Hodování a veselí letos začne v sobotu 1. února, a to hned ve třech obcích najednou. Tou největší přehlídkou bude masopust na Veselém Kopci.
Návštěvníci budou mít možnost vidět tradiční obyčej, který je již deset let součástí světového kulturního dědictví UNESCO.
„Masopustní obchůzku na Veselém Kopci letos předvedou obyvatelé Studnice u Hlinska. V 10 hodin bude slavnostně uděleno povolení k obchůzce, tento obřad bude zopakován ještě jednou ve 13 hodin, následně průvod masek vykročí mezi jednotlivé roubené objekty. U každé roubenky masky zatancují obřadní kolečko,“ upřesňuje ředitelka Muzea v přírodě Vysočina Ilona Vojancová.
K vidění budou zmalované masky laufra, ženy, turků, slaměných, rasa s kobylou, kominíků i kramáře. Kdo jim bude nablízku, toho nemine ani symbolické pomazání obličeje černým mazadlem.
Masopustní obchůzky na Hlinecku 20201. února 8. února 15. února 16. února 22. února 25. února |
Závěrečný obřad, na jehož konci dojde k porážce kobyly a tanci všech masek, začne v 15 hodin.
K masopustnímu veselí patří i pořádná zabijačka, která se bude po celou sobotu konat v Hospůdce Na Vejměnku v areálu muzea. Otevřeny budou do 15:30 hodin i všechny roubenky.
Zvyky, které se nemění po staletí
Masopustní obchůzka je jednou z mála tradic, která se na Hlinecku dochovala v téměř nezměněné podobě až do dnešních dnů.
„Průběh obchůzky a úloha jednotlivých masek má stále stejný charakter. Proto jsou natolik jedinečné, že se dostaly na reprezentativní seznam UNESCO. Je však jasné, že v detailech se liší. Například na výrobu masek se používají soudobé materiály, už ne ty přírodní, tedy když nemluvíme o slaměných maskách. Tam zůstalo vše při starém. Posun je také v počtu masek náležejících do skupiny takzvaných masek černých, kterých chodilo před sto a více lety mnohem méně než dnes,“ uvedla Vojancová.
Masopust je spojen s přelomovým obdobím kalendářního roku. Obchůzky se konaly v období, kdy pro naše předky začínal nový hospodářský rok, kdy v jejich představách končila zima a na dohled bylo jaro. V takovýchto zlomových okamžicích se snažili ovlivnit průběh věcí příštích. Jejich cílem bylo zajistit si bohatou úrodu a plodnost hospodářských zvířat i lidí. To bylo v době, kdy vesnické společenství bylo závislé na zemědělství. Lidé dělali tlustou čáru za zimou, ale i za všelijakými sváry nebo křivdami.
„Na Hlinecku, kde se obchůzky konají bez většího přerušení, lidé věci kolem prosperity v zemědělství vnímají stále. Dodnes umějí říct, jaká symbolika se skrývá za projevy té či oné masky. Předávají si i to povědomí, není to jenom zábava. To je odlišuje od karnevalů, kde se lidé jenom baví. Tady se baví také, ale když se jich zeptáte, všichni vědí, že udržují něco, co tady bylo za jejich pradědečků a prababiček,“ dodala Vojancová.
