Čeští a polští vědci zkoumají vliv hořících hald na znečištění ovzduší

  16:53aktualizováno  16:53
Čeští a polští vědci se společně zaměřili na hořící haldy v česko-polském příhraničí. Výsledky bádání mají přispět k lepší ochraně ovzduší na obou stranách hranice. Termicky aktivní odvaly jsou totiž významným zdrojem emisí a toto riziko ještě roste při jejich odtěžování či sanaci.

Slezská Ostrava s haldou Ema | foto: Josef Kopecký, iDNES.cz

„Na termicky aktivních haldách dochází k významným emisím prachových částic a plynů. Na prachové částice se navíc vážou polycyklické aromatické uhlovodíky, v řadě případů karcinogenní. Tyto emise mohou být rizikem pro kvalitu ovzduší a tedy zdraví lidí v příhraničí, a to nejen v těsné blízkosti těchto odvalů,“ vysvětlil důvody společného výzkumu českých a polských vědců projektový manažer z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava Václav Dombek.

Vědce zajímají hlavně prachové částice a plyny, které z odvalů vycházejí nebo které z nich mohou vycházet v případě odtěžování horniny či sanačních prací. Právě zahájili terénní odběry, měření a laboratorní analýzy.

Termicky aktivní odvaly

  • Odvaly či haldy tvoří nevyužitelné hlušiny z hlubinné těžby, patří mezi největší ekologické zátěže.
  • Každý odval je unikátním souborem přírodnin, prohořívají i desítky let, produkují prach a další látky.
  • Nejrozsáhlejším hořícím odvalem na Ostravsku je odval Heřmanice, objem uloženého materiálu se odhaduje na 21 milionů kubíků.
  • Objem odvalu Hedvika činí zhruba 5 milionů kubíků, objem Emy čítá asi 2,6 milionu kubíků.
  • Hořící haldy v Ostravě jsou popisovány už v první půlce 20. století, kdy chodila o chladných nocích využívat jejich tepla chudina, podle dobového tisku se ale řada lidí v důsledku otravy nedočkala rána.

Spolu s ostravskou technickou univerzitou se na výzkumu podílí Hlavní báňský institut v Katovicích. Na české straně se výzkum týká hald Ema, Heřmanice a Hedvika v ostravsko-karvinské aglomeraci, v Polsku jde o lokality Charlotta, Rydułtowy-Anna, Radlin-Marcel a Wrzosy v oblasti wodzisławského okresu Slezského vojvodství.

„Jde o zhruba stejně velká území i prakticky shodné počty dotčené populace. U nás pracují čeští vědci, na polské straně ti polští,“ upřesnila mluvčí projektu Eva Kijonková.

Oba týmy používají stejnou metodiku, což je podle Václava Dombka významným posunem.

„Dosud si každý na své straně hranice zkoumal tak trochu podle svého a nebyli jsme pak jednotní ve výstupech a interpretaci výsledků. To značně komplikovalo propojení dalších aktivit v ochraně ovzduší. Musíme problém popisovat shodnými metodami, abychom mohli navrhovat společná řešení,“ komentoval Dombek.

Češi a Poláci se kvůli sledování starých hald poprvé spojili už před více než čtyřmi lety. Tehdy v terénu i v laboratořích prověřili více než 150 směsných vzorků povrchové vrstvy materiálu na deseti odvalech v České republice a dalších deseti v Polsku.

„Tehdy definovali, že ohrožení pro obyvatele pohraničí není dáno jen historickou rolí hald, ale jisté riziko může nastat vlivem současné lidské činnosti – odtěžováním či sanačními pracemi. Situace je složitá právě u takzvaných hořících odvalů, na které se odborníci soustředí nyní,“ vysvětlila Eva Kijonková.

Současný společný výzkum potrvá do konce srpna 2019. Jeho výstupy pak poslouží institucím, občanským sdružením, firmám, samosprávám i státní správě v obou zemích.

„Nezanedbatelnou přidanou hodnotou projektu je využití výsledků pro majitele a správce hořících odvalů. Při jakékoliv manipulaci s haldami budou moci snížit emisní rizika,“ doplnila Kijonková.

Už přípravy projektu se s majiteli hald konzultovaly. Ti závěry dosažené výzkumem mohou využít při kontrolách hoření, hašení a další správě odvalů i při zásazích do jejich tělesa při odtěžování.

Nejčtenější

Mladík natočil z auta medvěda v Beskydech, ohlas na síti ho šokoval

Muž natočil medvěda v Beskydech. Byl plachý a utíkal

Mladík jedoucí v autě před třemi dny v Beskydech kousek od Visalají natočil na mobil medvěda. Záznam zveřejnil na...

Autům na D48 ve Slezsku cosi rozbíjí skla. Nejspíš po nich někdo střílí

Prasklina na čelním skle auta Pavla Walka.

Několik poškozených čelních skel u aut hlásí v poslední době motoristé z dálnice D48 na trase z Frýdku-Místku do...

„Nebuď jako Tomáš.“ Hornická fakulta si v náborové kampani utahuje z Řepky

Tomáš Řepka

Netradiční způsob k lákání nových studentů zvolili na svých oficiálních facebookových stránkách zástupci...

Je konec, hokejová Sparta je vyřazena. Zlín vyrovnal sérii s Boleslaví

Zklamaní hokejisté Sparty po vyřazení z předkola s Vítkovicemi

Hokejová Sparta i po roce končí v předkole. V rozhodujícím duelu doma nestačila na Vítkovice 1:5 a celkově v sérii...

Vítkovice zdolaly v předkole Spartu, Boleslav si poradila se Zlínem

Vítkovický Michal Poletin se snaží uniknout Lukáši Klimkovi ze Sparty

Hokejisté Vítkovic vedou v předkole play off nad Spartou 1:0 na zápasy. V úvodním duelu série potvrdili roli favorita a...

Další z rubriky

VIDEO: V Czajankových kasárnách se po 80 letech opět střílelo

Ukázky ojedinělého boje o Czajankova kasárna ve Frýdku-Místku před 80 lety.

Autentické přestřelky, zranění, dobové uniformy i vojenská technika. To všechno mohli vidět v sobotu návštěvníci...

Čápi se vracejí, smrtící sloupy vysokého napětí ale zůstaly nezabezpečené

Zatím poslední oběť vedení vysokého napětí u skládky v Ostravě-Hrušově. (26....

Zatímco většina lidí se těší na jaro i návrat čápů, ornitologové z Ostravy varují před riziky, která na velké bílé...

Nejhůř na tom budou města, varuje krajská analýza klimatu

Vizualizace hráze přehrady v Nových Heřminovech na Bruntálsku.

Klimatické změny v Moravskoslezském kraji nejvážněji ohrožují zdraví obyvatel měst. V nich je totiž koncentrovaná...

Najdete na iDNES.cz