Ústavní soudci uznali, že „výkon lékařského povolání není posláním vždy snadným, neboť se dotýká lidského zdraví“. Nároky na lékaře, včetně těch začínajících, jsou vysoké, často jsou nuceni se o zásadních věcech rozhodovat „tady a teď“.
„Z tohoto úhlu pohledu se může jevit vyvozování trestní odpovědnosti vůči začínající, a tudíž i méně zkušené lékařce, která se dostala do vysoce stresující situace, jako neadekvátní. Nicméně Ústavní soud má ve shodě s obecnými soudy za to, že i přes shora zmíněnou psychickou náročnost situace a nezkušenost stěžovatelky nebyly požadavky na adekvátnost postupu natolik náročné, aby jim nebylo možné dostát,“ stojí v usnesení.
V květnu 2017 tehdy osmiletý chlapec podstoupil operaci mandlí. Čtyři dny poté začal na lůžkové části dětského oddělení masivně krvácet z operační rány. Sestry a lékařka jej nechaly s matkou odejít na ORL ambulanci a snažily se přivolat odbornou pomoc, což trvalo dlouhé minuty. Podle soudu postupovaly chybně. Kvůli krvácení do úst dítě zřejmě vdechlo krev, což vedlo k zástavě dechu a srdce a těžkému poškození mozku.
Od té doby chlapec zůstal v takzvaném bdělém kómatu. Lékařka Šípková má pravomocně potvrzený roční trest vězení s podmínečným odkladem na dva roky. Soud také lékařce uložil dvouletý zákaz výkonu povolání v pediatrii. Šípková v ústavní stížnosti například uváděla, že v podobné situaci se ocitla poprvé. Rozhodla se postupovat podle zažitého postupu, kdy se krvácející pacient po ORL zákroku přesune na ORL ambulanci.
Sestře Barboře Špásové za stejné provinění soudy pravomocně uložily šestiměsíční trest s ročním podmíněným odkladem. Další sestru zprostil obžaloby už okresní soud, stejně jako společnost Nemocnice Pardubického kraje jako právnickou osobu. Podle rozsudku nemocnice neporušila žádný ze zákonných předpisů a také její interní dokumenty pro postup v podobných situacích byly dostatečné. S rodinou chlapce se Nemocnice Pardubického kraje dohodla na mimosoudním vyrovnání. Výši částky nechtěly rodina ani firma upřesnit.
