Sobota 16. ledna 2021, svátek má Ctirad
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 16. ledna 2021 Ctirad

Za domem se točí Maradonova socha. Chtěl jsem ho pozvat, snil Východočech

  10:12
V České republice byste nejspíš marně hledali většího fanouška Diega Maradony, než je Miloslav Urbanec z Bukovky na Pardubicku. Na zahradě svého domu legendárnímu fotbalistovi nechal postavit sochu a snil o tom, že se na ni Maradona jednou přiletí podívat osobně. To už se ale nestane.

„Lidi si můžou myslet, že je to absolutní nesmysl, ale já měl obrovský sen, že k nám Diego opravdu přijede. On byl tak bláznivý, že by to klidně udělal, potvrdil mi to každý Argentinec,“ říká Miloslav Urbanec, když na zahradě za domem pózuje u sochy Diega Maradony.

Skutečně. Urbanec je tak velkým obdivovatelem legendárního Argentince, že mu nechal postavit sochu, která je poháněná motorem a dokonce se otáčí.

A to není všechno. Součástí zahrady je i fotbalové hřiště. Pomyslný stadion La Bombonera z Buenos Aires - domácí stánek Bocy Juniors, Urbancova oblíbeného klubu, za který nastupoval i Maradona. Včetně tribuny, modrožlutého osvětlení a portrétů klubových ikon.

„Chtěli jsme to tady všechno ještě pořádně dodělat a poslat Diegovi fotky, ale proč sem nepozvat třeba někoho z rodiny,“ nevzdává se Miloslav Urbanec řečený „Čurby“ alespoň částečného naplnění snu.

Ten největší už se mu totiž nesplní, Maradona 25. listopadu v šedesáti letech zemřel na srdeční selhání.

„Mám kontakt na jednu z jeho dcer. V Argentině se tomuhle všemu snažíme přes fanoušky Bocy dělat propagaci a ti, když zjistili, že nějaký takový blázen v Čechách je, tak odezva byla veliká. Dveře podle mě máme otevřené,“ dodává.

Jak jste se o Maradonově smrti dozvěděl?
Půl hodiny před tím, než se to oficiálně rozjelo po celém světě, mi napsal jeden kamarád z Argentiny. Začal jsem si to okamžitě ověřovat, ale během toho se mi ozývali i další lidé, takže bylo jasné, že něco na tom je. A pak už to bylo všude. Pro nás všechny to byl šok, můj osmnáctiletý syn se neskutečně rozbrečel. Měl pocit, že skončil fotbal jako takový.

Říkáte, že jste tušil, že Maradona už nemůže žít dlouho.
No jasně, dlouhé roky ho pečlivě sleduji a viděl jsem, že se strašně ničil. Já se dokázal ze své závislosti (na alkoholu) dostat, ale on nikdy. Občas se mu povedlo z toho vyskočit, ale ne na dlouho. Jel naplno, určitě až do posledního dne. Přišlo mi, že ten člověk nikdy zemřít nemůže, jak by to všem těm milionům fanoušků mohl udělat? Ale byla to samozřejmě úplně naivní představa.

Neměl jste nutkání se letět rozloučit k rakvi do Argentiny?
Určitě bych tam vyrazil, ale bylo mi jasné, že to nebude tak jednoduché. Kdo byl někdy v Argentině, tak ví, že tam všechno kolem fotbalu, a speciálně kolem Maradony, je něco neuvěřitelného. Nakonec se to i ukázalo, že ho pohřbili snad hned druhý den večer.

Co říkáte na kauzu, že někdo z pohřební služby se s Maradonovou rakví vyfotil?
Neskutečné, je to tak neprofesionální a ubohé... Nejen, že se ten člověk s rakví vyfotil, ale ještě ukazoval jedničku. Nevím, co tím myslel, ale podle mě teď bude mít v Argentině hodně složitý život. Všichni určitě vědí, odkud je a někdo si ho najde. Vůbec nechápu, že si tohle někdo dovolí k jakémukoliv mrtvému člověku, nemusí to být Maradona.

