Nebýt mapových podkladů ze 40. let, které za sebou zanechala při likvidaci zbytků zničené vesnice najatá firma,, těžko by dnes archeologové věděli, do jakých míst mají přesně kopnout. Zdi pietně upravených hrobodomů s žulovými kříži totiž přesně nekopírují původní půdorysy domů.
„U Švandova mlýna byl zakreslen sklep. Domluvili jsme se, že budou provedeny dvě sondy a pokusili jsme se odkrýt zeminu. Jde vlastně o první archeologický průzkum, který v Ležákách kdy byl,“ uvedla Kamila Chvojková z památníku Ležáky.
Jaké bylo překvapení archeologů, kteří místo sklepa a artefaktů z doby, kdy byla osada vypálená, našli pozůstatky věcí z mnohem starší doby. „Objevili jsme úlomky kachlů, střípky skleněných nádob z 16. a 17. století, což znamená, že mlynář nebyl žádný chudák,“ řekl archeolog Jan Frolík.
O tomto víkendu jsou archeologové s památníkem v Ležákách domluveni na další sondáži u zaniklého objektu číslo popisné 12. U něho jsou si stoprocentně jisti, že na sklep zaniklého domu narazí. Odborníci ovšem nedokážou odhadnout, v jaké míře jsou sklepy pod původními domy zachovány.
„Asi budou hodně zasypané, ale prvotní záměr byl takový, že některý z nich půjde vybrat a návštěvníkům by mohl být k nahlédnutí. Také proto archeologický průzkum děláme,“ věří v úspěch archeolog Frolík, který upozorňuje, že z původní autenticity Ležáků nezbylo do dnešních dnů prakticky nic.
Archeologického průzkumu se účastní také filmař Miloš Pilař, který před pěti lety natočil o Ležákách filmový dokument Ležáky 42 a ve filmování hodlá pokračovat. Sám archeologický průzkum inicioval.
„Není pro nás důležité nalézt převratný objev, důležité je však lidem odvyprávět znovu historii místa jinou formou. Původní obyvatelé byli popraveni, zmizeli, aniž by vydali svoje svědectví,“ uvedl Miloš Pilař.
