zavřít
1 / 16
náhledy
Na české železnici před pár týdny začala největší ucelená modernizace železničního uzlu v historii. Stavba, během které je mimo jiné naplánována výměna desítek kilometrů kolejí a stovek výhybek, bude co do délky realizace srovnatelná snad jen s modernizací dálnice D1, která trvala devět let. Českotřebovské nádraží s téměř 180letou historií však prošlo už několika zásadními proměnami.
Autor: Martin Veselý, MAFRA
Rekonstrukce nejdelšího nádraží v zemi, které má na délku deset kilometrů, potrvá šest let a spolkne téměř 20 miliard korun. Železniční uzel poslední velkou opravou prošel na přelomu 50. a 60. let a dnes je za hranou životnosti.
Autor: Martin Veselý, MAFRA
Záměr projektu byl schválen až v roce 2020, a přestože stavba získala pravomocné územní rozhodnutí už v roce 2022, samotná stavba odstartovala na konci loňského roku. Práce rozdělené do více než dvou desítek navazujících stavebních etap potrvají do roku 2031. Rekonstrukce bude vyžadovat téměř půl milionu tun kameniva.
Autor: Martin Veselý, MAFRA
Kromě výměny 72 kilometrů kolejí a 173 výhybek dojde k náhradě desítek kilometrů drátů trakčního vedení. Rychlost vlaků se na průjezdu stanicí i díky 30 novým mostům zvýší z 60 na 80 km/h. Podle generálního ředitele SŽ Jiřího Svobody jde o investici, kterou svým rozsahem česká železnice nepamatuje.
Autor: Martin Veselý, MAFRA
Obyvatelé České Třebové se mohou těšit na tišší provoz vlaků díky protihlukovým stěnám a kolejnicovým absorbérům hluku. Stezku odvahy nebudou muset absolvovat lidé v dlouhém a nepříliš přívětivém podchodu u Korada. Ve stejných místech ho nahradí ocelová lávka spojující blízké přednádraží se Semanínskou ulicí.
Autor: Martin Veselý, MAFRA
Zmizí také úzký podchod ke společnosti CZ LOKO, který nahradí stávající podchod k nástupištím, jenž bude prodloužen až za kolejiště, odkud povede snazší cesta do průmyslové zóny.
Autor: Martin Veselý, MAFRA
Česká Třebová patří k nejvytíženějším železničním uzlům s největším nákladovým nádražím v republice. Denně jím projede kolem 500 vlaků.
Autor: Martin Veselý, MAFRA
Pokud se podíváme do přesnějších statistik, tak největší podíl na osobní dopravě tu mají vlaky jedoucí směrem na Prahu. Z České Třebové jich tu tímto směrem vypravili 79 099. Ve směru na Olomouc šlo o 54 851 souprav. Třetí na pásce skončil směr Brno. Odbočkou Zádulka projelo 36 497 vlaků osobní dopravy.
Autor: Martin Veselý, MAFRA
V nákladní dopravě, které slouží zdejší seřaďovací nádraží nebo překladiště společnosti Metrans, se pořadí nijak nemění. Z České Třebové směrem na Prahu odjelo za loňský rok 34 980 nákladních vlaků, ve směru na Olomouc to bylo 20 563 vlaků a na Brno 16 040 nákladních souprav.
Autor: Martin Veselý, MAFRA
Nádraží začalo psát svoji historii v roce 1845, kdy Jan Perner doslova spojil železnicí Prahu a Olomouc. Se zahájením pravidelné dopravy vznikla nová pracovní místa a to přivedlo do města další obyvatele. Když byla v roce 1849 zprovozněna trať z Brna do České Třebové, stala se z tohoto města důležitá železniční křižovatka. Industrializace přinesla rychlý nárůst počtu obyvatelstva. Zatímco v roce 1845 měla Česká Třebová asi 3 tisíce obyvatel, o půlstoletí později to už bylo přes 6 tisíc.
Autor: Martin Veselý, MAFRA
Železniční uzel se podle badatele Pavla Stejskala od té doby proměnil k nepoznání. V roce 1850 proběhla přestavba nádraží a byla postavena druhá větší výpravní budova. Další modernizace byla kvůli první světové válce odložena. „Současná nádražní budova je z roku 1924. Byla postavena podle návrhu architekta Vojtěcha Krcha a je významnou tradicionální architekturou s výraznými prvky kubismu a rondokubismu,“ uvádí badatel.
Autor: Martin Veselý, MAFRA
Česká Třebová byla po druhé světové válce na území dnešní České republiky také prvním nádražím, kam z Prahy dojel první elektrický vlak. Stalo se tak 7. listopadu 1957, kdy přijel slavnostní vlak v čele s lokomotivou E 499.001. Kvůli nedodělkům byl však provoz na více než čtyři měsíce přerušen.
Autor: Martin Veselý, MAFRA
Milníkem je také rok 1972, kdy bylo v železniční stanici uvedeno do provozu staniční reléové zabezpečovací zařízení AŽD 71 ovládané číslicovou volbou. „Byla to první číslicová reléovka v republice. Šlo vlastně o prototyp zabezpečovacího zařízení pro velké stanice. Funguje dodnes a bez větších závad. Myslím, že se dost povedla,“ říká badatel.
Autor: Martin Veselý, MAFRA
Co se týče parních lokomotiv, tak té poslední v České Třebové vyhasl kotel v únoru 1980. „Jezdila už na podřadných výkonech. Takovou zajímavostí je, že v České Třebové byly deponovány lokomotivy, které vyrobila plzeňská škodovka pro litevské železnice,“ říká badatel Pavel Stejskal.
Autor: Martin Veselý, MAFRA
Do dnešních dob se z původního nádraží v České Třebové nedochovalo prakticky nic. Výjimkou jsou kolejnice, které během rozšiřování nádraží po vzniku republiky posloužily jako sloupky plotu.
Autor: Martin Veselý, MAFRA
