Bez jediného výstřelu muselo Československo na konci září 1938 postoupit třetinu svého území Německu. Pro některé Němce z vnitrozemí to bylo však málo. Cílem bylo kromě politického vlivu získat i důležité podniky a co nejvíce narušit fungování již tak okleštěné republiky.
Příkladem byla Moravská Chrastová na Svitavsku, kde převážnou část obyvatel tvořili Češi a sídlila zde také významná Löw-Beerova textilní továrna. V noci na 31. října 1938 se na pět stovek zfanatizovaných příslušníků sudetoněmeckého Freikorpsu rozhodlo obec zabrat a hranici posunout. To si však nenechali líbit českoslovenští vojáci 13. pěšího pluku pod velením plukovníka Karla Čejky, kteří nakonec ordnery z obce vyhnali.
V sobotu si v Brněnci historickou ukázkou bojů mezi příslušníky československé armády, četnictvem a německými ordnery méně známé události z října 1938 připomněli. Lítý boj mezi četníky, vojáky a grázly ze sudetoněmeckého Freikorpsu zastavil na hodinu provoz na hlavním silničním tahu ze Svitav na Brno.
„Signálem ke spuštění ,osvobuzující’ akce byl telegram z Berlína od továrníka Blaschkeho, který pocházel z Moravské Chrastové a místní ordnery podporoval. Sám se také na přepadení obce v říjnu 1938 podílel,“ řekl badatel Bedřich Škraňka, který celou bojovou akci za ohlušující střelby kulometů před Lidovým domem komentoval. Tam se také větší část přepadení a zatýkání četníků, policistů a strážců pomnichovských hranic odehrávala.
Jednomu četníkovi se však podařilo uniknout, aby varoval četnictvo a vojsko. „Ve tři hodiny ráno už v Letovicích a Boskovicích věděli, že Moravská Chrastová byla obsazena,“ dodal Škraňka. Místní v Lidovém domě začínají slavit. Nikdo neočekával, že se ordnerům někdo postaví.
Velitel vojáků je navržen na vyznamenání
V Brněnci se bojové ukázky zúčastnila i vnučka plukovníka Karla Čejky, velitele 13. pěšího pluku, který dal rozkaz neoprávněně zabranou Moravskou Chrastovou osvobodit. „Můj dědeček byl velký obránce proti všemu nespravedlivému. Vždycky říkával, že za každý kousek země se musí bojovat,“ řekla Jitka Černá, která do Brněnce přivezla i své vnuky.
Karel Čejka Připomínka 85. výročí osvobození Moravské Chrastové. Karel Čejka se narodil 27. dubna 1892 v Praze. Za první světové války byl příslušníkem československých legií v Rusku. Domů se vrátil v roce 1920 jako major 3. československého střeleckého pluku. Absolvent Válečné školy v Praze působil od roku 1930 u 1. pěšího pluku v Šumperku. V Olomouci od září 1933 do prosince 1935 velel cyklistickému praporu. Po mobilizaci opět působil v Šumperku, odkud byl po Mnichovu převelen do Boskovic. Na konci října 1938 se rozhodl bránit okleštěné Československo v Moravské Chrastové před německými ordnery. Po válce byl povýšen do hodnosti brigádního generála. V roce 1948 utrpěl po pádu z koně těžký úraz hlavy. Koncem roku 1949 odešel do výslužby, čímž se po komunistickém puči vyhnul čistkám v armádě. Zemřel v roce 1980. V roce 2023 byl prezidentu Petru Pavlovi navržen na státní vyznamenání. |
Přestože ukázku, která byla součástí oslav 700 let od první písemné zmínky o Moravské Chrastové, museli organizátoři nakrátko kvůli nevolnosti jednoho z přihlížejících a zásahu sanitky přerušit, diváci o boj mezi československými vojáky a ordnery nepřišli.
„Moravská Chrastová byla po Mnichovu jedním z míst, kde československá armáda zasáhla proti Němcům na obranu okleštěného Československa se zbraní v ruce,“ řekl Jaromír Kubinger, předseda Klubu policejní historie Brno, který ve spolupráci s dalšími kluby vojenské historie bojovou ukázku se třemi desítkami účinkujících vedl.
Při téměř hodinové podívané plné střelby a explozí diváci ocenili potleskem jak odhodlanost československých vojáků, tak i zfanatizovanost tehdejších Němců.
Střelba i smrt. Němci šli na Jesenicku v září 1938 po „českých psech“ |
Nebyl to však boj bez obětí. V předvečer války v bojích o Moravskou Chrastovou padli čtyři českoslovenští vojáci (Antonín Černý, Tomáš Morávek, Bedřich Stuchlík, Alois Žatka). Jejich památku dodnes uprostřed obce upomíná památník.
Moravská Chrastová se dlouho v druhé republice neohřála. V listopadu 1938 po intervenci K. H. Franka byla zařazena do tzv. šestého a sedmého pásma záboru a připadla Německu.
Plukovník Karel Čejka byl po válce povýšen na brigádního generála. Letos ho obec Brněnec spolu s Českou legionářskou obcí v Šumperku navrhli prezidentu Petru Pavlovi na státní vyznamenání.
