Byl to dominantní výkon, leč takových pardubičtí basketbalisté v letošním play off předvedli poskrovnu. Proto je s jasným úterním vítězstvím Beksy 84:59 nad krajským rivalem ze Svitav spojen paradox. Její hráči po něm sice mohli potřetí v řadě slavit bronzové medaile a zvednout nad hlavu pohár za třetí místo v lize, ale nejspíš i oni sami v tu chvíli na palubovce cítili, že pro ambiciózní, na české poměry velmi bohatý klub, je to zkrátka málo. Boj o titul, k němuž měly dopomoci druhé místo v nadstavbě a vyhnutí se mistrovskému Nymburku v semifinále, se opět nekoná. A to budí rozpaky.
Svitavy si rozhodně mohou vyčítat, že rozhodující duel na pardubické palubovce hrubě nezvládly.
Nic to však nemění na tom, že v sérii s favorizovanou Beksou nebyly za úplného otloukánka (nedělní domácí duel vyhrály s přehledem) a že dosáhly svého top výsledku v Kooperativa NBL. Před letošní sezonou se dostaly maximálně do čtvrtfinále play off.
Co sérii o bronz v jejím závěru naklonilo na stranu Pardubic?
Trenér Beksy Levell Sanders se svým protějškem od svitavských Turů Lubomírem Růžičkou se shodl na tom, že zásadní byla neprostupná obrana domácích.
„Do zápasu jsme vstoupili agresivně a vytvářeli jsme velký tlak na hráče s míčem,“ řekl Sanders.
„Většina našich pokusů byla dobře pokrytá, stříleli jsme v časové tísni,“ souhlasil Růžička. „Situace na útočné polovině jsme řešili špatně,“ dodal.
Podle pardubického veterána Jiřího Welsche to byla hlavní příčinou uvolněná hra Beksy.
„Konečně, po měsíci a půl, jsme měli takhle jednoduchý zápas,“ poznamenal Welsch. „V celém play off jsme byli týmem, který, když nebyl přitlačený ke zdi, neměl stoprocentní koncentraci a nehrál na svoje možnosti. Teprve s nožem na krku jsme ze sebe dokázali vymáčknout to nejlepší. Je dobře, že jsme sezonu zakončili takhle, stálo to hodně úsilí,“ doplnil basketbalista.
