Právě v Ostravě se v roce 1972 narodilo první hroší mládě v tehdejším Československu. I proto tamním pracovníkům na úspěšném rozvoji chovu tolik záleží.
Nyní v ostravském zařízení pobývají šestiletý samec, kterého přivezli minulý rok v listopadu z německého Karlsruhe, dále dvanáctiletá samice a její dcera narozená před pěti lety, takže už také coby dospělá může mít mláďata.
Hroch byl dosud od samic oddělen, ale přes dělicí bariéru mohli být ve stálém kontaktu.
„Samec, který k nám přijel jako velmi submisivní (podřízené – pozn. red.) zvíře, se během tohoto období sžil s novým prostředím a také začal být dostatečně sebevědomý. Interakce mezi zvířaty byly v poslední době natolik pozitivní, že již nic nebránilo spojení samic se samcem,“ popsal inspektor chovu Matěj Vrúbel důvody, proč chovatelé přistoupili k pokusu o hroší páření.
Zdůraznil, že spojování tak velkých zvířat je velmi rizikové a navzájem si mohou i ublížit, někdy jsou zranění dokonce fatální.
„Přestože do vzájemných interakcí mezi zvířaty nijak nezasahujeme, byli jsme připraveni na oddělení zvířat v případě krizové situace. Takový scénář naštěstí nenastal. Drobné potyčky mezi zvířaty byly spíše ritualizovaného charakteru v rámci nastavení hierarchie ve skupině,“ pokračoval Vrúbel v popisu hrošího namlouvání.
Samec se dokonce pokoušel o spáření s oběma samicemi. „Jestli úspěšně, se dozvíme nejdříve za osm měsíců,“ konstatovala mluvčí Zoo Ostrava Šárka Nováková.
Při sledování současného harmonického soužití zvířat chovatelé doufají v navázání na úspěšnou historii odchovu těchto zvířat v Ostravě. Vše začalo už v roce 1967 dovozem šestileté samice, která v Ostravě žila až do své smrti v roce 2009. V roce 1968 k ní přibyl samec, který žil v zoo 50 let. Kvůli prudkému zhoršení zdravotního stavu ho museli na konci roku 2018 uspat.
Hroch zůstal, akácie zmizela. Ostravská zoo změnila po desítkách let logo |
Novou chovnou skupinu vytvořila samice, kterou do Ostravy přivezli v roce 2016, a samec v roce 2019. Hned v následujícím roce se páru narodilo mládě. Kvůli genetickému oživení chovu nastala loni výměna ostravského samce s dalším v Zoo Karlsruhe. Současná ostravská skupina samce a dvou samic se podobá přirozené ve volné přírodě.
Hroch obojživelný je na chov velmi náročný. „Populace hrochů není v zoologických zahradách nijak početná, navíc vzhledem k náročnosti těchto velkých teplomilných savců na technologicky nákladná chovatelská zařízení ubývá i chovatelů. Aktuálně je v Evropě chováno 190 jedinců v 72 institucích,“ zakončil Matěj Vrúbel.
Hroch žije v Africe na jih od Sahary. Oblasti jeho výskytu jsou však dnes ostrůvkovité. Původně se vyskytoval také po celé délce Nilu, dnes již jen na jeho horním toku. Počty hrochů v africké přírodě se odhadují na 130 tisíc jedinců.
„V přírodě je ohrožen zejména ztrátou přirozeného prostředí, které je člověkem přeměňováno na zemědělskou půdu, a také nelegálním a neregulovaným lovem pro maso a také zuby, které slouží jako náhražka slonoviny na černém trhu,“ upozornila mluvčí zoo Nováková.
30. listopadu 2024 |
