Ve středu ráno krátce po osmé hodině středoevropského času začal pro Adama Pešku největší zápas kariéry. Na paralympijských hrách v Tokiu nastoupil do finále turnaje v boccii v kategorii BC3.
Soupeřem mu byl řecký reprezentant Grigor Polychronidis. Toho pardubický rodák porazil po napínavém boji v tie-breaku.
A přestože žádná z českých televizních stanic přímé přenosy z akce nenabízí, jeho fanoušci si finále ujít nenechali. Zejména pak kamarádi z jeho domovského týmu TJ Léčebna Košumberk.
„Adam je výborný a velký bojovník. Když jsem viděl, jak úspěšně prochází jednotlivými koly, říkal jsem, že by to mohlo dobře dopadnout. Ve finále se pak větší šance dávaly soupeři z Řecka, ale Adam dokázal vítězství dostat na svoji stranu,“ řekl Jaroslav Gála, předseda TJ Léčebna Košumberk.
Na zlatém medailistovi si cení jeho vyrovnanosti a klidu, není na něm vidět nervozita. „Je to neskutečný úspěch, který si Adam zaslouží. A také jeho rodina, která mu je velkou oporou,“ uvedl Jaroslav Gála.
Peška se totiž narodil bez postižení, ale v šesti letech mu lékaři diagnostikovali svalovou dystrofii Duchenne a nyní je upoután na invalidní vozík. S boccií začal jako dvanáctiletý.
Bocciaje paralympijský sport určený lidem s nejtěžšími stupni tělesného postižení, je modifikací několika tradičních her (pétanque, boules, lawn bowling, bocce). Povrch hracího pole je rovný a hladký, hraje se v jednotlivcích, dvojicích i tříčlenných družstvech. Hráči mají k dispozici dobře uchopitelné kožené míčky červené a modré barvy, které se snaží dostat co nejblíže bílému míčku (tzv. jacku). |
„Na začátku mého sportování mi byla oporou mamka, která mi dělala nosiče, asistenta osobního i sportovního. Později se zapojovali další členové naší rodiny a teď fungujeme jako tým. Každý pomáhá podle svých možností. Všechno plánujeme podle tréninků a soutěží,“ napsal Adam Peška na své internetové stránky.
Na paralympijské hry, které se původně měly konat už minulý rok, se musel kvalifikovat. Jenže koronavirus hry odsunul a přinesl poměrně velké nebezpečí i pro něj samotného.
„Příprava rozhodně nebyla jednoduchá. Adam má ventilaci na posílení dýchání a náchylnost k nemoci v době covidu byla nemalá a navíc nebezpečná,“ řekl Gála.
Nakonec však byla Adamova cesta vítězná. Pro něj i pro jeho okolí. Gála zmiňuje zejména Adamovu maminku. „Pořádný kus medaile patří jí, ta kdyby se mu takhle neskutečně nevěnovala, tak by se takhle vysoko nedostal, vytváří mu perfektní podmínky,“ podotkl předseda klubu.
Ten věří, že úspěch pomůže přilákat do klubu boccistů nové hráče, část jim jich totiž odebírají „zdravé“ sportovní kluby, při nichž sportují také zdravotně postižení.
Košumberský klub je hodně zaměřený právě na boccii, tedy sport, který umožňuje sportovat i těžce zdravotně postiženým. Kromě ní se věnuje také cyklistice.
