Středeční odpoledne na stadionu začalo dlouho před tím, než vůbec padla první klapka. Natáčení závěrečného dílu populární fotbalové trilogie Vyšehrad Třy mělo odstartovat ve dvě hodiny odpoledne, většina lidí už ale v tu dobu dávno seděla na tribunách. A nebylo jich málo.
 |
Produkce původně doufala zhruba v pět stovek lidí, jenomže fotbalový klub ještě před natáčením evidoval více než 3,5 tisíce registrovaných zájemců. Filmaře tak nakonec překvapil nejen samotný zájem, ale především autenticita pardubických příznivců.
„Tady v Pardubicích máte strašně dobré fanoušky. Přenesli na nás i do děje filmu pozitivní nadšení a hlavně emoce,“ pochvalovala si PR manažerka filmu Gabriela Vágner.
Podobně nadšený byl i producent Ctibor Pouba, pro kterého bylo natáčení v Pardubicích výjimečné. „To, co se tady dneska děje, je z mého pohledu jedinečný den v mé kariéře. Já si tady přijdu, jako kdybychom tu měli celý den takovou malou natáčecí párty,“ řekl redakci iDNES.cz.
Fandili oběma týmům
A nebylo divu. Fanoušci tentokrát nebyli jen diváky, jak většinou bývá při natáčení podobných událostí zvykem, ale stali se přímo součástí filmu.
Přestože to v určitých momentech po zaznění „akce“ vypadalo jako reálný fotbalový zápas, na hřišti se ve skutečnosti žádný nehrál. Fanoušci souhlasili s tím, že budou hrát a podle aktuálních pokynů vytvářet atmosféru skutečného utkání. Po každém záběru následovaly nové instrukce, přesuny na tribunu nebo změna dění na hřišti. To, co nakonec ve filmu bude působit jako souvislý fotbalový zápas, vznikalo ve skutečnosti v krátkých úsecích a několika opakováních jednotlivých scén.
Svou roli vzali diváci překvapivě vážně a neobvyklého úkolu se zhostili s velkým nadšením. Jednou totiž fandili za své v červenobílých barvách, v další scéně se převlékli za fandy filmového Slavoje Vyšehrad v modrobílém. A skoro každý se snažil být tak trochu „vidět“.
„Nejvíc mě lákalo být v místech, které zabíraly kamery. Doufám že se nakonec objevím i ve filmu. Na konci jsem si chtěl u tribuny plácnout s Lavim, ale byli kolem mě velcí kluci, tak jsem k němu nedosáhl,“ zhodnotil středeční odpoledne dvanáctiletý Mikuláš.
Pardubice si zahrají proti Laviho týmu. Na natáčení Vyšehradu Třy míří tisíce diváků |
Podle Pouby byly Pardubice jasnou volbou od samého začátku, chtěli děj filmu propojit s městem, a když se obrátili na fotbalový klub, vedení bylo zprvu trochu skeptické. „Co máte za lubem, vy Vyšehraďáci, to bude zase nějaká bejkárna, ptali se nás. Tak jsme jim vysvětlili, že jen chceme hrát s těmi nejlepšími, a všechno to nakonec klaplo,“ dodal.
Sem tam sice přišel drobný technický zádrhel, jehož odstranění zabralo sotva pár minut. Sem tam někdo na tribuně vytáhl elektronickou cigaretu, a tak si vysloužil lehké pokárání. Při přesunech na místa, která zrovna měla být v záběru, se našel i někdo, kdo si potřeboval nutně pořídit fotku s herci, jiní se zase přes security snažili dostat, kam neměli. Na tři tisíce lidí na jednom místě to ale byla skoro až filmařská idylka.
Originální plán do budoucna
Pardubické fanoušky si pochvalovali také samotní herci. Jakub Prachař, hrající fotbalového agenta a švagra hlavního hrdiny Jaroslava „Jardu“ Mizinu, nešetřil superlativy a neodpustil si ani trochu té provokace. „Fanoušci tady jsou perfektní. Kdybyste v Praze někoho poprosili, aby přišel, tak se na vás bezpečně vy* ere. Tady prostě přišlo tři tisíce fantastických lidí a ve svém volném čase fandili, za což jim patří veliký dík,“ prohlásil.
