Domovy seniorů už dávno neslouží jako pobytové zařízení pro relativně vitální seniory, kteří nepotřebují žádnou péči. Fotografie z dřívějších dob, na kterých všichni před společným domovem pečují o zahrádku, jsou povětšinou minulostí.
V současnosti se do pobytových zařízení dostávají především ti, kteří se již o sebe nedokážou postarat, jsou méně pohybliví a vyžadují téměř čtyřiadvacetihodinovou péči. S ohledem na stárnutí populace a rostoucí počet lidí trpících demencí a Alzheimerovou chorobou se očekává, že péče o tyto osoby bude stále náročnější a nákladnější.
Jde se plnit díra na trhu. V Pardubicích a okolí porostou domovy seniorů![]() |
V lednu začala dlouho očekávaná stavba nového pavilonu Domova pro seniory v České Třebové, který má mít kapacitu 65 lůžek, z toho 30 bude určeno domovu pro seniory, 25 domovu se zvláštním režimem a 10 pro odlehčovací služby. Jde v současné době o jeden z největších projektů, který se podařilo dotáhnout do finále. A také jeden z posledních tohoto typu.
Velké domy pro seniory? Podpora pro ně končí
Ještě v první polovině roku 2023 totiž nebylo jisté, zda bude mít Česko šanci žádat na takto velké projekty navazující na již fungující domovy evropské dotace. Na stavbu pavilonu za 234 milionů se podařilo získat z Národního plánu obnovy 80 milionů korun na poslední chvíli.
„Když jsme projekt upravovali na dotační podmínky a viděli jsme termín, do kterého to musíme stihnout, moc jsem nevěřil, že se nám to povede. Další extrémně šibeniční termín má zhotovitel, který musí stavbu postavit do konce roku,“ řekl starosta České Třebové Zdeněk Řehák.
Přestože jde pro město o potřebnou investici, neboť o důstojných podmínkách pro klienty v jednom z pavilonů nemůže být řeč, o všelék společně s dalšími připravovanými domovy v kraji nejde.
„Přispěje to k lepší dostupnosti pobytových služeb, kde se bavíme o navýšení v řádu desítek lůžek, která částečně nahrazují stávající kapacitu. Všechna lůžka zapojíme do sítě sociálních služeb, to znamená, že budou financována z veřejných zdrojů,“ řekl náměstek hejtmana Pardubického kraje pro sociální oblast Pavel Šotola.
Novou přístavbu k domovu seniorů staví také v Ústí nad Orlicí. „Nový objekt poskytne klientům a personálu požadovaný komfort a kvalitnější zázemí, získají více soukromí a důstojnější podmínky pro život. V novém pavilonu bude 36 jednolůžkových a 7 dvojlůžkových pokojů, každý bude mít vlastní sociální zařízení,“ uvedl k více než dvousetmilionové investici místostarosta Ústí nad Orlicí Jiří Preclík. Stejně jako Česká Třebová získalo Ústí od státu osmdesátimilionovou dotaci.
Rozšíření se dočká také krajský Domov u fontány v Přelouči, kde přibude dalších 18 lůžek a 28 lůžek pro klienty domova se zvláštním režimem vznikne za 119 milionů ve Sloupnici.
Rozpočty měst krvácejí, plánované domovy pro seniory budou stát mnohem víc![]() |
Kapacity v rámci střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb naplněny zdaleka nebudou. „V rámci kraje je počítáno se zhruba 300 novými lůžky, která bychom byli schopni zařadit do naší sítě,“ dodal náměstek.
Kvůli stárnutí populace kapacity dále klesají a na umístění do domovů čekají stovky lidí. Přes další nové velkokapacitní domovy seniorů cesta nepovede.
Senioři patří do rodiny, pokud to nejde, tak do malých center
Trend v péči o seniory míří k výstavbě malých komunitních domů rodinného typu a větší podpoře domácí péče a paliativních služeb. Důraz tak bude kladen hlavně na to, aby lidé mohli zůstat ve svém domácím prostředí co nejdéle, a to s pomocí pečovatelských či terénních služeb nebo osobní asistence.
„Je potřeba se na to dívat jako na komplex služeb. Nelze se upnout jen na kapacity domovů pro seniory, to bychom stavěli donekonečna a nedávalo by to ani smysl. Pokud to jenom trochu jde a rodina to zvládne, tak je dobré, aby senior zůstal doma a my mu mohli nabídnout odlehčovací službu nebo pečovatelskou službu,“ řekl Šotola.
Kraj meziročně navyšuje kapacity terénních služeb o zhruba 20 procent, což v přepočtu dělá zhruba 80 úvazků navíc.
Lidé na konci života by měli zůstat s nejbližšími
Kraj se chce zaměřit také na paliativní péči, neboť podle statistik umírá přes 60 procent lidí v Pardubickém kraji v nemocnicích. Přitom třeba na Vysočině na Třebíčsku, kde se paliativě v posledních letech intenzivně věnují, v nemocnicích umírá jen 40 procent lidí.
„U paliativy se potkává zdravotně sociální péče, takže je to samozřejmě o úhradách. Ale v letošním roce chceme ve spolupráci s odborem zdravotnictví participovat na krajské koncepci paliativní péče. Tyto věci chceme mít nastavené i proto, aby řada lidí nemusela umírat v nemocnici. Paliativou se začíná zaobírat čím dál víc terénních služeb,“ dodal náměstek.
Lůžka v domovech seniorů nestačí, nejen v České Třebové chtějí změnu![]() |
O paliativní péči se debatovalo nedávno i v Litomyšli. Podle primáře kliniky paliativní medicíny VFN v Praze musí zdravotníci hledat buď s pacientem, nebo jeho nejbližšími, co je pro něj nejlepší, kudy se má tato péče ubírat, nejde to měřit podle nějakých tabulek.
„Celým smyslem této péče je chovat se k pacientovi jako k člověku, s respektem a předvídavostí dalších kroků. Musíme si uvědomit, že vstupujeme krátce na návštěvu do života těchto lidí, a tak bychom se měli chovat,“ podotkl Ondřej Kopecký.