„Je to válka, zabij klíště. Je to válka, žádné příště,“ zpívá v jednom z hitů kapela Visací zámek. A její členové vždy před songem varují, že jich je plná festivalová louka. „Jsou jich tam miliony,“ hlásil i v sobotu kytarista Michal Pixa.
S vysokou pravděpodobností je však výskyt tohoto nepříjemného hmyzu momentálně v okolí Kunětické hory na naprostém minimu. Nemohl totiž vydržet nápor tisíců a tisíců noh, které na louce dupaly od pátku do pozdního sobotního večera. Areál festivalu Hrady CZ praskal doslova ve švech.
Atmosféra vygradovala v sobotu ve 22 hodin, kdy se na pódium postavil teplický kvintet Kabát. „Závěr byl excelentní,“ napsal na Facebook třeba Kuba Racek.
A podobný pocit si odnesla většina lidí. Parta kolem Josefa Vojtka totiž přesně ví, co diváci chtějí, a muzikanti neváhají jim zboží dodat. „Mám tu nejhorší nemoc, kterou znám: žízeň ajajaj, žízeň ajajaj,“ řvaly tisíce hrdel tak silně, že to muselo být slyšet až v Pardubicích.
Výkon po špatném párku i kytara mezi fanoušky
Ale festival nebyl jen o Kabátech. Těsně před nimi hrála kapela Gaia Mesiah, a i když určitě nepatří mezi typické taháky podobných akcí, jejich vystoupení bralo mnohým dech. Důvod byl zřejmý na první pohled. Taneční i pěvecký výkon frontmanky Marky Rybin je natolik ojedinělý, že prostě musí zaujmout.
„Kapelu Gaia Mesiah jsem neznala. Jen jsem procházela kolem z WC. Ale holky mne tak zaujaly, že jsem se u nich zasekla a celý koncert si užila, možná nejvíc ze všech,“ komentovala zážitek třeba Barbora Červenková.
A jedná se o přesný postřeh. Na právě probíhajícím závodě Tour de France se výkony cyklistů často měří ve wattech, což je jednotka výkonu. V tomto měřítku Marka Rybin určitě spálila ze všech účinkujících nejvíce energie. A to prý ještě nebyla zdravotně úplně v pohodě. „Omlouvám se, ale snědla jsem na benzince nějaký špatný párek a není mi moc dobře,“ hlásila divákům.
Nicméně na vysokých skocích, frenetickém házení hlavou a neskutečném řevu, za který by se nemuseli stydět ani největší bardi death metalové scény, to vidět vůbec nebylo.
Pod Kunětickou horou zaburácí Kabáti. Na Hradech půjde platit jen s náramkem |
Hodně těsno bylo pod pódiem i ve chvíli, kdy na něm účinkovala kapela Wanastowi Vjecy v čele s Robertem Kodymem. Ten zaujal i tím, že si na každou píseň bral jinou kytaru. Že nástrojů má skutečně dost, potvrdil i tím, že na konci koncertu hodil kytaru mezi nadšené fanoušky. Jeden z nich si z podhradí vedle silných zážitků odnesl i hodně cenný artefakt.
Na pastvinách však bylo narváno už mnohem dříve. Po pátečním programu se totiž lidé začali v sobotu scházet už před polednem, protože jako první nastoupil na plac Richard Krajčo z kapely Kryštof.
Zážitek za dvojku, pivo za devadesát
Co se týká organizace, není pořadatelům prakticky co vytknout. Za roky pořádání festivalu už přesně vědí, co je třeba. Lidé si na sociálních sítích stěžovali snad jen na to, že kemp je až moc daleko od areálu, ale s tím se dá těžko něco dělat. Stany jsou tam, kde je pro ně místo. Logicky se nárazově dělaly na úzkých silnicích v okolí zácpy a občas se někdo nevešel do spoje kyvadlové dopravy. To jsou ovšem při podobných akcích běžné věci.
O něco horší to je s dostupností festivalu po ekonomické stránce. Lístek na oba dny se na místě prodával za 2 100 korun. Ten kdo si pospíšil, koupil ho online za o něco lepší cenu. Před čím však nebylo úniku, to byly ceny pití a jídla. Desítka Gambrinus za 75 a plzeň za 90 korun. Malá plechovka džusu 65. Langoš kolem 150.
A šetřit na jídle a hlavně pití nešlo. Při velkém sobotním teple zanedbání pitného režimu znamenalo i kolaps. Také záchranáři několik lidí museli z davu vytahovat. Naštěstí se nejednalo o nic vážného.