Pochvalou nešetřil ani směrem k pardubickému stadionu, který označil za roztomilý. A protože filmový Slavoj Vyšehrad by podobně reprezentativní stánek jistě také potřeboval, podělil se Prachař i o svůj poněkud svérázný investiční plán. „Letos budeme jezdit s kaštanama, se sběrem papíru a do železa, takže něco nastřádáme a třeba se taky zadaří mít takový stadion i u nás na Vyšehradě,“ zavtipkoval.
Než se mezi jednotlivými záběry znovu rozjela kamera, o zábavu se staral hudebník Vojtaano. Jeho průpovídky bavily tribuny stejně jako samotné písničky. Na přání jedné z fanynek pak během odpoledne zazněl i jeho satirický folk-rapový hit Galantní jelen.
Režiséři filmu Vyšehrad Třy Martin Kopp (vlevo) a Jakub Štáfek. (2. září 2026)
Jakub Štáfek měl během natáčení hned několik rolí. Kromě toho, že po hřišti pobíhal v dresu Julia „Laviho“ Lavického, s naprosto ledovým klidem korigoval i lidi na tribunách. Role režiséra mu jde podle Prachaře na výbornou. „Je skvělý, že měl dneska tolik práce, že mi nestihl říct ani žádnou připomínku. Takže jsem hrál dneska konečně dobře,“ rýpl si s úsměvem do Štáfka.
Být celý den hercem i režisérem zároveň musí být vyčerpávající a kolem šesté hodiny večer to už bylo na Štáfkovi znát. Přesto ochotně poskytoval rozhovory, fotil se s fanoušky a po krátké pauze se vydal i za těmi, kteří dlouhé desítky minut čekali před stadionem a už možná ani nedoufali, že se svého idolu dočkají. Dočkali se. A Štáfkův příchod odměnili hlasitým potleskem.
Chystáte se na Vyšehrad Třy do kina?
„Dnes jsem spokojený. Natočili jsme, co jsme potřebovali, chovali se k nám tady mile. Ne všude se k nám tak mile a vstřícně chovají,“ pochvaloval si Štáfek, který zná pardubický stadion i z trochu jiné perspektivy. Přiženil se totiž do pardubické rodiny a na ligová utkání už v minulosti několikrát zavítal.
Vyšehrad nikdy nezemře, stejně jako fotbal
Tentokrát se však jako Lavi ocitl na druhé straně. „Hrát pod tím tlakem fotbal, když na vás lidi hučí a skandují, protože fandí Pardubicím, to není úplně jednoduchý. Vůbec to ligovým fotbalistům nezávidím,“ přiznal.
A měl i jednu čistě fotbalovou připomínku z pohledu režiséra. Hřiště bylo podle něj málo pokropené a suchý trávník zpomaloval míč. S čímž se Lavi nepotýkal úplně úspěšně. „Dal dneska dost houslí a samozřejmě mockrát se mu to taky nepovedlo,“ zhodnotil.
Pro filmaře přitom představovalo natáčení v Pardubicích poměrně velkou neznámou. Naplnit stadion, na který netušili, kolik vůbec dorazí návštěvníků, pak přesouvat tisíce lidí podle potřeb jednotlivých scén a zároveň udržet atmosféru, která bude fungovat i ve filmu, není úplně snadný úkol. Nakonec ale vše odsýpalo tak dobře, že se podařilo skončit ještě před avizovanou šestou hodinou.
Pokračuje natáčení Vyšehradu. Štáfek prozradil nové detaily |
Jakub Prachař fanouškům filmu předpověděl, že třetí Vyšehrad překonává sám sebe a jednou se prý bude předávat z generace na generaci. Podle něj už totiž tvůrci filmu překonali všechny myslitelné hranice. „Tenhle film je takový, že i kdyby to bylo nejvíc, tak je to furt málo. Myslím, že všechny čuňárny světa se překonaly, v prvním, ve druhém i ve třetím díle,“ prohlásil a dodal, že česká kinematografie na trilogii jen tak nezapomene.
„A vůbec, že tenhle film nikdy nezemře, protože fotbal taky nikdy nezemře,“ uzavřel.
Po poslední klapce se pak část fanoušků přesunula k VIP vchodu, aby odchytila své oblíbence dřív, než zmizí. U Prachaře to nevyšlo, protože pospíchal a zmizel jiným vchodem. Šárka Krausová, Vojtaano nebo Lukáš Vaculík se s některými komparzisty vyfotili už v průběhu natáčení. A tak se nakonec nejdéle čekalo přece jen na Laviho.
