„Chtěli jsme, aby uprchlíci, kteří jsou v našem krajském městě poprvé v životě, nemuseli kvůli fotografiím z asistenčního centra nikam odbíhat. Jediný fotoateliér, který nám v tom vyšel vstříc, byl právě ateliér Foto s úsměvem,“ řekl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.
Pracovníci ateliéru postupně zacvičili zaměstnance krajského úřadu a další dobrovolníky, zapůjčili většinu zázemí a z části krajského koordinačního centra pro uprchlíky se stal improvizovaný fotokoutek.
„Jedním z důvodů, proč jsme pomoc při zřízení fotokoutku včetně spolupráce s asistenčním centrem bez váhání přijali, byl ten, že naší milou kolegyní je Oleksandra Kosenko z Ukrajiny. Je u nás zaměstnaná už šest let. Je to velmi šikovná fotografka, která vystudovala v Pardubicích vysokou školu a žije zde už devět let. Ve firmě je vedoucí grafičkou a fotografkou,“ prozradil majitel fotoateliéru, sám zkušený fotograf, Lukáš Zeman.
Právě Oleksandra v koordinačním centru pomáhala hned od začátku, když přicházeli úplně první uprchlíci. Pořizovala jim fotky na doklady a to, že k nim promlouvala v jejich rodném jazyce, přispívalo k uklidnění mnohdy rozrušených utečenců.
Fotografka má nyní v Česku matku i babičku
Oleksandra pochází z centrální části Ukrajiny, z malého historického města Žovti Vody. Její rodina žije po celé Evropě, starší sestru má ve Francii, tatínek pracuje na Slovensku, Sašin přítel a teta bydlí v Česku. Z Ukrajiny sem aktuálně přijela maminka a babička.
„První týden války jsem se cítila jako v surrealismu. Nemohla jsem uvěřit, že se něco takového může stát. Bylo těžké soustředit se, pořád jsem jen četla zprávy, plakala a volala příbuzným a kamarádům. Nyní, po měsíci, se toto stalo mou každodenní realitou, stejně jako všech Ukrajinců. Hlavní změna je, že na rozdíl od šoku a paniky, kterou jsme cítili ze začátku, teď žijeme jistotou, že vyhrajeme. Žijeme s vděčností naší armádě, lidem, celému světu. Věříme, že všechno bude dobré a že Rusko zaplatí za své zločiny,“ říká Oleksandra.
Je dojatá tím, jak Česko podporuje Ukrajinu a vděčná všem českým známým, kamarádům a kolegům, kteří pomáhají Ukrajincům.
„Píšou zprávy, volají, zajímají se, zveřejňují informační příspěvky na sociálních sítích. Přispívají na sbírky, organizují sbírky atd. atd. Všem těm patří mé velké DĚKUJI, že nezůstáváte lhostejní,“ vzkazuje.
Po prvním týdnu v asistenčním centru se ve fotoateliéru nově zaučilo osm lidí z řad zaměstnanců úřadu a dobrovolníků. „Donedávna jsme se střídali ve směnách 24/7, od minulého týdne je centrum v provozu jen 12 hodin denně. Chodí nám pomáhat i studenti s ukrajinskými kořeny, což je pro provoz samozřejmě výhoda, ale všichni jsme se už naučili i potřebné fráze v ukrajinštině,“ uvádí Oldřich Mašín, který má fotoateliér v asistenčním centru na starosti.
Do dnešního dne prošlo centrem přes 10 tisíc uprchlíků a velká část z nich také zdejším fotoateliérem. K úsměvům zatím nebyl úplně důvod, ale na průkazové foto prý úsměv stejně nepatří.
