Ostravský krajský soud obžalovaného v roce 2024 pravomocně uznal vinným ze znásilnění a dalších trestných činů, kterých se dopouštěl na tehdy nezletilé dívce svěřené do jeho dozoru. Krajský soud mu uložil šestiletý trest odnětí svobody a povinnost zaplatit oběti 600 000 korun jako náhradu nemajetkové újmy. Vrchní soud však částku snížil na 250 000 korun a zbytek nároku odkázal na občanskoprávní řízení.
Ústavní soud se zabýval stížností oběti a dal stěžovatelce za pravdu. Podle něj krajský soud své rozhodnutí o výši náhrady podrobně odůvodnil, zatímco vrchní soud v rozhodnutí poskytl jen povšechné vysvětlení.
„Ve vztahu ke stěžovatelce z něj v podstatě nevyplývalo nic, co by jakkoli odůvodnilo razantní snížení náhrady přiznané soudem prvního stupně. Vrchní soud nijak nepopsal způsob, jímž dospěl k výsledné částce 250 000 Kč,“ uvedl soudce zpravodaj Jan Svatoň.
Odůvodnění vrchního soudu je tak podle Ústavního soudu nedostatečné a zasahuje do práva oběti na soudní ochranu. Vrchní soud tak bude znovu rozhodovat o újmě stěžovatelky. „Ačkoliv nelze předjímat výslednou výši náhrady, vrchní soud bude vázán právními závěry Ústavního soudu,“ doplnil soudce zpravodaj.
