V pětičlenném představenstvu ČSOB Pojišťovny je jediným manažerem, který bydlí v Pardubicích. Seděl ve vedení hokejového klubu Dynamo, kde zastával post v dozorčí radě. Díky tomu dobře zná řadu vlivných pardubických politiků.
Sídlo ČSOB Pojišťovny v Pardubicích
Je tak logické, že za ČSOB Pojišťovnu vyjednává s městem Pardubice o prodeji velké budovy na Masarykově náměstí právě Marek Nezveda. I na jeho diplomacii a schopnosti přesvědčit partnery bude záviset, zda město bude v sídle pojišťovny budovat novou centrální radnici.
„Debata se momentálně zase dává do pohybu. Minulý týden jsem byl pozvaný na seminář pardubických zastupitelů, kde jsem odpovídal na otázky spojené s prodejem budovy. Snažil jsem se odpovědět na všechny dotazy, měl jsem z jednání dobrý pocit,“ říká Nezveda.
První kontakty s radnicí proběhly už před dvěma roky. Proč se transakci ještě nepodařilo dostat do finále?
Pravdou je, že už v březnu 2016 zastupitelé svým hlasováním stvrdili, že mají zájem s námi jednat. Ovšem celá věc se zdržela tím, že naše firma nejprve potřebovala najít vhodný pozemek pro stavbu nového sídla. Těžko můžete prodávat svůj domov, když ještě nevíte, kde budete mít ten nový. Snažili jsme se najít vhodnou parcelu v centru města. Měli jsme v hledáčku asi 14 lokalit s tím, že nejvíce se nám líbily tři až čtyři. Vůbec největším favoritem v našich očích byl bývalý lihovar.
I lidé z radnice říkali, že nejspíše budete stavět tam. Co se nakonec pokazilo?
Pravda je, že s panem Jiřím Novákem, majitelem lihovaru, jsme jednali nejvíce. Bohužel jsme se nakonec nedomluvili.
V čem byl problém? V ceně?
O cenu nešlo. Tu jsme měli pevně danou od začátku. Ovšem pan Novák později změnil názor. Přitom jsme byli už poměrně daleko. Dělali jsme v lihovaru sondy, vlastně jsme už začali nové sídlo i kreslit. Věřili jsme tomu, že to dopadne, ale nakonec to nevyšlo. Tím jsme se dost zdrželi. Časovou ztrátu jsme však dohnali tím, že jsme se rychle domluvili na nákupu bývalé Prokopky. V ní vidíme výhodu jak v lokalitě, tak v tom, že tam nic nestojí a nám se bude lépe stavět.
Přesto má město od vás předkupní právo na budovu jen do konce roku. Dá se obchod stihnout?
Já věřím, že ano. Právníci obou stran mají vše potřebné už nějakou dobu přichystané. Čekalo se vyloženě na nás, až koupíme pozemek. To se stalo, a tak už tento týden budou zastupitelé v první fázi o nákupu hlasovat. Vše by se ideálně mohlo dotáhnout v lednu a v tom nevidíme problém. Město počkalo na nás, my teď počkáme na něj.
Jak vidíte svoje šance? Cítíte vstřícnost od politiků?
To se vážně špatně odhaduje. Potřeba bude dvacet hlasů, takový je fakt. Já musím říct, že jsme šli v naší nabídce na samou hranu ekonomické únosnosti. Zároveň musíme dbát na naše ekonomické zájmy. Nabídková cena 300 milionů korun tak platí dál. Je ale potřeba připočíst, že v budově zůstaneme v nájmu nějakých pět či šest let, než postavíme nové sídlo. Každý z těch roků bychom městu zaplatili 20 milionů na nájmu. Cena budovy by se tak snížila o 100 až 120 milionů korun. Podle mne je to slušná nabídka. Myslím, že by to mohlo dávat i smysl radnici. Proto si myslím, že politici řeknou ano.
A kdyby ne? Máte další zájemce o budovu? Nahlas se mluví třeba o zbrojaři Jaroslavu Strnadovi.
Mohu potvrdit, že se nám zájemci hlásí. Určitě nejsme v pozici, že pokud město řekne, že dům nechce, budeme v koncích. Ale vzhledem k tomu, že město má stále exkluzivitu, nebudu jejich jména zmiňovat. Z toho důvodu totiž s nimi ani nejednáme. Chceme mít s městem korektní vztahy.
Řada zastupitelů upozorňuje na energetickou náročnost budovy. Její provoz má podle nich vyjít na osm milionů korun ročně. Je to pravda?
Přesná čísla teď u sebe nemám. Z mého pohledu je důležité to, že radnice dnes sídlí v mnoha budovách, kde třeba platí nájem a také musí platit energie. Teď by měla vše pod jednou střechou. To je z mého pohledu ten hlavní bonus.
