„Nejedná se s největší pravděpodobností o ztráty, protože s těmito předměty se na sídlištích běžně nesetkáváme, ale zřejmě o obětiny. Tedy oběť vyšším silám, aby nejtěžší úsek cesty byl šťastně překonán,“ uvedl archeolog vysokomýtského Regionálního muzea David Vích.
Trstěnická zemská stezka vedla podle některých autorů přes Čechy a Moravu do Pobaltí a dále na východ až do Orientu. V desátém století byla hlavní spojnicí západní a východní Evropy, po které proudilo zboží, například sůl, kožešiny, otroci a luxusní zboží.
Archeologové také upřesnili předchozí nálezy z jiných průzkumů. U kostela svatého Vavřince ve Vysokém Mýtě v letech 2016 a 2017 zjistili v sondách asi dvacet hrobů na místě bývalého hřbitova.
U jedněch ostatků objevili nepochybné stopy syfilidy, u dalších špatně zhojenou zlomeninu stehenní kosti. Překvapivý nález spálených kostí také ukazuje na velký požár kostela.
Na hradišti Vraclav se našly středověké mince
Na hradišti Vraclav bylo při detektorovém průzkumu objeveno mimo jiné několik desítek raně středověkých mincí. Jejich stáří posunulo vznik hradiště na období kolem roku 1019 za vlády knížete Oldřicha.
Významné hradiště na Vraclavi vzniklo jako mocenské centrum Přemyslovců, první písemná zmínka o něm je z roku 1073.
Veřejnosti je místo známé především kvůli události z roku 1108, kdy zde začalo vyvražďování členů rodu Vršovců. Hradiště zaniklo ve 13. století. Ještě dříve v této lokalitě existovalo pravěké sídliště ze starší doby železné, není však potvrzené, zda bylo opevněné.
