„Nápad vzešel vlastně z povzdechu naší kolegyně, která si před vernisáží posteskla, že když nemůžou lidi k nám na výstavu, tak jim ty obrazy snad ukážeme z okna,“ řekla kurátorka Městské galerie ve Vysokém Mýtě Iveta Danko.
Z recese se stala originální cesta, jak novou výstavu zachránit a obrazy představit veřejnosti.
„Chodím pravidelně na všechny vernisáže, tahle je dost netradiční, ale originální. Doma si pak nahraný orloj v klidu prohlédnu,“ řekl pětasedmdesátiletý Václav Paclt, který těsně před prvním odbíjením orloje v devět hodin dopoledne opřel francouzské hole o pouliční lampu a nezvyklé představení obrazů si dokumentoval.
Obrazovému orloji předcházela krátká generálka. „Budeme dávat obrazy až za parapet,“ ujasňují si ženy, které obrazy posunují.
Dvacet sekund v jednom okně a na povel se posouvají se svým obrazem do druhého okna. Jenže se ukazuje, že tak dlouho v jednom okně s obrazem být nemohou, protože pak nestihnou ukázat všechny plánované obrazy, a tak se doba v jednom oknu stahuje na 15 sekund.
„Nejdřív ukážeme perokresby, pak grafiky,“ říká Iveta Danko a opírá u okna dva zvětšené obrazy, které má za úkol zvídavým pohledům před galerií ukázat.
Právě kurátorka dává ostatním pokyn, když je čas posunout se do dalšího okna. Žena, která se s obrazem ocitne až zcela vpravo a musí přebíhat, dává ostatním pokyn, že mohou najednou obraz do okna ukázat.
„Řeknu holkám v krámě, ať se jdou taky podívat,“ říká muž v půlce orlojové sekvence a běží na druhou stranu náměstí, aby se o zážitek podělil i s dalšími. Zblízka si totiž obrazy bude moci prohlédnout až po skončení vládních opatření.
V rohu náměstí pod galerií sledovala dopolední premiéru vysokomýtského orloje zhruba dvacítka lidí. Normálně by jich bylo zřejmě víc, neboť pátek patřil na náměstí Přemysla Otakara II. vždy farmářským trhům, ty jsou ovšem nyní zrušeny.