Nehrozí, že nakonec budete nové sídlo stavět stejně v Praze? Přece jen většina lidí z vedení firmy tam bydlí a dojíždět se jim asi úplně nechce.
Pokud vezmeme představenstvo firmy, tak je pravda, že jsem jediný z pěti lidí, který trvale bydlí v Pardubicích. Ostatní kolegové jsou tady většinu týdne, ale pravda je, že dojíždějí z Prahy. V rámci skupiny ČSOB stavíme také nové sídlo pro tisíc lidí v Hradci Králové a také novou budovu v Praze-Radlicích. Ale ani do jedné z těch budov se my s našimi devíti stovkami lidí nevejdeme, a tak potřebujeme další sídlo. A to bude v Pardubicích. To samé říkáme i našim lidem a partnerům. V první fázi jsme naše setrvání podmiňovali tím, že radnice od nás sídlo koupí, ale tato podmínka díky tomu, že jsme nalezli parcelu pro novou budovu, už neplatí.
Část politiků upozorňuje i na poměrně divokou podobu vašeho dnešního sídla s tím, že není úplně vhodná pro radnici.
Budova je poplatná době. Stavěla se v devadesátých letech a podle toho vypadá. V té době se stavěly i rodinné domy jinak než dnes. Doba se vyvíjí. Prostě to tak je.
Musím se zeptat i na hokej. Docela bych od radních čekal, že v debatě o nákupu budovy vytáhnou i tuto kartu. Byli jste dlouho generálním partnerem klubu, nyní jím ČSOB Pojišťovna není. Není tlak na to, abyste se jím znovu stali?
Cítím se jako fanoušek klubu. Snažím se chodit na každý zápas. Působil jsem v Dynamu jako člen dozorčí rady, ale bohužel jsem musel panu primátorovi napsat, že funkci skládám kvůli tomu, že ji nestíhám. Nicméně můj vztah k pardubickému hokeji je kladný. Ale nechceme ho spojovat s odprodejem budovy. Pro nás to jsou dvě různé věci. My dáváme celému regionu už nyní docela dost, a to nejen do hokeje, ale také přes charitu a v neposlední řadě přes daně, ve kterých každý rok zaplatíme zhruba 200 milionů korun. Navíc stále platí, že jsme největším sponzorem klubu.
Marek NezvedaVystudoval Masarykovu univerzitu v Brně, Fakultu ekonomicko-správní. Kariéru zahájil ve společnosti Ernst and Young. V roce 2004 se stal zaměstnancem Skupiny KBC zodpovědným za koordinaci interních auditů ve skupině. Do ČSOB Pojišťovny nastoupil v roce 2010, a to na pozici ředitele Odboru služeb klientům životního pojištění. O rok později mu byla svěřena celá Divize životního pojištění a stal se i členem představenstva ČSOB Pojišťovny. V roce 2014 se ujal řízení Divize financí a řízení rizik, za kterou je zodpovědný i nadále. V létě 2016 byl zvolen místopředsedou představenstva ČSOB Pojišťovny. |
Takže se nedá úplně předpokládat, že po případné domluvě navýšíte částku do Dynama?
Jsou to vážně dvě různé transakce. Nedokážu úplně odhadnout, jak se budou nadále vyvíjet naše kroky v oblasti sportu. Navíc nechceme, aby naše společnost byla primárně spojená jen s pardubickým regionem. Chceme, aby naše produkty kupovali lidé i třeba v Brně, Hradci Králové či v Praze. Otázkou tedy je, jestli spojovat jméno firmy s klubem byla vůbec dobrá strategie. Nicméně to nic nemění na tom, že jsme s Pardubicemi pevně spojeni, proto si myslím, že bychom stále měli do regionu dávat peníze.
Tím, že jste byl ve vedení klubu, musím se vás zeptat i na to, jak hodnotíte posledních pět let, kdy Dynamo ztratilo jak sportovní výsledky, tak prestiž.
Myslím si, že je třeba za tím hledat hned několik vlivů. Jedním z nich je určitě příchod extraligy do Hradce Králové. Vznikl tam silný klub, který určitě Dynamu odebral fanoušky a hlavně část sponzorů. Druhý vliv měla i personální rozhodnutí bývalého majitele klubu Romana Šmidberského. To vše samozřejmě mělo vliv na špatné čistě sportovní výkony a výsledky, které k volnému pádu značně přispěly. Mrzí mě to jako fanouška i sponzora, protože se těžko hledají zápasy, na které pozveme partnery do skyboxu. Na druhou stranu už vidím světlo na konci tunelu a věřím, že se Dynamo začíná zvedat. I o ten skybox nyní máme větší zájem.