Jaký byl ten první moment, kdy jste Maradonovi propadnul?
Poprvé jsem ho viděl na mistrovství světa ve Španělsku v roce 1982. Tam toho ještě mnoho nepředvedl, dokonce vytáhnul i nějaký brutální šlapák v zápase proti Brazílii a dostal červenou. Pak jsem ale od začátku do konce sledoval MS v roce 1986 a to bylo úplně neuvěřitelné. Od té doby jsem žádný takový výkon v týmovém sportu od jednotlivce neviděl.

Ale co Maradonův gól rukou ve čtvrtfinále proti Anglii?
Byl jsem hrozně naštvaný. Jako dítě jsem nechápal, že může někdo takhle podvádět. Jak ovšem přicházely roky, pochopil jsem, že všechno není tak jednoduché. Navíc, když si uvědomíme, že čtyři roky před tím Argentinci válčili s Velkou Británií o Falklandy... Maradona musel vědět, že Shiltona nepřeskočí, aby dal gól hlavou, ale prostě nezaváhal ani na chvíli a běžel slavit. Roli hráli i rozhodčí, tenkrát se na zápasy nominovali arbitři z celého světa, kteří nedosahovali úrovně MS, takže to tomu také pomohlo. Nechápu však, že Angličani tak křičeli, když oni sami měli titul mistrů světa díky gólu, který nepadl. (V roce 1966 ve Wembley v prodloužení finále s Německem domácí Geoff Hurst vstřelil spornou branku o břevno, pozn. red.). Nehledě na to, že pět minut po Maradonově boží ruce přišlo jeho exkluzivní sólo, tam už si může každý udělat obrázek, že to byl pan fotbalista. Tenhle moment mi důvěru v něj absolutně vrátil.

Navštívil jste někdy Maradonův zápas naživo?
Ne. Se synem jsem byl akorát na mistrovství světa v Rusku a viděli jsme ho na zápase Argentina - Nigérie. Jeho show (Maradona ve VIP boxu zdviženými prostředníčky oslavoval góly a vítězství Argentiny, pozn. red.) tam byla dechberoucí, všichni mi posílali videa, na internetu začaly vznikat různé koláže a meméčka... To bylo neuvěřitelné. Někdo za ním do toho boxu dokonce vylezl, udělal si selfie a slezl dolů, to jsem nechápal.

Miloslav „Čurby“ Urbanec

Šestačtyřicetiletý nadšenec do Maradony o sobě říká, že je abstinující alkoholik, otec pěti dětí. Vášnivý fotbalista a fanoušek fotbalu a hudby. Tou se živí, pořádá festival Obscene Extreme v Trutnově, který se zaměřuje na žánry extrémního metalu, jako jsou death metal, grindcore, nebo hardcore punk. Miloslav „Čurby“ Urbanec festival založil v roce 1999 jako oslavu svých narozenin. „Sjíždějí se u nás lidé z více než sedmdesáti zemí světa. Letos nás covid ještě nijak výrazněji nepoznamenal, přestože jsme samotný festival pořádat nemohli, příští rok už by to ale bylo horší.“ říká Čurby.

Jak se dostáváte k lístkům na taková utkání? 
Především díky hudebnímu festivalu, který dělám. Všude na světě mám spoustu kamarádů a když zjistili, že jsem fotbalový fanoušek, tak mi všechno pomáhají shánět. Opatřili mi i lístek na superfinále Copa Libertadores River Plate - Boca Juniors na stadionu Monumental v Buenos Aires v roce 2018.

Ten zápas se ale neodehrál, fanoušci River Plate napadli autobus soupeře a Boca odmítla nastoupit.
Co se tam dělo, to bylo neuvěřitelné, vypadalo to jako pouliční válka. Za vstupenku jsem tenkrát dával dva a půl tisíce dolarů. Všichni moji místní kamarádi se o mě báli, měl jsem lístek na jméno od někoho z River Plate a naučené fráze, že je to můj velký sen, ať mě tam pustí. Celé to byl obrovský stres. Moje vstupenka navíc nefungovala na scanneru, to jsem měl srdce v kalhotech, naštěstí jsem prošel přes jiný. Spousta lidí bez lístku se ale snažilo přeskočit turnikety, policie tam do nich řezala obušky, střílela po nich umělými náboji... Pak jsem už na tribuně čekal než zápas začne, komunikoval jsem se synem, který to sledoval doma na satelitu a nevěděli jsme, co se děje. Později jsem zjistil, že fanoušci River Plate napadli autobus Bocy Junors a její kapitán měl sklo v oku, takže nechtěli hrát. Aby se tam uklidnila situace, tak to pořád odkládali o hodinu, ale nakonec oznámili datum na druhý den. Už jsem byl na cestě z hotelu, ale všechno zastavili a ten zápas přímo v Buenos Aires zrušili. Nakonec se hrálo za tři týdny ve Španělsku.

