Kdyby na začátku 90. let existovala „červená kniha“ nejohroženějších historických staveb, určitě by se na předních místech objevily hospodářské dvory, venkovské zámečky, bývalé tvrze i vodní mlýny.
Ty ve většině případů po roce 1948 připadly jednotným zemědělským družstvům a ta s nimi zacházela po svém. Některé stavby však měly štěstí. Patří mezi ně i areál Výrovského mlýna na Opatovickém kanále v obci Břehy na Přeloučsku. Díky tomu, že už před rokem 1989 našel využití a sloužil i jako mísírna krmiv pro zemědělské podniky, nezchátral natolik, aby se ho nevyplatilo opravit.
V roce 2008 se obec Břehy rozhodla celý areál Výrovského mlýna za sedm milionů korun koupit, poté se vlastními silami a s pomocí dotačních programů pustila do generální rekonstrukce.
„Čtyřpodlažní budova se dvěma křídly získala novou fasádu a nové interiéry s výjimkou nejvyššího podlaží. To zůstalo v původním stavu jako připomínka dob minulých a jako domov pro ptactvo a netopýry,“ uvedl dlouholetý kronikář obce Břehy Ladislav Kulhánek. Obec spolu s mlýnem koupila a opravila i bývalou vilu mlynáře, v níž jsou dnes byty.
Historie sahá až do 15. století
Historie mlýna se pojí s Opatovickým kanálem a Vilémem z Pernštejna, který mlýn zřídil již v roce 1513.
„V základech se dochovaly pískovcové bloky a pozdně gotické ostění. První objekt moučného mlýna na tomto místě totiž vznikl ke konci 15. století jako náhrada za nedaleký mlýn na pravém břehu Labe, který pod tíhou záplav zanikl. Mlýn, původně označovaný jako Břežský, byl proto vystavěn na malém vodním toku, v současnosti známém jako Opatovický kanál. Objekt spadal do velkolepého hospodářství mocného rodu Pernštejnů, který navázal na středověká díla a využil přírodních poměrů pro vybudování rozsáhlé rybniční soustavy s přivaděči,“ popsal bohatou historii místa kronikář Ladislav Kulhánek.
V roce 1507 se mlýn stal poddanským, ale trvalá klientela bohatých rolníků z okolních vsí z něj postupem času udělala regionálně významný hospodářský objekt, jejž vlastnila i Přelouč.
„Městečko získalo mlýn s povolením hejtmana panství roku 1574 za 1 000 kop grošů míšeňských. Přeloučští vyplatili z městské kasy v hotovosti 400 kop grošů míšeňských a zbytek měli splácet po třiceti kopách ročně do úplného zaplacení,“ doplnil kronikář.
Mezi lety 1883 až 1930 mlýn vlastnil Jan Macháček, jehož jméno se dodnes vyjímá na průčelí budovy. Významný mlynář se do historie zapsal i tím, že v roce 1883 pardubickému muzeu daroval vzácnou rodinnou památku, tzv. Bibli pražskou, vytištěnou v roce 1488, která je prvotiskem staročeského překladu bible.
Nový výtah až na střechu
Bývalý mlýn dnes slouží pro veřejnost. Nyní zde do 30. května probíhá výstava fotografií Vincenta Fikara. Po loňské výstavě obrazů Jarmily Jiravové a Jiřího Skaly i otevřeném šachovém turnaji jde o další akci, která dává smysl novému společenskému prostoru, v němž kromě jiného funguje přednáškový sál, tělocvična a posilovna.
Zájemci si mohou po domluvě prohlédnout i malou vodní elektrárnu z přelomu čtyřicátých a padesátých let minulého století.
„Zařízení založené na více než sto let staré Francisově turbíně může teoreticky produkovat až 55 kWh elektrické energie. Například v roce 2019 se podařilo vyrobit 121 009 kWh elektrické energie. Přebytky obec prodává distributorům,“ dodal kronikář obce.
Do všech pater včetně střechy se lze dostat i novým bezbariérovým proskleným venkovním výtahem s cestovní rychlostí až 0,15 m/s. A to i na střechu, kde se naskýtá krásný výhled na nedaleký rekreační rybník Buňkov.
