Už je to více než pět let, co dva moravští historici potají vyznačili českomoravskou hranici. Bílou čáru s nápisy nastříkali na hlavní silnice ze Svitav na Poličku a Litomyšl. Chtěli tak upozornit na zaniklé zemské uspořádání. To přestalo existovat na konci roku 1948, kdy vznikly nové komunistické kraje bez respektu k historické tradici a kontinuitě.
Bílá čára napříč s nastříkanými nápisy Čechy a Morava v jednotlivých jízdních pruzích se objevila na několika silnicích Pardubického kraje i na Vysočině. Zatímco se tehdejší politická reprezentace na Vysočině k této občanské neposlušnosti otočila zády, pardubické hejtmanství snahu napravit historickou křivdu naopak podpořilo.
Hejtman Martin Netolický po dohodě se zástupci spolku, který si klade za cíl popularizaci a ochranu kulturně-historického dědictví zemí Moravy a Slezska, podpořil vznik hnědých cedulí s názvem Historická hranice Čech a Moravy.
Informativní tabuli přibližující neobvyklý turistický cíl se tak podařilo osadit na osm úseků silnic I. a II. tříd. Stejnou ceduli teď chtějí zastánci Moravy prosadit na téměř již hotový úsek dálnice D35 mezi Janovem a Opatovcem. Zaslali připomínku ministerstvu dopravy, které jako správní úřad stanovuje dopravní značení na dálnicích.
„Ano, připomínku jsme obdrželi, nicméně nejprve ji musíme vypořádat, proto ji teď nebudeme komentovat,“ sdělila mluvčí resortu dopravy Alena Mühl.
Ministerstvo dopravy na úřední desce vyvěsilo návrh opatření obecné povahy, kterým se stanovuje podoba svislých a vodorovných dopravních značek, na začátku října. Kdokoliv k němu mohl podat připomínky nebo námitky nejpozději do 30 dnů ode dne jeho zveřejnění.
Kraj postaví cedule na hranicích Čech a Moravy, hejtman se sešel s autory čar |
Společnost pro Moravu a Slezsko navrhuje osadit v obou jízdních směrech na hranicích katastru Svitav a Opatovce stejnou ceduli s historickými zemskými znaky, jakou před pěti lety posvětil Pardubický kraj. Tedy přesně v místech, kudy prochází historická zemská hranice. „Zemská hranice mezi Čechami a Moravou je jedním z nejvýznamnějších historicko-geografických prvků České republiky. Připomenutí zemských tradic napomáhá rozvoji regionální identity a cestovního ruchu,“ stojí v dokumentu.
„Dává smysl, aby značka byla i na dálnici“
Podle Ondřeje Mlejnka, který je pod dokumentem podepsaný, jde zastáncům Moravy o jednotnost dopravního značení na všech druzích komunikací. „Hnědé značky se zemskou hranicí jsou nainstalované na paralelní silnici I/35. Dává nám proto smysl, aby po převodu převážné části dopravy byly osazeny i na dálnici, jinak se turistická informace o hranici z mysli lidí vytratí,“ argumentuje předseda Společnosti pro Moravu a Slezsko. Ten se k partyzánskému vyznačení hranic v roce 2020 spolu s dalšími „hraničáři“ sám přihlásil.
Cílem původní iniciativy totiž bylo hranici Moravy zviditelnit a upozornit na historickou křivdu zrušení politické autonomie Moravy.
„Už v roce 1990 Federální shromáždění vydalo dosud platné usnesení, že se jednalo o akt nespravedlivý a poplatný totalitní praxi, který byl v rozporu s principy demokracie a samosprávy a který podstatně přispěl k deformovanému vývoji československé společnosti,“ upozornil už dříve Mlejnek.
Z přístřešku u cyklostezky poteče voda do dvou moří, bude na hranici Moravy a Čech |
Jak ministerstvo ve věci rozhodne, by mělo být známo v poměrně krátké době i s ohledem na výrobu a instalaci všech nových značek na téměř dvanáctikilometrovém úseku nové dálnice.
Rozmisťováním hnědých cedulí s historickými zemskými znaky na dálnicích a silnicích se před dvěma lety vážně zabývali už i poslanci. Návrh na označení zemské hranice však neprošel, ministerstvo financí jej zamítlo s odůvodněním, že značení nemá význam a znamenalo by zbytečný výdaj. Resort obrany argumentoval, že je návrh v rozporu s pravidly heraldiky a vexilologie. Ministerstvo dopravy ve věci tehdy zaujalo neutrální stanovisko.
