Zastupitel František Brendl (Pardubáci) na jednání kritizoval fungování pardubického magistrátu. Nutí totiž lidi kvůli několika razítkům běhat po celém městě, jednotlivé odbory a oddělení jsou rozházeny v mnoha budovách po Pardubicích.
Přesto představitelé města i na jeho popud ve čtvrtek neschválili koupi budovy ČSOB Pojišťovny, do níž se mělo všech čtyři sta úředníků přemístit.
Klíčovým důvodem konečného NE, možná byl fakt, že se politikům stavba nelíbí. I ti, kteří podporovali její koupi, připouštěli to, že je poplatná své době.
„Jasným minusem je vnější vzhled,“ uvedl například zastupitel ODS Jan Mazuch. Jiní sídlo pojišťovny přirovnávali třeba k „obludnému skleníku na rajčata“.
Náměstek hejtmana Jan Řehounek z hnutí ANO nenašel dost hlasů pro koupi nového sídla magistrátu dokonce ani v městské radě. A na zastupitelstvu pak nepomohlo, že se za nákup přimlouval i primátor Martin Charvát (ANO).
„Využijme té příležitosti, objekt je dostatečně kapacitně vybaven parkovacími místy. Devadesát procent jich budeme moci nabídnout veřejnosti k parkování zdarma,“ uvedl primátor.
Pro jednání o koupi hlasovalo jen sedmnáct zastupitelů, k potřebné většině chyběly tři hlasy. Politici pak neschválili návrh radních, aby město s ČSOB Pojišťovnou jednalo o prodloužení takzvané exkluzivity tak, aby zastupitelé mohli ještě za pár týdnů názor změnit.
Proč kupovat ojetou škodovku?
Nejhlasitější odpůrce přesunu magistrátu na Masarykovo náměstí František Brendl argumentoval tím, že by centralizování úřadu do jedné budovy sice lidem pomohlo, ale město kvůli tomu nemusí kupovat právě sídlo ČSOB Pojišťovny.
„Jezdíme v trabantu a někdo nám nabídl ojetou škodovku. To je vždy změna k lepšímu. Chceme tu výměnu udělat, anebo si koupit nové auto, které jezdí za úplně jiné náklady a chová se úplně jinak v zatáčkách?“ řekl.
Například opoziční zastupitelé z ODS naopak koupi podporovali. Jak řekl zastupitel Karel Haas, pokud město nepřemístí úředníky do budovy nyní, neudělá to dalších padesát či sto let. Náklady na vybudování nového sídla by se totiž podle něj vyšplhaly na půl miliardy korun.
Budova ČSOB Pojišťovny v PardubicíchSídlo IPB pojišťovny architekta Soběslava Macase, později ČSOB Pojišťovny, vzniklo po rekonstrukci staršího domu v letech 1998 - 2000. Neobvyklá stavba provokovala vzápětí už tím, že její velká prosklená markýza odrážela slunce a oslňovala řidiče. Odborníci ji řadí do pokleslé postmoderny „devadesátek“ využívající citací, ovšem bez hlubších významových obsahů. Někteří architekti považují budovu za jednu z těch, které město „zraňují“. Podle bývalé hlavní architektky Pardubic Petry Nacu je směsí všech možných tvarů, nemá žádný architektonický styl, „je to takové UFO nebo jako sportovní hala z předměstí“. Architekt Miroslav Řepa považuje budovu ČSOB Pojišťovny na Masarykově náměstí za „výsměch architektuře“. Za nezdařilou ji pokládá i architekt Milan Košař, podle něj je to „nabubřelý architektonický slepenec“. |
ČSOB Pojišťovna chtěla budovu prodat Pardubicím v roce 2018, ale zatím by ji neopouštěla. V praxi by to vypadalo tak, že maximálně do roku 2023 by pojišťovna platila městu nájem 20 milionů korun ročně.
Pořizovací cena stavby, odhadovaná na 300 milionů, by tak během několika let mohla spadnout.
Někteří zastupitelé měli obavy, že se úředníci do budovy nevejdou. A to i přesto, že tam je nyní 550 zaměstnanců a úředníků magistrátu je 400.
Jenže ani tajemník magistrátu Michal Zitko nedokázal politikům zaručit, že postupem doby aparát nenabobtná do takové míry, že budovu bude potřeba rozšířit. „Opravdu nevím, co bude s veřejnou správou za pět let,“ uvedl Zítko.
Na začátku jednání města s pojišťovnou se zdálo, že nákup budovy je podmínkou pro to, aby ČSOB Pojišťovna v Pardubicích zůstala. Firma si nicméně už koupila pozemek pro nové sídlo na Palackého třídě na parcele bývalé továrny Prokopka. „ČSOB Pojišťovna tu bude stavět, ať budovu koupíme, nebo ne,“ uvedl Řehounek.