A tam jste byl taky.
Dostal jsem dva lístky od Realu Madrid přes jednu mexickou kapelu, takže jsem vzal i syna. Seděli jsme někde do páté řady hned u hřiště a skoro jsme si na ty hráče mohli sáhnout, to bylo něco fantastického. Nejde to slovy popsat.

Během kariéry hrál Maradona v Neapoli, což je oproti Argentině za rohem. Režim u nás byl tehdy daný, ale jak vás zpětně mrzí, že jste tam nevyrazil?
Strašně. Pocházím ze skromných poměrů, oba moji rodiče jsou dělníci, takže tenkrát nebyla šance tam jet. Nikdy jsem si nepředstavoval, že vycestuji dál než do Drážďan. A dneska tu možnost mám, ale Diego už není. A že jezdím třeba do Brazílie na zápasy na Maracanã? Jako malý jsem koukal s tátou na televizi a když jsem tam pak poprvé přicházel k tomuhle stadionu, tak jsem brečel jako malé dítě. Přestože už mi bylo nějakých pětatřicet. Byl jsem nešťastný, že můj táta tam se mnou nemůže být. Pro někoho to nemusí být nic extra, ale já si obrovsky cením toho, že mám takové možnosti. A dál je budou mít moje děti.

Jen ten Maradona nepřiletěl...
Alespoň se mi o tom zdálo. Dosedl vrtulníkem na pole tady za barákem, všem nám vynadal a během pěti minut odletěl. Je to škoda, ale už o tom uvažuji i tak, že když bude někdo z jeho rodiny tady v Evropě, tak proč ho nepozvat, aby to nám to tady nějak oficiálně otevřel. Po covidu se zase do Argentiny chystám, takže to nějak vyřešíme.

Vidět Maradonu v zápase se vám nepovedlo, měl jste možnost alespoň někde na ulici?
To bylo bez šance, ani jsem to nezkoušel. Všichni se snažili ho nahánět, spousta novinářů si na něm dělala kariéry kvůli jeho nemanželským dětem a dalším věcem, ale já žiju v realitě. Vůbec jsem si nemyslel, že je možné se k němu dostat. I když jsme byli v tom Rusku, tak jsem netušil, že tam bude. Vlastně to pro mě bylo překvapení, i když jsem kolem Maradony sledoval všechny novinky.

Co byla ta první věc, která odstartovala vaši sbírku ohledně Maradony?
Tak to si nevzpomínám, ale určitě to byl nějaký dres. Argentinské dresy jsem si kupoval, když jsem tam byl poprvé, chtěl jsem originál. Ten jsem si sehnal hned, ještě bez čísla. Každej ale ví, že jsem velký fanoušek fotbalu, takže mě lidé věcmi zahrnují sami, mám tu spoustu novin, magazínů, hrníčků, zápasových programů a různých dalších předmětů. I na našem metalovém festivalu chodím v dresu Argentiny z toho památného roku 1986. Ten je můj nejoblíbenější. Od Diega mám třeba podepsanou kartičku s fotkou, když hrál v Neapoli.

Kde se zrodil nápad na hřiště, které máte na zahradě?
Máme ho tu asi pět let, jde o připomenutí stadionu La Bombonera, kde své zápasy hraje Boca Juniors. Jako velký fanoušek fotbalu jsem hřiště vždycky chtěl. Nejdůležitější moment byl, když jsem v Argentině poprvé viděl ty fanoušky. Jak tím žijí. Byli jsem tam s kamarádem a okamžitě nás to vcuclo, chorály hodinu před zápasem, dvě hodiny během něj a hodinu po. Šílenost. Boca Juniors je fanouškovsky nad vším, co jsem kdy viděl, navíc Maradona je s Bocou spojený. Byl to i velký a řádně vášnivý fanoušek Bocy i po skončení jeho kariéry.

Nakonec jste Maradonovi na zahradě postavil i sochu.
Kolem jakého hráče vcházet na naše hřiště, než kolem Maradony, že? Táta mi vyprávěl o Pelém, ale Brazilci pro mě nejsou téma. (směje se) Kvůli té soše Maradony jsem po Argentině sháněl stovky fotek. Chtěl jsem ji perfektní, takže jsme vybrali akademického sochaře Františka Bálka, na kterém bylo hned vidět, že do toho chce jít. Přál jsem si, aby ta socha v Maradonovi vzbudila nutkání sem přijet. Když byl před dvěma lety v Minsku chvilku předseda klubu Dinamo Brest, tak jsem si říkal, že je to blízko, jenže pak zmizel do Mexika a už se do Evropy nikdy nevrátil.

Jak velkou máte v tomhle všem podporu od rodiny? Je zažité, že manželky partnerům fotbal moc netolerují.
Kdo si to neprosadí, tak je mrtvej Homolka, to v Čechách všichni přece víme. (směje se) Vášeň k fotbalu jsem přenesl i na děti, všechny hrají fotbal včetně dcery. I sousedy mám fantastické, když jsme na hřišti rozbalili trávník z Holandska, tak mi to hned přišla sousedka pochválit, jak je to úžasné.

Dalším vaším idolem je Lionel Messi.
Messi, Kempes, dneska i Dybala, všichni tihle Argentinci... Hráči jako Lionel Messi se snad rodí jen tam. Jeho věčnému srovnávání s Ronaldem se musím smát. Jasně, Ronaldo má talent a všechno si vydřel, ale to nemá s fotbalem, jak ho mám rád já, moc společného. Z Messiho naopak fotbal přímo číší, rozumí mu jako nikdo jiný, celou hru tvoří sám, kdežto Ronaldo není schopný nic rozehrát. Je rychlý, má výskok, obdivuhodné, ale hra na něm nestojí.

Chápu.
Sleduji každý Messiho zápas. Před jeho poslední sezonou v Barceloně jsem měl v plánu se tam s rodinou odstěhovat. Přímo do městečka Castelldefels, kde Messi bydlí, abych mohl vidět všechny jeho zápasy naživo. Žena tam samozřejmě nechtěla, ale děti naopak ano, takže demokratické hlasování by možná dopadlo v můj prospěch. Kvůli covidu to ale nevyšlo a teď to vypadá, že Messi je na cestě z Barcy možná už tuhle zimu…

Messiho máte rád opravdu hodně, pojmenoval jste po něm i syna.
Je to tak, můj prostřední syn se jmenuje Lionel. Má ale ještě jméno, které používáme - Max. Bere to jako jasně danou věc, není to žádné stigma ani nic podobného, daleko důležitější je to pro mě. A díky tomu, že si žena vybrala jedno jméno, tak já vybral druhé, domluvili jsme se rychle.

Diego Armando však neprošel.
Ale bylo to u nejmladšího syna velké přesvědčování. I v porodnici na poslední chvíli, žena by byla schopná souhlasit s čímkoliv, ale s tímhle ne.

Co říkáte na Messiho současné problémy v Barceloně?
Je to absolutně nešťastné, nikdy jsem si nemyslel, že bude mít takové potíže v klubu, který vytáhl nahoru jako nikdo v historii. Zaznamenal jsem řeči našich internacionálů, že žádný hráč není nad klub, což je pravda, ale taky každý může přeci říct svůj názor a ukázat na vedení, že to nedělá dobře. To nikdo nebral vůbec v potaz a nebyl to pro ně argument.

Je pro vás vůbec myslitelné, že Messi bude možná hrát za jiný klub?
Je to pro mě nepředstavitelné. A podle mě i pro něj, proto nikdy nikoho příliš nekritizuje.

