Městské hradby, které ze dvou stran svírají historické centrum Chrudimi, vypadají působivě, ale fanoušky středověku mohou jen těžko nadchnout. Na rozdíl od gotického opevnění v Poličce nejsou původní, řada úseků byla vybourána a zcela přestavěna. Jen krátké úseky zachované v zadních stěnách městských domů mohou být autentické.
V sedmdesátých letech minulého století navíc proběhla poslední rozsáhlá rekonstrukce hradeb, která se podle odborníků ani nepokoušela zachovat původní charakter fortifikace.
Výjimky jsou dvě. Vedle Pardubické fortny je to nárožní bašta Prachárna v Klášterních zahradách v Chrudimi. Ještě letos by se do ní mohli lidé podívat. Město totiž společně se státem zaplatí rekonstrukci této památky.
„Proběhlo výběrové řízení, projektantský rozpočet stavby byl ve výši 2 594 tisíc korun včetně DPH, vítězná nabídka je ve výši 2 765 tisíc korun,“ řekl radní Aleš Nunvář (Piráti).
Uvnitř stavby podle něj bude nová expozice. „Vznikne tam interaktivní muzeum věnované městskému opevnění. Jsem rád, že to nebude jen oprava budovy, ale bude zde pěkný vnitřní prostor, půjde o další doplnění našich Klášterních zahrad,“ uvedl Nunvář.
Součástí rekonstrukce bude totiž vybudování nového rovnoramenného dřevěného schodiště do patra, včetně nového zábradlí. Dole v přízemí po obvodu vznikne dřevěné pódium, které bude sloužit pro sezení i instalaci muzejních exponátů.
Bonusem pro město podle starosty Františka Pilného (ANO) je, že investici uhradí více než z devadesáti procent dotace.
„Mělo by to být hotové rozhodně ještě letos, zatím ale nevíme, kdy tuto památku budeme moci otevřít veřejnosti. Zajímavé datum by mohlo být 11. listopadu na Den válečných veteránů, bašta Prachárna, jak název napovídá, sloužila k uskladnění střelného prachu,“ uvedl Pilný.
Bašta nikdy nebránila město
Bašta vznikla patrně v 1. polovině 15. století, ale podle odborníků nikdy nebyla dokončena. Střílny totiž nebyly vybaveny dřevěnými příčkami pro utlumení zpětného rázu střelných zbraní a nebyly zde ani zjištěny pozůstatky patra, které by umožňovalo přístup k horní úrovni střílen. Vnější průměr bašty je 11,5 metru, síla zdiva dosahuje 210 centimetrů, výška zděné části ze strany města dosahuje přibližně sedm metrů.
Prachárna zřejmě několik století chátrala a nakonec sloužila jako smetiště. V letech 1777–1780 byla přestavěna na sklad střelného prachu. „Původně měla bašta spoustu průzorů a větracích otvorů, které se časem zazdily. My bychom ji rádi vrátili do původní podoby,“ uvedl František Pilný.
Chrudim se o restart své památky nepokouší poprvé. Nápis na vrcholu klenby svědčí o tom, že zde v roce 1938 opravu prováděl chrudimský stavitel Cyril Luhan. Poslední úprava se zde odehrála v roce 2004. Až dosud ale byla bašta využívána a zpřístupněna jen výjimečně.
