Kolem kopřivami obrostlé šachty jezdí celý život Zdeněk Škaroupka, který se rozhodl prostředí kolem podchycených pramenů zútulnit.
„Byl to takový spontánní nápad, že voda teče, je čistá a studená. Nebývá totiž pravidlem, aby jí tady teklo tolik, jako tomu je letos. Na jaře neskutečně valila. Není to zase tak dlouho, kdy tady nebyla vidět ani kapka vody. Proto jsem si řekl: proč toho nevyužít,“ říká profesí instalatér Zdeněk Škaroupka, který místo zkrášlil vlastnoručně vyrobenou lavičkou.
Na povrch vyvěrající voda zahnaná do trubek a betonové šachty se nachází v lokalitě březovského prameniště, které už více než sto let zásobuje pitnou vodou brněnské domácnosti. Patří k nejvydatnějšímu jímacímu území v české křídové pánvi. Zdrojem vody jsou především velké zásoby podzemních vod.
Voda svedená do dvou vodovodních přivaděčů, kterými každou sekundu proteče zhruba tisíc litrů, splňuje normy na pitnou vodu bez úpravy. Ačkoli tím nejvydatnějším vrtem protéká až 100 litrů vody za sekundu, na povrch životodárná tekutina v prameništi prakticky nikde nevytéká. Až na jednu výjimku, kterou jsou tzv. hladové prameny.
„Pamatuji si jako dítě, že když byly hasičské soutěže, tak se tady praly hadice. Ale že by se tady někdo koupal, to ne. To napadlo až mě,“ usmívá se Škaroupka, kterého v jeho plánu na zvelebení místa podpořili i jiní podobně smýšlející vodomilové.
Stačilo málo
K oživení netradičního místa, které místní velice dobře znají, stačilo málo. Betonovou šachtu se dvěma žebříky trochu víc obsekat a pro zájemce vybavit fortelnou dřevěnou lavičkou. Na ní už z dálky láká zájemce o netradiční koupání nápis Pro všechny, co mají rádi vodu... a nejenom pro ně.
Co jsou hladové prameny?Hladové prameny zmizí a pak se zase objeví. Ztratí se v letech, kdy je málo srážek a kolektory se nenaplní. Jsou dokonce takové, které mizejí a objevují se během jediného dne. Běžné jsou prameny závislé na ročních obdobích. Zdroj: Geologická služba |
„Sice to není lavička Václava Havla, ale přišlo mi to jako dobrý nápad. Člověk tady může v chládku posedět, popřemýšlet. Všude okolo to sekají Brněnské vodovody a kanalizace, takže stačilo opravdu málo. Takové ideální místo k odpočinku pro projíždějící cyklisty či turisty. Určitě jsem to nezamýšlel, aby se tady tvořily zástupy ke koupání. Prostě kdo chce, tak si na lavičce odpočine. Kdo se chce osvěžit, má možnost,“ dodává muž.
Koupání však není pro žádná ořezávátka. Tekoucí voda je jako křen a i v těch nejteplejších dnech má jen kolem devíti stupňů Celsia. Podle posledních ohlasů to však žádná překážka není. Lidé si místo oblíbili.
„Vídávám tu lidi známé i neznámé. Vůbec bych nečekal, že na to bude taková odezva. Asi to souvisí s rozmachem otužování a hledání nových koupacích míst. Na konci léta jsou všechna koupaliště teplá, tak toho člověk rád využije. Sám se tu vždycky rád zchladím, když mám za sebou náročný pracovní den. Jste potom nabitý energií daleko víc, než když byste pocucával někde kafe nebo si dával nějaké energetické nápoje,“ doporučuje každému netradiční kúru rekreační otužilec, který zahájil koupací sezonu v dubnu. Jestli se lavičce nic nestane, u hladových pramenů zůstane celoročně. Pro případ, že by chtěl ledovou vodu okusit i v zimě.
Pramenů bývalo mnoho
V údolí Svitavy mezi Hradcem nad Svitavou a Březovou nad Svitavou byly podobné, ovšem mnohem vydatnější prameny běžnou záležitostí. Dnes jsou všechny součástí jímacího území I. a II. březovského vodovodu z let 1913 a 1975. „V údolí Svitavy u Březové vyvěralo před stavbou přivaděčů extrémní množství vody. U paty svahu údolní nivy vyvěral každou sekundu více než kubík vody. V podstatě tam pramenila nová řeka. Dnes už se kolem Svitavy nic podobného nenachází,“ říká krajinář Lukáš Krejčí.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
