Korunáč Sclaterův obývá v ostravské zoo Voliéru Papua, do které mohou návštěvníci vstoupit a užít si bezprostřední blízkost zvířat – nejen korunáčů, ale i dalších pestrých papuánských ptáků.
„Nyní je mezi nimi k vidění i historicky první mládě největšího holuba světa,“ uvedla mluvčí zoo Šárka Nováková.
Korunáči jsou mohutní novoguinejští holubi charakterističtí svým modrofialovým zbarvením a výraznou chocholkou na hlavě.
„Celkem rozeznáváme čtyři druhy, které se od sebe mírně liší zbarvením i tvarem chocholek. Areály jednotlivých druhů se částečně překrývají a jsou známy i případy mezidruhového křížení,“ uvedla mluvčí.
Korunáči tráví mnoho času sběrem potravy na zemi, hnízdí však v korunách stromů. „Živí se především ovocem a drobnými bezobratlými,“ doplnila.
Chov korunáčů začal v Ostravě v roce 2011. Současný chovný pár tvoří sedmiletý samec ze zoo v dánské Kodani a mladá samice ze zoo v německém Duisburgu.
Námluvy největších holubích parádníků v Ostravě, zoo doufá v rozmnožení |
„Samici jsme získali v roce 2024, kdy byla teprve rok stará. Vzhledem k jejímu nízkému věku byli oba ptáci dlouho odděleni a postupně si na sebe zvykali přes pletivovou stěnu. Samci mohou být velmi nevyzpytatelní, proto bylo důležité, aby se seznamovali bezpečně a nemohli si vzájemně ublížit,“ popisuje Vojtěch Bonczek, inspektor chovu ptáků v Zoo Ostrava.
Samec se samici uklání
Spojení páru na jaře roku 2025 proběhlo bez problémů. Během námluv se samec samici „uklání“ a vydává dunivé zvuky.
Měsíc po spojení chovatelé pozorovali, jak ve voliéře hledají větve a přenášejí je do zázemí.
„V zázemí jsme proto umístili velké hnízdní koše na vyvýšená místa. Jeden z nich pár přijal a postupně jej vystlal větvemi. Následovala první hnízdění a pokusy o odchov mláděte, pár však zpočátku úspěšný nebyl,“ popsal Bonczek.
Holubi nejsou otravní špindírové. Jsou to chytří a rychlí doručovatelé zpráv |
Problematické je i správné krmení takzvaným holubím mlékem, které se rodičům vytváří přibližně během prvních dvou týdnů po vylíhnutí mláděte. Poté mládě postupně přechází na pevnou stravu.
„Letos pár zahnízdil poprvé v březnu a po měsíční inkubaci se opět vylíhlo živé mládě. Tentokrát byli rodiče úspěšní a mládě necelé čtyři týdny po vylíhnutí opustilo hnízdo. Momentálně jej rodiče vodí ze zázemí do průchozí voliéry Papua, kde jej mohou s trochou trpělivosti pozorovat i návštěvníci,“ uvedl Vojtěch Bonczek.
Ptáci jsou citliví na stres během hnízdění. Jejich mláďata jsou proto v lidské péči poměrně vzácná. Chovu korunáče Sclaterova se aktuálně věnuje 27 zoologických zahrad v Evropě, avšak za poslední rok zaznamenaly odchov mláďat pouze čtyři, mezi nimi poprvé i Zoo Ostrava.
