Do veřejné soutěže se investorovi, kterým je Povodí Labe, přihlásili čtyři zájemci. Poláci nabídli cenu 564,5 milionu korun bez DPH, podstatně méně než tři zbylí čeští uchazeči. Druhý v pořadí se o zakázku ucházel s cenou o devadesát milionů korun vyšší. Vyplývá to ze zprávy o soutěži, kterou zveřejnilo Povodí Labe.
„Podpis první smlouvy v České republice je důležitým prvkem strategie, jejímž cílem je zvýšit naši přítomnost na trzích sousedních zemí. Důvěra, kterou ze strany českých partnerů cítíme, je přímým důsledkem dříve úspěšně realizovaných projektů v Německu a na Slovensku,“ uvedl předseda představenstva společnosti Budimex Artur Popko.
Nejnižší cena? To v Česku zatím nestačilo
Polská společnost Budimex se snaží prosadit na českém trhu už dva roky. Předložila například nejnižší nabídku na stavbu nového úseku dálnice D11 z Trutnova ke státní hranici. Loni v prosinci ale společnost D11 v čele s firmou MI Roads podala proti výběru námitky, které podpis smlouvy oddálily.
Budimex nabídl loni v srpnu i nejnižší cenu v soutěži na stavbu úseku dálnice D35 Džbánov - Litomyšl, Ředitelství silnic a dálnic mu ale dodnes zakázku nesvěřilo.
„V současné době je Budimex ve fázi poskytnutí originálů všech dokumentů před oficiálním vyhlášením vítěze výběrového řízení a podpisem smlouvy,“ uvedla nedávno k zakázce na D35 mluvčí polské společnosti Diana Zyglewska.
Budimex neuspěl ani v soutěži na stavbu severovýchodních obchvatu Pardubic, Ředitelství silnic a dálnic jeho nabídku vyřadilo.
„Za dva roky jsme v Česku podali dvaatřicet nabídek za více než 65 miliard korun,“ uvedl Adam Barszczynski, ředitel pobočky Budimexu v České republice.
Největší polská stavební firma kromě Polska a Česka působí i na Slovensku, kde právě zajišťuje dokončení významného silničního uzlu mezi dálnicemi D1 a D4 nedaleko Bratislavy. Zakázky má podle tiskové zprávy i v Německu či v Pobaltí. V prosinci loňského roku společnost například dokončila rekonstrukci poldru Želazna – jedné z nejvýznamnějších investic v oblasti protipovodňové ochrany v jižním Polsku.
Stavbu poldru Povodí Labe muselo zastavit
Podle původních plánů měla být stavba protipovodňového poldru v Kutříně na Chrudimsku letos hotová. Povodí Labe ji totiž zahájilo už před třemi lety. Kvůli komplikacím, které projekt nepředvídal, vybraný dodavatel ze stavby odešel a státní podnik začal hledat nového.
Suchá retenční nádrž na Krounce má ochránit oblast v povodí řeky Novohradky, do níž se Krounka vlévá. Při povodních by poldr zadržel přívalovou vlnu přítoku do doby, než záplavy v Novohradce odezní.
Polská stavební firma v následujících 39 měsících u Kutřína vybuduje 146 metrů dlouhou hráz s maximální výškou 17,8 metru nad úrovní terénu a šířkou v koruně 5,67 metru. Na ní se bude nacházet zpevněná komunikace. Retenční objem zařízení by měl činit 3,6 milionu metrů krychlových. Zatopená plocha při plném retenčním objemu obsáhne 67,5 hektaru, což představuje velikost zhruba sta fotbalových hřišť.
Část místních lidí proti investici protestovala, nelíbil se jim zásah do údolí, stavba vysoké hráze je podle nich zbytečná. Bojí se i následků rozlivu vody na desítky hektarů půdy v okolí.
Naopak lidé žijící podél Novohradky se na poldr těší. Stojí zde několik obcí, pro které je povodeň běžnou součástí života a nikoliv výjimečnou událostí.
