„Na termicky aktivních haldách dochází k významným emisím prachových částic a plynů. Na prachové částice se navíc vážou polycyklické aromatické uhlovodíky, v řadě případů karcinogenní. Tyto emise mohou být rizikem pro kvalitu ovzduší a tedy zdraví lidí v příhraničí, a to nejen v těsné blízkosti těchto odvalů,“ vysvětlil důvody společného výzkumu českých a polských vědců projektový manažer z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava Václav Dombek.
Vědce zajímají hlavně prachové částice a plyny, které z odvalů vycházejí nebo které z nich mohou vycházet v případě odtěžování horniny či sanačních prací. Právě zahájili terénní odběry, měření a laboratorní analýzy.
Termicky aktivní odvaly
|
Spolu s ostravskou technickou univerzitou se na výzkumu podílí Hlavní báňský institut v Katovicích. Na české straně se výzkum týká hald Ema, Heřmanice a Hedvika v ostravsko-karvinské aglomeraci, v Polsku jde o lokality Charlotta, Rydułtowy-Anna, Radlin-Marcel a Wrzosy v oblasti wodzisławského okresu Slezského vojvodství.
„Jde o zhruba stejně velká území i prakticky shodné počty dotčené populace. U nás pracují čeští vědci, na polské straně ti polští,“ upřesnila mluvčí projektu Eva Kijonková.
Oba týmy používají stejnou metodiku, což je podle Václava Dombka významným posunem.
„Dosud si každý na své straně hranice zkoumal tak trochu podle svého a nebyli jsme pak jednotní ve výstupech a interpretaci výsledků. To značně komplikovalo propojení dalších aktivit v ochraně ovzduší. Musíme problém popisovat shodnými metodami, abychom mohli navrhovat společná řešení,“ komentoval Dombek.
Češi a Poláci se kvůli sledování starých hald poprvé spojili už před více než čtyřmi lety. Tehdy v terénu i v laboratořích prověřili více než 150 směsných vzorků povrchové vrstvy materiálu na deseti odvalech v České republice a dalších deseti v Polsku.
„Tehdy definovali, že ohrožení pro obyvatele pohraničí není dáno jen historickou rolí hald, ale jisté riziko může nastat vlivem současné lidské činnosti – odtěžováním či sanačními pracemi. Situace je složitá právě u takzvaných hořících odvalů, na které se odborníci soustředí nyní,“ vysvětlila Eva Kijonková.
Současný společný výzkum potrvá do konce srpna 2019. Jeho výstupy pak poslouží institucím, občanským sdružením, firmám, samosprávám i státní správě v obou zemích.
„Nezanedbatelnou přidanou hodnotou projektu je využití výsledků pro majitele a správce hořících odvalů. Při jakékoliv manipulaci s haldami budou moci snížit emisní rizika,“ doplnila Kijonková.
Už přípravy projektu se s majiteli hald konzultovaly. Ti závěry dosažené výzkumem mohou využít při kontrolách hoření, hašení a další správě odvalů i při zásazích do jejich tělesa při odtěžování.
