Ještě před třemi roky byl Banínský potok nedaleko Svitav pevně sevřený neprodyšným betonovým korytem, kterým voda co nejpřímější cestou odtékala do Svitavy. Důvod byl prostý. Zabránit kontaminaci spodních vod kvůli Březovským vodovodům, které každou sekundu jímají z území kolem tisícovky litrů podzemní vody pro město Brno.
Díky čistírně odpadních vod v obci nebezpečí pominulo a údolí Banínského potoka je dnes krajinou, ve které lze v přímém přenosu sledovat, jak se navrací ke svému původnímu rázu údolní nivy s mokřady a tůněmi.
Povodí Moravy úpravu 745 metrů dlouhého úseku vodního toku zvládlo za necelého půl roku. Práce odstartovaly v březnu a dnes už je hotovo.
„Původní betonové koryto je konečně pryč. Potok zatím až do řeky nedoteče. Voda se zatím vsakuje do podloží. Všechno je to čerstvé, než se břehy nasáknou, bude to chvíli trvat. Mokřady se určitě stanou novým domovem nejrůznějších živočichů,“ vítá znovuobnovený přírodní charakter nevýrazné vodoteče starosta Banína Lubomír Šmerda.
Pomalu zarůstající koryto klikatícího se potoka se díky nepravidelným potočním obloukům prodloužilo o více než polovinu. Konečný přírodní charakter údolní nivy se bude utvářet postupně.
„Vyhloubením tůní a mokřadů se v lokalitě zlepší funkce zadržování vody v krajině. V navazujících letech po dokončení úprav pak bude docházet k samovolnému vývoji vodního toku i potoční nivy,“ popsal hlavní význam revitalizace generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák.
Krajináři potok doplnili zahloubenými částmi a prvky mrtvého dřeva, jako jsou pařezy, kmeny a větve, které jsou důležitým úkrytem pro vodní živočichy.
„Čtyři mokřady budou periodicky zaplavovány při vyšších průtocích. Tůně poslouží jako biotop pro vodní a mokřadní organismy. Díky tomu se lokalita stane novým stanovištěm pro různé druhy obojživelníků, plazů a ptáků, a to i z řad chráněných druhů, které se kvůli nevhodným podmínkám nyní v lokalitě nevyskytují,“ dodal Gargulák k prostoru nově vymodelované nivy, kterou doplňují původní druhy dřevin, jako je jilm, olše, bříza, vrba a střemcha.
Investice financována z Operačního programu Životní prostředí s předpokládanou cenou čtyři miliony stála nakonec jen 1,4 miliony korun. Na revitalizaci se podílel i Státní pozemkový úřad, který Povodí Moravy bezplatně poskytl pozemky.
V květnu byla také dokončena revitalizace Mikulečského potoka u Opatovce, kde Lesy ČR původní napřímené koryto zasypaly a nově meandrující tok doplnily mokřadním biotopem s tůněmi a zelení.
Přibudou další přírodě blízká opatření
Nejsou to jediné projekty, které mají za cíl vrátit tokům přirozenou podobu. Přírodní charakter má získat i Javornický potok, který patří k vydatnějším přítokům rybníka Rosnička. Revitalizaci pramenné oblasti řeky Svitavy chystá i město Svitavy.
„Součástí studie byl i návrh revitalizace Javornického potoka. Ujalo se toho Povodí Moravy, které začne zpracovávat projektovou dokumentaci na tok o délce zhruba 800 metrů,“ řekl krajinný vodohospodář Lukáš Krejčí z projekční kanceláře Envicons, která pro krajský institut zpracovává strategii pro boj se suchem v rámci deseti vytipovaných lokalit v Pardubickém kraji.
Betonového koryta by se mohla zbavit i řeka Svitava pod Hradcem nad Svitavou. Krajský institut si za 3,5 milionu korun nechal zpracovat rozsáhlý hydrogeologický průzkum údolní nivy Svitavy, který dopadl překvapivě dobře.
„Z analýzy vyšlo najevo, že voda ve Svitavě je v současné době poměrně hodně čistá. Zasakování by žádné zásadní riziko pro podzemní vody neznamenalo. Svitavu by bylo přijatelné revitalizovat v horní třetině území mezi dvěma mosty u Hradce nad Svitavou a Banínem v délce asi 1,5 kilometru. Níže v území je tak propustné podloží, že by se Svitava vsakovala. A to není žádoucí,“ řekl Krejčí ze společnosti Envicons.
Pokud by došlo k obnovení funkce údolní nivy, odborníci odhadují, že by se rozlivem vody krajiny během povodní podařilo získat okolo 50 000 m3 retenčního prostoru. V daleké budoucnosti by odlesněné pozemky mohly být dokonce částečně pokryté lužním lesem.
Řeka Svitava byla v úseku mezi Hradcem nad Svitavou a Březovou nad Svitavou v minulosti regulována do vodotěsného koryta v souvislosti s výstavbou březovského vodovodu.
Kdy by mohlo dojít k úpravě toku, není jasné. Revitalizace i s ohledem na finanční náročnost a přípravu celé akce bude podle vodohospodářů běh na dlouhou trať.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
