Čeští a polští vědci zkoumají vliv hořících hald na znečištění ovzduší

  16:53aktualizováno  16:53
Čeští a polští vědci se společně zaměřili na hořící haldy v česko-polském příhraničí. Výsledky bádání mají přispět k lepší ochraně ovzduší na obou stranách hranice. Termicky aktivní odvaly jsou totiž významným zdrojem emisí a toto riziko ještě roste při jejich odtěžování či sanaci.

Slezská Ostrava s haldou Ema | foto: Josef Kopecký, iDNES.cz

„Na termicky aktivních haldách dochází k významným emisím prachových částic a plynů. Na prachové částice se navíc vážou polycyklické aromatické uhlovodíky, v řadě případů karcinogenní. Tyto emise mohou být rizikem pro kvalitu ovzduší a tedy zdraví lidí v příhraničí, a to nejen v těsné blízkosti těchto odvalů,“ vysvětlil důvody společného výzkumu českých a polských vědců projektový manažer z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava Václav Dombek.

Vědce zajímají hlavně prachové částice a plyny, které z odvalů vycházejí nebo které z nich mohou vycházet v případě odtěžování horniny či sanačních prací. Právě zahájili terénní odběry, měření a laboratorní analýzy.

Termicky aktivní odvaly

  • Odvaly či haldy tvoří nevyužitelné hlušiny z hlubinné těžby, patří mezi největší ekologické zátěže.
  • Každý odval je unikátním souborem přírodnin, prohořívají i desítky let, produkují prach a další látky.
  • Nejrozsáhlejším hořícím odvalem na Ostravsku je odval Heřmanice, objem uloženého materiálu se odhaduje na 21 milionů kubíků.
  • Objem odvalu Hedvika činí zhruba 5 milionů kubíků, objem Emy čítá asi 2,6 milionu kubíků.
  • Hořící haldy v Ostravě jsou popisovány už v první půlce 20. století, kdy chodila o chladných nocích využívat jejich tepla chudina, podle dobového tisku se ale řada lidí v důsledku otravy nedočkala rána.

Spolu s ostravskou technickou univerzitou se na výzkumu podílí Hlavní báňský institut v Katovicích. Na české straně se výzkum týká hald Ema, Heřmanice a Hedvika v ostravsko-karvinské aglomeraci, v Polsku jde o lokality Charlotta, Rydułtowy-Anna, Radlin-Marcel a Wrzosy v oblasti wodzisławského okresu Slezského vojvodství.

„Jde o zhruba stejně velká území i prakticky shodné počty dotčené populace. U nás pracují čeští vědci, na polské straně ti polští,“ upřesnila mluvčí projektu Eva Kijonková.

Oba týmy používají stejnou metodiku, což je podle Václava Dombka významným posunem.

„Dosud si každý na své straně hranice zkoumal tak trochu podle svého a nebyli jsme pak jednotní ve výstupech a interpretaci výsledků. To značně komplikovalo propojení dalších aktivit v ochraně ovzduší. Musíme problém popisovat shodnými metodami, abychom mohli navrhovat společná řešení,“ komentoval Dombek.

Češi a Poláci se kvůli sledování starých hald poprvé spojili už před více než čtyřmi lety. Tehdy v terénu i v laboratořích prověřili více než 150 směsných vzorků povrchové vrstvy materiálu na deseti odvalech v České republice a dalších deseti v Polsku.

„Tehdy definovali, že ohrožení pro obyvatele pohraničí není dáno jen historickou rolí hald, ale jisté riziko může nastat vlivem současné lidské činnosti – odtěžováním či sanačními pracemi. Situace je složitá právě u takzvaných hořících odvalů, na které se odborníci soustředí nyní,“ vysvětlila Eva Kijonková.

Současný společný výzkum potrvá do konce srpna 2019. Jeho výstupy pak poslouží institucím, občanským sdružením, firmám, samosprávám i státní správě v obou zemích.

„Nezanedbatelnou přidanou hodnotou projektu je využití výsledků pro majitele a správce hořících odvalů. Při jakékoliv manipulaci s haldami budou moci snížit emisní rizika,“ doplnila Kijonková.

Už přípravy projektu se s majiteli hald konzultovaly. Ti závěry dosažené výzkumem mohou využít při kontrolách hoření, hašení a další správě odvalů i při zásazích do jejich tělesa při odtěžování.

Nejčtenější

Po zavedení QR kódů na popelnicích nosí lidé své odpadky k sousedům

Ilustrační snímek

S plánem snížit náklady na likvidaci odpadů přišla novojičínská radnice. Proto se v uplynulých měsících na všech...

Při nehodě čtyř aut v Orlové jedna žena zemřela, pět lidí je zraněných

Tragická nehoda si vyžádala jednu oběť a pět zraněných.

Jedna žena zemřela a dalších pět lidí se zranilo při ranní nehodě čtyř automobilů v Orlové na Karvinsku. Na...

Festival Colours of Ostrava zahájila kapela Buty, diskutovat přijel indián

V Ostravě začal 17. července 2019 mezinárodní hudební festival Colours of...

V Ostravě odpoledne odstartoval další ročník multižánrového hudebního festivalu Colours of Ostrava. Prvním koncertem na...

Muž po sexu usnul. Komplic ženy mezitím odnesl televizi, stravenky i kýtu

Ilustrační snímek

Seznámení s cizí ženou v jedné z ostravských restaurací vyšlo šestapadesátiletého muže draho. Poté, co spolu u něj doma...

Noví vlastníci ostravské hutě zavádějí změny, sníží výrobu o 20 procent

Nová huť společnosti Mittal Steel Ostrava

Ani požadovaných sto dnů, které si vyžádali na seznámení se s nově získaným podnikem, nepotřebovali manažeři...

Další z rubriky

Přes zákaz se těží zdravé stromy, tvrdí lesníci. Chřadnou i listnáče

V lesích se těží násobně více dřeva, to je potom potřeba odvézt. Cestou ke...

Část lesníků tvrdí, že přestože to zákon zakazuje, mizí z lesů při kůrovcové těžbě tisíce kubíků zdravých stromů....

Manželé přepadali kurýry. Žena je zabavila, muž přiběhl s páčidlem

Zajištěné peníze a stravenky z lupu.

Policie na Novojičínsku dopadla manžele, kteří přepadávali řidiče zásilkových služeb. Plán byl jednoduchý: objednali si...

Sběratel má na zahradě nevšední muzeum. Desítky starých mlýnských kamenů

Muž z Oder sbírá mlýnské kameny.

Nevšední muzeum provozuje na své zahradě sběratel Jiří Král z Oder na Novojičínsku. K vidění jsou zde desítky kusů...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz