Derby. Název dostihu si půjčují fotbalisté Sparty a Slavie anebo aktuálně hokejisté Pardubic a Hradce Králové jako synonymum pro vypjaté utkání odvěkých rivalů.
Dostih zvaný Derby prvně běželi koně v epsomských lázních v roce 1780. Na závodišti ve Velké Chuchli se tento vrchol rovinové sezony běhá od roku 1921. „Kdo je odkojený rovinovými dostihy, tak má Derby, kdo překážkovými, má Velkou pardubickou. Derby je pro mě úplně největší dostih celého roku. Je také mému srdci nejbližší,“ říká dostihový novinář Martin Cáp.
Kniha mu vyšla začátkem roku a jako první místo, kde o ní pohovořil, byl Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem, odkud vzešli nejen dva vítězové Velké pardubické, ale také tři hřebci, kteří v Derby dokázali zvítězit. Tím prvním byl v roce 1872 hřebec Drum Major, který zvítězil v rakouském Derby pro kladrubskou dostihovou stáj císaře Františka Josefa. Císař si peníze z vyhraných dostihů nenechával, a přesto byla jeho kladrubská stáj nepopulární, neboť stále vyhrávala v dalších prestižních dostizích. V roce 1877 byla úspěšná stáj rozpuštěna. Částečně kvůli vysoké režii, navíc císařovna Alžběta ztratila o dostihy zájem a začala se věnovat parforsním honům.
Druhé vítězství pro Kladruby získal v novodobé historii tohoto dostihu v roce 1969 Relief a tím třetím o tři roky později ryzák Crapom. Tehdy už běhali v černobílé šachovnici Plemenářského podniku Kladruby nad Labem. Oba je trénoval velký stratég Josef Krištůfek.
Před startem Derby zaplatil padesát korun, aby nervózní Crapom nemusel na slavnostní přehlídku se všemi účastníky před bouřící tribuny. „Cválali jsme na start a na závodišti bylo hrobové ticho. Připadala jsem si jako královna,“ vzpomíná v Cápově knize Miloslava Hermansdorferová. Náladový ryzák ji tehdy dovezl k vítězství. Jako první ženu v historii československého Derby.
Crapom se měl postavit i na start Velké pardubické, z něj sešlo, o double se pokusil vítěz Derby Dynamit. „Byl obrovsky blízko. Startoval v jubilejním 100. ročníku Velké pardubické jako největší soupeř Železníka. Byl to kůň, který ho v kvalifikaci porazil, a věřilo se, že to zvládne i ve Velké. Bohužel po kolizi se Železníkem na Popkovickém skoku ztratil svého jezdce Miroslava Hanuše. Jeho majitelka Nicola Ahrend se bála zranění koně, proto už pak nikdy druhou šanci postavit se na start nedostal,“ líčí Cáp.
Roky dodržuje v Derby den tradiční scénář. Dopoledne si dopřeje sklenku prosecca. Když však začínal do černobílého programu chuchelského závodiště vpisovat k Derby první poznámky, tento rituál ještě na seznamu neměl. Bylo mu 16 let. Od té doby zpovídal pamětníky, pátral v rakouských i německých archivech a pečlivě zpracovával, co viděl v ročnících, jichž byl sám návštěvníkem.
Pro Cápa není špatných Derby. „Krása tohoto dostihu spočívá mimo jiné i v tom, že my nemáme na konci června o tříletých koních dostatečné informace. Často se trenér zaklíná, že má vytrvalce, ale na konci se ukáže, že kůň je výborný mílař. Toto dělá z Derby vzrušující hádanku,“ uzavírá Cáp.
