Od příštího roku budou hrozit pokuty řidičům při cestě z Chrudimi na Vysoké Mýto a zpět. Radary by se měly objevit na silnici I/17 v Kočí, v Hrochově Týnci a v Čankovicích. O měření usiluje i Proseč.
„Rychlost tu není absolutně dodržována, radar by zvýšil bezpečnost. Už máme vytipované jedno místo, ze kterého by bylo možné provádět měření v obou směrech,“ řekla starostka Čankovic Hana Shejbalová (Náš domov).
Silnice I/17 byla vždy rušná, po otevření první části obchvatu Chrudimi před pěti lety se ale stala ještě frekventovanější. Je poměrně široká a rychlá, řidiči pak v obcích neochotně přibrzďují.
Dokazují to i čísla z Hrochova Týnce. Podle tamního starosty Petra Schejbala (KDU-ČSL) překročilo povolenou padesátku během srpnového nepřetržitého měření 38 298 vozů. Měřeným úsekem pak projelo rychlostí mezi 60 a 70 kilometrů v hodině 2 175 aut.
„Je to děsivá statistika,“ řekl. Obec se auta pokoušela brzdit už dříve, ale zpomalovací semafor, který automaticky rychlým vozům ukazoval červenou, musela v minulosti po stížnostech vypnout. Podle vyhlášky totiž nejsou světelná signalizační zařízení k omezování rychlosti určena.
Chrudim nechtěla z radarů dělat byznys
Ani cesta k radarům nebude jednoduchá. Obce plánují, že si radary koupí nebo pronajmou. Pokuty má ovšem vybírat Městský úřad v Chrudimi jako obec s rozšířenou působností.
Ve svém rozpočtu už Chrudim počítá s půl milionem korun. Tento nápad ale řada zastupitelů Chrudimi odmítá. Namítají, že když město před časem odmítlo spustit měření rychlosti ve vlastních ulicích, nemělo by pokutovat řidiče ani jinde.
„Vzpomínám si na silná slova Svobodných, že z toho nebudeme dělat byznys. A dnes z toho byznys neděláme?“ zeptal se bývalý starosta a opoziční zastupitel Petr Řezníček (SNK ED), který chtěl při schvalování rozpočtu částku za vybrané pokuty vyškrtnout.
„Jako obec třetího typu jsme povinni poskytovat obcím určitý servis, pokud jsme jediní, kteří mohou radary provozovat, přišlo by mi neuctivé je odmítnout,“ řekl starosta Chrudimi František Pilný (ANO).
Svobodní, kteří společně s ANO, Piráty a ČSSD řídí město, v Chrudimi radary odmítají, za hranicemi města je naopak připouštějí.
„Jsem proti radarům v Chrudimi. Obce, o kterých se bavíme, nemají jinou možnost než se obrátit na obec s rozšířenou působností. Jde o to, jim vyjít vstříc, i když to třeba vidíme jinak,“ řekl Josef Káles (Svobodní).
Opoziční zastupitel Jan Čechlovský (ODS) ale soudí, že jedinou možností nemůže být to, co vedení města vymyslelo.
„Co potom dělá Policie ČR a další orgány, které by to měly řešit? Samospráva nemá dělat byznys na úseku, který jí nepatří. Budeme kasírovat řidiče za jiné, na jiných územích. S tím zásadně nesouhlasím,“ uvedl.
Dodal, že spustit měření přímo v Chrudimi je něco zcela jiného. „V debatě o tom, jak zajistit na svém území bezpečnost, bychom asi shodu našli,“ řekl.
Zatím není zřejmé, zda si peníze za pokuty Chrudim nechá. Podle starosty Františka Pilného by se část měla obcím vracet, třeba formou investic do lepšího osvětlení přechodů.
Například pro starostu Hrochova Týnce Petra Schejbala tato otázka není klíčová, důležité je zpomalení aut. „Umístění těchto radarů se osvědčilo v okolních obcích, věřím, že pomůže i zde,“ uvedl Petr Schejbal.
Měření rychlosti se osvědčilo Litomyšli, která jej na hlavním průtahu spustila v roce 2017. Stacionární radary fungují i v Hlinsku a v okolních obcích. Od loňska jsou radary i ve Vysokém Mýtě, úsekové měřiče spustily letos Svitavy v Lánech a Opatově.
