí obchod.
Kameny zmizelých se objeví u nádraží i na náměstí
„Díky tomu, že pan Pěkný měl již ‚své kameny‘ s nadací pana Demniga rozjednány, mohli jsme se připojit a nechat vyrobit i další tři kameny pro rodinu vedoucího výroby v pardubickém lihovaru Karla Munka. Jinak by pro nás v nabitém kalendáři pana Demniga pro letošní rok již nezbylo místo,“ řekl Mücke.
S instalací kamenů připomínajících právě členy této rodiny pospíchali zejména proto, že v USA stále žije jeden z odvlečených, letos pětadevadesátiletý Vladimír Munk.
„V prosinci 1942 byl s rodiči a ostatními pardubickými Židy deportován do Terezína a odtud na podzim roku 1944 do Osvětimi. Válku přežil jako jediný z rodiny, v Osvětimi zemřeli jeho rodiče a více než třicet nejbližších příbuzných,“ uvedla Nataša Hradní.
Kameny rodičů i jejich přeživšího syna budou podle ní zabudovány do dláždění před poštou u nádraží – proti místu, kde dříve stával lihovar, ve kterém rodina Munkova žila. Další tři dlažební kostky budou připomínat členy Weinerovy rodiny v chodníku před jejich domem na Pernštýnském náměstí č. p. 79.
Všechny kameny budou do dláždění vsazeny 1. září. Jako první budou od 16 hodin pokládány kameny na Pernštýnském náměstí a přibližně okolo 17. hodiny bude pietní akt pokračovat u nádraží.
Autor projektu podle organizátorů na instalaci vzhledem k situaci kolem šíření covidu-19 nepřijede. Na samotném aktu, který by měl být krátký a komorní, to ale nic nezmění. „Jde o to vzdát úctu konkrétním obětem holokaustu a zanechat tu na ně upomínku,“ říkají organizátoři akce.
„Jsme velmi rádi, že se radnice postavila k projektu Kamenů zmizelých vstřícně. Letos poskytla na jejich výrobu 25 tisíc korun a máme příslib i na rok 2021,“ doplnili.
V příštím roce tak chtějí do pardubické dlažby zabudovat kameny připomínající tragický osud dalších čtyř rodin – Gottliebových a Österreicherových z Pernštýnského náměstí, Freundových z ulice Karla IV. a Kačerových z Polské ulice.
Z Pardubic byly v prosinci 1942 vypraveny do Terezína dva transporty. Bylo jimi deportováno 1 258 obyvatel z města a širšího okolí. Většina z nich zahynula právě v Osvětimi.
„Konce války se dožilo pouze 92 z nich. Jen z okruhu pardubické židovské náboženské obce bylo ve vyhlazovacích táborech povražděno 546 osob židovského původu,“ dodala Nataša Hradní.
Nezapomíná ani Vysoké Mýto, Chrudim nebo Luže
Mosazné destičky budou od příštího týdne připomínat také židovské oběti ve Vysokém Mýtě.
V úterý 1. září v 10 hodin se v chodníku před domem č. p. 55 v Litomyšlské ulici ve Vysokém Mýtě objeví kameny věnované Haně Frischmannové a jejím synům Františkovi a Jiřímu.
„Z více než tří desítek osobností židovské víry jsme se rozhodli začít právě touto rodinou. Důvod byl jednoznačný – Jiří Frischmann (Franěk) válku přežil a později z jeho výrazného podnětu byla v Jungmannových sadech odhalena pamětní deska, připomínající vysokomýtské židy a jejich utrpení během 2. světové války,“ uvedla mluvčí vysokomýtské radnice Marie Lněničková.
Další Stolpersteiny usadí do dlažby ve 13 hodin i v Široké ulici v Chrudimi.
O den dříve si své židovské spoluobčany připomenou na různých místech v Luži. První kameny budou položeny v 17 hodin na náměstí plukovníka Josefa Koukala.
Jako první v Pardubickém kraji nechalo v roce 2013 osadit kameny zmizelých město Svitavy. Osudy zavražděných lidí připomínají i v Chrudimi, Chocni nebo Slatiňanech.
