Pohled na písník Malou Černou se nabízí desítkám rodin vtisknutých do řadových...

Pohled na písník Malou Černou se nabízí desítkám rodin vtisknutých do řadových domků. | foto: Martin Veselý, MAFRA

Satelit zdvojnásobil počet obyvatel vesnice, školku ani obchod stále nemá

  • 14
V žádné obci v kraji neroste počet obyvatel tak rychle jako v Černé u Bohdanče na Pardubicku. Před deseti lety neměla ani 350 obyvatel. Teď už jich je dvojnásobek. Na papíře příliv nových obyvatel vypadá impozantně, avšak starosta Černé Luděk Pilný to popisuje skoro jako pohromu. Obec na stavební boom nebyla připravena. A teď to musí dohánět.

Jan Olejník stojí před svým domem v Černé u Bohdanče a detailně popisuje, jak vlastníma rukama postavil svůj dům ještě v éře komunismu. Padly na to jeho úspory, na léta se zadlužil. Tehdy se přes silnici díval do polí a březového háje s rybníky, kde nebyla nouze o bažanty, koroptve a houby. Teď zde místo toho stojí domy jeho nových sousedů.

„Nemůžu říct proti nim nic. Snad jen, že nám tu teď pod okny ti mladí často jezdí sedmdesátkou, i když je tu padesátka, a není to příjemné. To já, když jedu kolem nich, tak jezdím opravdu pomalu,“ řekl čtyřiasedmdesátiletý muž.

Ani z druhé strany nejsou slyšet stížnosti. „Když jsme se před osmi lety přistěhovali, museli jsme si zvyknout na všelicos – zvuky cirkulárek, vůni hnoje, migrující slepice, což k životu na vesnici patří. Ale vždycky jsme si přišli vítaní, nikdo na nás nekoukal přes prsty,“ řekla tamní zastupitelka Kateřina Podeszwová.

Na konci Černé vznikla nová satelitní čtvrť v sousedství rybníků, lesů a Labe s luxusním spojením do Pardubic, kam jezdí osmnáct spojů MHD denně. Za humny je sice semtínská chemička, ale jak místní zdůrazňují, Černá je na návětrné straně, a tak o ní ani nevědí.

V Pardubickém kraji je řada obcí v blízkosti měst, které zažily velký stavební boom. Lidé se tam stěhují za levnějšími pozemky a přírodou, ať jsou to vesnice v okolí Pardubic, Chrudimi nebo třeba Moravské Třebové. Černá je výjimečná. Nárůst počtu obyvatel za posledních deset let je tu vůbec nejvyšší v Pardubickém kraji. Obec navíc připustila výstavbu bez nějakého rozumného plánu, což se jí vymstilo.

„Není to rozhodně nic úchvatného, pokud se v obci spustí megalomanská výstavba, kterou nedoplní občanská vybavenost. Pokud chce někdo takto ve velkém stavět, ptal bych se ho, do jaké míry se bude podílet na stavbě chodníků nebo třeba na výstavbě mateřské školy. Tady bohužel žádná taková brzda nebyla,“ říká starosta Černé Luděk Pilný.

Obce, které se za 10 let nejvíce rozrostly

Počet obyvatel 2012 / 2022

Černá u Bohdanče z 342 na 669

Barchov ze 175 na 284

Újezd u Sezemic ze 137 na 220

Dříteč z 397 na 591

Němčice z 526 na 778

Labské Chrčice ze 175 na 256

Vápenný Podol z 218 na 330

Žlebské Chvalovice z 92 na 137

Kunětice z 276 na 357

Pramen: ČSÚ

Tak, jako se dělí vesnice na starou a novou část, tak i samotný satelit má dvě zcela odlišné tváře. Na pravé straně silnice ve směru na Lázně Bohdaneč stojí velké domy se zahradami, na nichž nechybějí velké bazény či vířivky. Přes ulici jsou naopak natěsno srovnané nové řadové domy s velmi skromnými zahrádkami. Developer se zde ani nesnažil zakrýt svůj jednoduchý plán – vměstnat mezi rybník a silnici co nejvíce domů a lidí. To se mu povedlo.