Autor:
  • Nejčtenější

Podřežu to smradlavý dítě, hrozil muž v okně. U soudu se třásl a nemluvil

Krátce po začátku muselo být přerušeno hlavní líčení s pětadvacetiletým mužem, který podle obžaloby opakovaně...

Investor má zájem o lyžařský areál, zkrachoval kvůli počasí i pozemkům státu

Mladkov v Orlických horách se chce znovu dostat do hledáčku lyžařů. Před sedmi lety uzavřený lyžařský areál v...

Cizinec bez řidičáku ujel s kradeným autobusem sto kilometrů, pak ho vrátil

Policie dopadla Poláka, který se loni v prosinci vloupal do zamčeného autobusu v Ústí nad Orlicí. Ukázalo se, že...

Jak se má táta? Pozdravuj ho, vzkazují rozhodčí. Blümel září v extralize

Premium Nejeden úspěšný hokejista vám povypráví o přísném otci a jeho kritice. Snad žádný profík ji ale v dospívání neslýchal...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

V Pardubicích se Svačina nehodil do koncepce, obratem našel angažmá ve Vítkovicích

Vladimír Svačina předčasně skončil angažmá v hokejových Pardubicích a ihned po rozvázání smlouvy zamířil do Vítkovic....

TEST olejů: nejhorší je kokosový, zdravější je i sádlo

Premium Na smažení a fritování, do salátů, omáček i dresinků... Do velkého srovnání olejů a tuků jsme vybrali dvacet výrobků....

Život s Ester. Není úplně málo komplikovaná, přiznává trenér Bank

Premium Je to už pět let, co od svého bratra Ondřeje přesedlal jako trenér k Ester Ledecké. Dovedl ji k olympijskému zlatu v...

Expremiér Sobotka se vrátil do pražských Stodůlek. Pořídil si byt v paneláku

Premium Expremiér Bohuslav Sobotka se v tichosti vrátil z Moravy, kam se uchýlil po odchodu z politiky, do Prahy. Jak zjistila...

  • Další z rubriky

Případ chlapce v kómatu jde k soudu, policie navrhla podat obžalobu

Kauza chlapce, který po operaci mandlí zůstal po nastalých komplikacích v bdělém kómatu, má pokračování. Policie...

Řidiči vyskákalo z kamionu v cíli trasy sedm cizinců, policie je zadržela

Sedm cizinců zadržela policie ve čtvrtek policie poté, co vyskákali z nákladového prostoru kamionu zaparkovaného...

Podřežu to smradlavý dítě, hrozil muž v okně. U soudu se třásl a nemluvil

Krátce po začátku muselo být přerušeno hlavní líčení s pětadvacetiletým mužem, který podle obžaloby opakovaně...

Suchý stromeček vzplál od prskavky, muž jím rodině odřízl únikovou cestu

Zapálená prskavka na vánočním stromečku způsobila v úterý v podvečer požár bytu v Pardubicích. Při pokusu o jeho...

WhatsApp si znepřátelil uživatele. Hromadně přecházejí na jiné platformy

Začátkem února vstoupí v platnost nové podmínky oblíbené chatovací aplikace WhatsApp, které umožní sdílet řadu nových...

Vágner ulovil Nechranického krokodýla. Bájná štika vzdorovala několik dní

Jakub Vágner procestoval svět v honbě za gigantickými a vzácnými rybami. V minisérii České televize pátrá po legendách...

Evropě hrozil masivní blackout. Rakušané narychlo zapojili jádro i uhlí

Kvůli silnému poklesu frekvence v elektrické přenosové soustavě hrozil v pátek Evropě masivní výpadek dodávek...

Dopisy od Němcové jeho žena spálila, říká potomkyně spisovatelčina milence

Irena Maňáková promluvila o vztahu svého předka Václava Bolemíra Nebeského s Boženou Němcovou. Básník byl jedním z...

Zemřel zpěvák a kytarista David Stypka. Bylo mu 41 let

Ve věku 41 let zemřel zpěvák a kytarista David Stypka, který dlouhodobě bojoval s rakovinou slinivky. V roce 2017...