Farma Apolenka se stále vyrovnává s následky listopadového požáru. | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Farma Apolenka bojuje. Stejně jako klisna, po níž dostala jméno

  • 4
Apolenka. Malá tmavá klisna poníka, která, jak už to často u tohoto koňského plemene bývá, není nijak povahově milá kobylka. Vydatně prověřovala malé jezdce, zda se udrží v jejím sedle. Ale je to bojovnice. V mládí jako hříbě přišla o oko a Dianě Houdové bylo líto dát srdnaté zvíře na jatka.

„Apolenku jsme tehdy zachránili, nechali si ji, máme tady po ní několik potomků. Tím, že měla handicap a my jsme od začátku věděli, že se handicapovaným chceme věnovat, tak se organizace jmenuje po ní,“ říká jednatelka Farmy Apolenka Diana Houdová.

Farmu 26. listopadu pohltily plameny. Hořela stodola, kde byly uskladněné balíky sena na celý rok.

Fotogalerie

Nyní Apolenka znovu bojuje s nepřízní, která ji potkala. Vydatnou pomocí je velká solidarita lidí, kteří nezištně vozí na dvůr do Spojila u Pardubic balíky slámy, ale hlavně sena, které je letos vzhledem k suchu, jež panovalo, výrazně dražším artiklem než v minulých letech.

„Nás omezilo, že jsme neměli krmivo, to byl zlomový bod. Ale přátelé, i úplně neznámí lidé hned dokázali zmobilizovat. Takže jsme měli v průběhu dne krmení na týden, v průběhu týdne pak na tři měsíce. To je současný stav, ale máme nasmlouvané krmení i na další měsíce, bohužel je nemáme kde skladovat,“ říká Houdová.

Život na farmě neutichl. Ani nemůže. Ale jsou svátky, koně dostali na zimu volnější režim. Zabaleni v dekách tráví čas na pastvinách a po sezoně odpočívají. Zvířata přišly navštívit děti za školky, zvědavě si je přišel okouknout i velbloud a děti spokojeně povykují.

Újma nebo šok není na zvířatech patrná. Zdá se, že dramatické brzké ráno 26. listopadu je nepoznamenalo. „Budil nás místní obyvatel, který si všiml, že hoří, že už volal hasiče a běžel pro nás,“ vzpomíná na poslední pondělní listopadové mlhavé ráno Houdová. S rodinou v areálu bydlí, takže hned viděla, co se děje.

Koně urychleně vyváděli ze stáje do blízkých výběhů, do skupin se tak dostala zvířata, která k sobě do ohrad vůbec nepatří. Nebyl však čas přemýšlet v rychlosti o logistice a třídění zvířat. Plameny zasáhly vedlejší budovu a zvířata ve stáji zůstat nemohla. Skupiny koní, které se znají, se pomíchaly, a tak se k sobě do výběhů dostala zvířata, která na sebe nejsou zvyklá. Z krizového rána si však velké šrámy neodnesla.

Po požáru zbyl jeden balík sena

Pomohlo, že ten den nefoukalo, takže krávy a prasata mohly zůstat na svých místech, protože se k nim ani žádný kouř nedostal.

„Nikdo si nechce tu situaci připustit, ale každý, kdo má stáje, musí být na krizový scénář připravený a mít v hlavě srovnané, co bude dělat. Není možné koně bezhlavě vypustit ven, aby nezpůsobili například dopravní nehodu. I nám se jedna klisna dostala mimo areál, zaběhla naštěstí jen do lesa, říká Houdová.

Procitnutí, že na všechny čtyřnohé obyvatele farmy zbývá jeden balík cena, přišlo odpoledne po požáru. „Ovšem jak z nedalekého hřebčince v Mněticích, tak od dalších lidí, jsme věděli, že na první dny krmení máme. Aktivně se zapojila spousta lidí. Seno nám sehnala například naše starostka, kamion přijel z Dostihového spolku,“ řekla Houdová.

Velká vlna solidarity se zvedla i proto, že Apolenku zná na Pardubicku hodně lidí. Jednak se stává častým místem návštěv rodin s malými dětmi, farma navíc prodává mléko. Neméně významnou náplní je poskytování sociálních služeb, jako je hiporehabilitace, farma také zaměstnává zdravotně postižené.

„Velké prodlevy v sociálních službách si dovolit nemůžeme. Na hiporehabilitaci, jízdu na koních, čekají desítky handicapovaných lidí. Jim slouží deset speciálních koní, další mladí jsou v přípravě na tuto službu,“ připomněla Houdová. Jak Pardubický kraj, tak magistrát sáhly do rezerv a farmě v začátcích chtějí pomoci.

Nejspíš dojde na demolici. Farma musí postavit novou stodolu

Vše nyní záleží na tom, co řekne statik. Asi bude třeba demolice a poté musí farma postavit novou stodolu. „V tuto chvíli ani nevím, kolik dostaneme od pojišťovny. V budově však byly kanceláře a zázemí pro zaměstnance a klienty. To je pro nás velký problém. Nyní mají zaměstnanci k dispozici mobilní buňky, které nám zapůjčila stavební firma Chládek a Tintěra. „Jsme za to rádi, ale jakmile začne jaro, tak musíme začít stavět, teď je to jen provizorium, aby se lidé měli kde převléct a měli aspoň trochu teplo,“ říká Houdová.

Myšlenka, proč chtěl někdo farmě úmyslně ublížit, se Houdové vkrádá denně. „Musíme být realisty a jít dál, zvířata se neptají, jestli je člověku špatně, chtějí svůj režim, chtějí se dostat ven. Nabíjí mě zvířata a podpora lidí, kteří se za Apolenku postavili. Po požáru jsem si skutečně říkali, jak dál. Ale ta masa lidí nás ujistila v tom, že máme pokračovat,“ říká Houdová.

Sama ani nechce spekulovat, kdo by mohl být žhářem, který stodolu zapálil.

„Vše je v šetření policie, nevíme, jestli je požár dílo útoku na osobu, organizaci nebo závisti. Ani spekulovat nechci. Mohlo jich být desítky,“ říká Houdová.

Vánoce však na Apolenku dorazí, slaměný betlém oznamuje před stájemi jejich příchod i přes pásku, která označuje zapovězené území stodoly, z níž zbyly jen obvodové zdi.

„Říkala jsem si, že mám letos v přípravě na Vánoce náskok. Plánovala jsem si, že krásně stihnu napéct i cukroví. Ale před měsícem se u nás zastavil na tři týdny čas. Nemám ani cukroví, vůbec nic. Letos u nás budou Vánoce v duchu skromnějším, protože prostě nebyl čas. Priority a hodnoty jsou někde jinde,“ podotýká Houdová. Bojovníci z Apolenky o tom vědí své.

Jarní prázdniny

Týdenní jsou na základních a středních školách rozloženy v termínech od 1. února do 14. března. Přinášíme úplný přehled prázdninových termínů podle okresů.