Jenže tu chyběly chodníky, v obci není obchod, schází hasičská zbrojnice, problémy jsou dokonce i s parkováním. A hlavně: není tu školka.

Starosta soudí, že když už bývalé vedení obce chtělo v územním plánu umožnit výstavbu ve velkém, měl zasáhnout odbor hlavního architekta pardubického magistrátu, který na tvorbu územních plánů dohlíží. „Měl být záchrannou brzdou,“ uvedl.

Dříve se v Černé narodily dvě či tři děti za rok, teď tam podle starosty žije padesát dětí, které okolní mateřské školy vezmou, jen pokud nezaplní své kapacity. Jenže ony je většinou zaplní. Místním tak moc možností nezbývá. Mohou poslat děti do dětské skupiny, ale je to dražší.

„Do naší obce se stěhuje spousta mladých párů či rodin s malými dětmi. Boj o místa ve školkách se tak stává běžnou průpravou rodičů, což jako maminka dvou výrostků mohu potvrdit. Na druhou stranu život na vesnici byl dříve považován za drsný, tak třeba nás to zocelí a budeme se o to více těšit na výstavbu a hlavně dokončení školky,“ uvedla Podeszwová.

Ještě v lednu 2012 podle statistiků žilo v Černé 327 lidí, o deset let později 669. Jenže ve skutečnosti jich je podle starosty Luďka Pilného víc. „Ty počty jsou zkreslené, protože tu žijí rodiny, které si tady sice postavily rodinný dům, ale nepřihlásí se tu k trvalému pobytu. Řada z nich má děti a ví, že se školkou by měly velký problém,“ řekl Pilný.

Obec se chystá stavět novou mateřskou školku, ale z desetimilionového rozpočtu na ni našetřit nejde. Nyní má velkou naději, že získá dotaci 42 milionů, avšak mezitím náklady na stavbu podle starosty stouply tak, že bude stát 65 milionů. Zároveň plánuje stavbu požární zbrojnice i rekonstrukci obecního úřadu.

Starousedlíci ztratili kontrolu nad zastupitelstvem

V Černé už noví občané svým počtem převýšili původní obyvatelstvo a od starousedlíků převzali i řízení obce. Předcházející vedení totiž v roce 2016 odstoupilo a uvolnilo místo novým zastupitelům v čele s Pilným, když se ukázalo, že v řízení a hospodaření panoval kulantně řečeno velký chaos.

Tím však jisté napětí mezi novými obyvateli a starousedlíky neskončilo, byť se o tom ve vesnici nikomu nechce moc mluvit. V Černé funguje například původní spolek dobrovolných hasičů, obec zase zřídila jednotku, která má trochu jiné představy o tom, jak mají dobrovolní hasiči v 21. století fungovat.

Nejnovější epizodou tahanic byl únorový spor o taneční zábavu, na niž „staří hasiči“ pozvali obyvatele, obec vzápětí oznámila, že neměli sjednaný pronájem obecního sálu a tancovačka tam nebude. Na obecním webu velitel nové jednotky Michal Horák vysvětloval, že mezi hasiči „přívalem nových obyvatel došlo k rozkolu“.

Lidé, kteří se sem přistěhovali, si bydlení v Černé pochvalují. Plní si zde sen skoro každého městského obyvatele. Bydlet uprostřed přírody, ale mít na dosah všechny výhody velkého města. Na hlavní pardubické nádraží dojedou osmnáctkou za 24 minut.

„Líbí se nám tu, jsou tady hezké procházky kolem rybníků a zahrádek. Chybí chodníky a mateřská škola, ale řeší se to,“ říká Nicola Gregorová, která ve všední den dopoledne tlačí kočárek směrem do staré části Černé. Po blátivé cestě, která na chodník teprve čeká.