První pohled do auly těsně před začátkem mohl navodit dojem, že covid a energetická krize vyvolaná válkou na Ukrajině z točících se věží udělala věc, na které se všichni shodnou. Kdyby totiž nepřišlo vedení města, pár úředníků, starostové okolních obcí a ochránci přírody, „běžných“ lidí by se dalo napočítat na prstech dvou rukou.
Firma se na Svitavsku zajímá o návětrnou stranu Hřebečovského hřbetu podél silnice I/43. Dohromady jde o katastr deseti obcí. Je to jedna z mála lokalit v Pardubickém kraji, kde se dají větrníky postavit. Jinde to legislativa prakticky neumožňuje.
„Osmdesát jedna procent rozlohy Pardubického kraje je z hlediska ochrany vzdušného prostoru pro větrné elektrárny vyloučeno. K tomu musíme přičíst předpoklad dostatečné rychlosti větru, což nám zužuje další území pro rozvoj větrných elektráren,“ řekl analytik vyhledávání a přípravy projektů společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje David Petrák.
Pokud větrníky po složitém, zhruba šestiletém povolovacím procesu bude firma moci postavit, lopatka elektrárny by se v nejvyšším místě dotkla dvousetmetrové hranice. Výkon takové elektrárny by byl čtyři až pět megawattů.
Třeba na katastru Svitav by podle zástupců firmy ČEZ mohlo v ideálním případě vyrůst 10 věží. Jde však o maximální potenciál, nikoliv realistický.
Lidé se bojí o krajinu, v níž žijí
Ochránci přírody mají obavy, aby okolí Svitav nezahltily desítky věží podobně, jako je tomu v Německu nebo v Rakousku. Takový scénář prý nehrozí a na Svitavsku může vyrůst nanejvýš 20 věží. Ovlivnit to mohou technická hlediska i legislativní limity, dále pak bude záležet i na okolních obcích, na jejichž katastru by se větrníky také mohly objevit.
Že jsou elektrárny hlavně finančním lákadlem, ukázal hned první dotaz z publika. „Dáváte obci pět procent. Přijde mi to jako výsměch. Banky dávají na financování úvěru větrných elektráren sto procent. Moc dobře vědí, proč to dělají. Jsou to zlatá vejce,“ poukázal zastupitel Svitav Jan Špaček za ANO na formu spolupráce s obcí, která spočívá ve společném podniku.
V něm obec za elektrárnu ničím neručí a není zodpovědná ani za splacení úvěru. De facto jen čerpá výhody z podílu na zisku. „Rizika nese ČEZ. Nechceme ohrozit jakkoli obce tím, že je vtáhneme do projektu řádově za stovky milionů korun,“ vysvětlil Adam Svoboda z ČEZ Obnovitelné zdroje.
Výbušné téma peníze však nebyly. Stejně jako jinde, nejvíc kontroverzní záležitostí byl dopad věží na životní prostředí a krajinný ráz.
„Jsem jeden z těch, který v případě, že by se tady rozjela stavba větrníků v roce 2007, byl rozhodnutý Svitavy opustit. V současné době mohu říci, že pokud se jenom něco z toho realizuje a budu cítit, že mi to nedělá dobře, tak o tom budu uvažovat znovu a minimálně rozvážu spolupráci s institucemi a s obcemi, se kterými jsem dosud spolupracoval,“ řekl ochránce přírody Jiří Mach, který upozornil na výjimečnost Hřebečovského hřbetu.
„Objevují se nové studie, že kromě ptáků a netopýrů jsou větrné elektrárny problematické pro dravce. Potenciální problém může být i velká rozloha zemědělských ploch v případě, že přijdou silné roky na hraboše. Aby větrníky zapadly do krajiny, bude to velmi obtížné, ne-li nesplnitelné,“ přidal se biolog Jakub Vrána.
Zástupci ČEZ našlapovali opatrně. „Je to stavba kontroverzní, je to stavba veliká, která bude vidět, ale zase je to stavba, která nám může dodat energii, která je jedna z nejlevnějších na trhu. Žijeme ve společnosti, která potřebuje nějaké zdroje, aby se nerozpadla,“ dodal Petr Elfmark, specialista rozvoje projektů a vnějších vztahů ve společnosti ČEZ.
Zástupci firmy ČEZ připouští mnoho neznámých, které mohou při posuzování stavby ze všech možných úhlů do projektu vstoupit. Třeba výskyt orla mořského může elektrárny poslat k ledu hned v prvotní fázi. „Víme o sobě, že jsme velký terč, a vždycky si všechno raději ověříme třikrát a raději půjdeme o krok zpátky a znova si to ověříme, než spustíme nějakou akci, která by způsobila negativní reakce,“ řekl vedoucí řízení projektů Pavel Prchal.
Peníze by mohly rozhádat obce
Odpůrci se bojí nabourání mezilidských vztahů. V případě, že by některé obce na větrníky kývly a další se na ně jen dívaly, vzbudí to podle nich mezi lidmi závist. „Bude nás to rozdělovat. Obce budou soupeřit, budou si závidět, budou na sebe nadávat. Jít do toho rozhodnutí a podporovat industrializaci krajiny a zasahovat do významných přírodních oblastí, to je velmi nezáviděníhodná situace,“ dodal Mach.
Zastupitelstva obcí teď čeká série jednání, na kterých budou muset k větrníkům zaujmout postoj. V případě, že obce ČEZ odmítnou, neznamená to, že v budoucnu nepřijde někdo jiný.
„Určitě se budeme chtít v politické rovině bavit, jakou v této věci zvolit strategii. Určitě za nás bude tlak, aby až k ČEZ půjde nějaká informace, tak abychom to na úrovni samospráv věděli dřív než ČEZ,“ naznačil starosta Svitav David Šimek.
Největší větrná elektrárna se ještě letos roztočí v Žipotíně na Svitavsku:
