Doteď byli lidé z Pardubic zvyklí říkat fotbalovému stánku vedle hokejové arény Letní stadion. Ti starší pak zůstali u dobově zabarveného „Gottwalďáku“, oficiální název při otevření sportoviště v roce 1931 byl Všesportovní stadion Tomáše G. Masaryka.
Nic z toho však už nic neplatí. Zastupitelé rozhodli, že oficiální název bude Stadion Arnošta Košťála. „Při zvažování pojmenování území stadionu jsme hledali významnou historickou osobnost, která bude úzce spjata s fotbalem a zároveň bude mít výrazný společenský přesah nejenom pardubického, ale i celostátního významu. A takovou osobností je Arnošt Košťál, úspěšný hoteliér, který provozoval Grand a později Veselku, zároveň byl i významnou součástí pardubického protinacistického odboje,“ uvedl náměstek primátora Jakub Rychtecký.
Ten název stadionu probíral i se zástupci samotných fotbalistů a na jménu Košťál zavládla jasná shoda. A to hlavně kvůli jeho fotbalové činnosti. „Byl velkým donátorem tehdejšího SK Pardubice, v roce 1941 byl navíc zvolen jeho prvním místopředsedou a ustanoven předsedou fotbalového odboru. Jednalo se o velmi úspěšné období pardubického fotbalu, které se odehrávalo právě na tehdejším všesportovním stadionu, kam se fotbal vrací,“ upozornil Rychtecký.
Nicméně celá akce má jednu kaňku. Po Košťálovi už je v Pardubicích pojmenována ulice a pak také základní škola. Ovšem ty se oficiálně jmenují Erna Košťála, ne Arnošta. „Právě po konzultaci s rodinou jsme se rozhodli pro pojmenování křestním jménem ‚Arnošt‘, nikoliv ‚Erno‘, jak je zažito v souvislosti s pojmenováním ulice nebo základní školy. Podle informací od rodiny mu doma ani přátelé nikdy neříkali ‚Erno‘, ale ‚Erna‘,“ upozornil na historickou chybu Rychtecký.
„Máme tedy špatně pojmenovanou ulici i školu. Jméno Erno rodina považuje za křivdu, ale je jim jasné, že by bylo náročné přejmenovávat ulici, což by pro lidi znamenalo výměnu dokladů a další věci,“ řekl na jednání zastupitelstva Rychtecký.
Ostatní politici vzali vysvětlení na vědomí, ale zároveň se podivovali, jak se taková chyba mohla v minulosti stát. „Díky za vysvětlení okolností používání křestního jména pana Košťála. Ale pravda je, že leckoho může nyní zaskočit, že budeme mít různá místa v Pardubicích pojmenovaná po stejné osobě, ale budou znít jinak. To je poněkud nešťastné a matoucí,“ uvedl zastupitel za ODS Karel Haas.
Rekonstrukce areálu, který vznikl ve 30. letech 20. století pro účely celostátní výstavy tělesné výchovy a sportu, nicméně míří do svého finále. V současné době probíhají dokončovací práce s cílem otevřít stadion na první jarní ligový zápas klubů FK Pardubice a SK Slavia Praha, který se odehraje 4. února 2023.
Radnice navíc v tuto chvíli jedná o detailech nájemního vztahu mezi městem a pardubickým fotbalovým klubem. „Máme dohodu se zástupci města, že název Stadion Arnošta Košťála, který by toto území mohlo nově získat, nás navíc žádným způsobem neomezí v hledání komerčních partnerů a jejich spojením s názvem stadionu a souvisejícími reklamními plochami, jako se tomu děje i v případě jiných stadionů,“ řekl majitel FK Pardubice Vladimír Pitter.
Jeho kolega z klubu a fotbalový historik Radek Klier pak podotýká, že zastupitelé mohli těžko najít pro stadion lepší název. „Košťál byl považován za největšího donátora SK Pardubice a velkého podporovatele pardubického sportu, vedle fotbalu také například atletiky či volejbalu. Druhá polovina třicátých let byla ze sportovního hlediska úspěšným obdobím fotbalistů v nejvyšší československé lize. Největším úspěchem bylo třetí místo, klubu se jej povedlo dosáhnout třikrát po sobě, v sezonách 1938/39, 1939/40, 1940/41,“ dodal Klier na adresu muže, kterého nacisté popravili 2. července 1942.
Stadion za více než 400 milionů korun bude mít po rekonstrukci kapacitu 4 600 diváckých míst, z toho 600 na historické západní tribuně. V případě potřeby bude možno v dalších letech přístavbami nových tribun zvýšit kapacitu stadionu na 6,5 až 8 tisíc míst.
