50 let jednoho paneláku. Žili jsme na staveništi, vzpomínají první obyvatelé

  13:59aktualizováno  13:59
Dům na sídlišti Hrabinská v Českém Těšíně oslavil v červenci padesát let od své kolaudace. Jeho první nájemníci popisují rozmach panelákových sídlišť, vzpomínají na kolaudační nedostatky bytů i chybějící chodníky v okolí domu.

Jít nakoupit do obchodu, to tehdy znamenalo přejít staveniště. | foto: Petr Wojnar, 5plus2.cz

V šedesátých letech minulého století byla výstavba panelových domů v regionu v plném proudu. Nejinak tomu bylo v Českém Těšíně. Například do domu ve Slezské ulici na sídlišti Hrabinská se před padesáti lety nastěhovávali první nájemníci.

Mezi nimi byl i Luděk Novák. Ten v místě s manželkou žije dodnes a stále si vybavuje, co za radosti i strasti v době panelákového rozmachu prožíval.

Fotogalerie

Dostat se k bytu nebylo podle Nováka nic jednoduchého. Čekání v družstevním pořadníku se protahovalo. „Tlačilo se to, jak se dalo, to tehdy jinak ani nešlo,“ vzpomíná s úsměvem. I proto byl s manželkou v červenci roku 1966 nadšen, že dům je zkolaudován, a patřil k prvním nedočkavcům, který se do bytu nastěhoval.

„Dali jsme si tu televizi, seděli jsme na zahradním lehátku a bednu jsme měli převrácenou jako stůl,“ směje se s odstupem času Novák a dodává: „Tehdy nebylo tolik peněz. Navíc se některé zařízení složitě shánělo, ale postupem jsme si byt zařídili podle našich představ.“

Chodníky si lidé vyšlapali

Nadšení z nového bydlení u nových obyvatel domu dokázalo přebít i fakt, že byt měl mnohé kolaudační závady a okolí domu bylo jedno velké staveniště. „Nejbližší chodníky se dodělaly během roku. Byly sice architektonicky pěkné, aby to vypadalo, ale nebyly funkční a lidé chodili jinudy,“ podotýká Luděk Novák.

Jeho soused Karel Sikora, který žil nejprve jen v pár metrů vzdáleném věžáku, aby se pak také přestěhoval do domu na adrese Slezská 38, dodává. „Stěhující museli různě improvizovat při překonávání překážek. Používaly se fošny k překlenutí nerovností. Chodníků bylo zoufale málo a lidé si je začali tvořit jinde,“ vysvětluje.

Jak? Tam, kde chtěli chodník, si vyšlapali cestu „Vyšlapali cestu a naznačili tak zodpovědným lidem, kudy by chodníky měly vést. A ony se tam pak opravdu někdy udělaly,“ podotýká Sikora.

Desetileté výročí domu oslavili v sušárně

Ač byly začátky v panelácích krušné, je z dnešního pohledu i co závidět. Třeba rozloha bytů. „Třípokojový byt o velikosti 80 metrů čtverečních, to už je v dnešní době poměrně luxus,“ míní Novák.

Jeho byt byl zkalkulován na zhruba 74 tisíc korun. „Z toho čtrnáct tisíc jsme museli zaplatit před nastěhováním, asi třetinu částky zaplatil stát z příspěvku na byt a zbytek jsme formou úvěru spláceli třicet let,“ podotýká Novák.

Jiné tehdy byly podle Luďka Nováka a Karla Sikory i vztahy mezi nájemníky. „To je dáno tou dobou, která se lišila od té dnešní. Dříve byli lidé schopni se domluvit a spoustu věcí v domě si dokázali udělat sami. Dneska ti mladí si to raději zaplatí a nechají udělat. Taky jsme se mezi sebou více navštěvovali. Pamatuji si třeba, jak jsme k desetiletému výročí domu udělali oslavu v sušárně ve sklepě s hudbou a občerstvením. Slavili jsme společně silvestry a podobně,“ dodali oba pamětníci svorně.

Výstavbu sídliště dokumentuje i stránka z kroniky města z roku 1965. Tu ve svém posledním čísle otiskl městský zpravodaj. „Projekt byl sice oceněn, ale starousedlíci museli od začátku bojovat s křivými zdmi a dalšími nedostatky, které zapříčinila uspěchaná výstavba s nasazením slovenských učňů. Také se byty ukázaly těžce vytopitelné, projekt byl vypracován pro teplejší klima jižního Slovenska a v našich klimatických podmínkách se neosvědčil. Proto musely být domy dodatečně zaizolovány. Nicméně svou vzdušností, kdy je mezi domy ponechán dostatečný prostor, a vzrostlou zelení dnes patří toto sídliště k vyhledávaným,“ napsaly v červnovém vydání Těšínské listy.

Autor:

Nejčtenější

Iglú se šíří Českem, pro řadu bezdomovců jsou lepší než noclehárna

Někteří bezdomovci upřednostňují iglú před pobytem v noclehárně.

Bezdomovecká iglú, která před časem do Česka přivezla dvojice mladých lidí, už překročila hranice Ostravska. Zájem je o...

Zubařka nedostala dotaci od města, přestala proto ošetřovat místní pacienty

zuby, zubař, ilustrace

Když se obyvatelé města Studénka chtěli registrovat k nové zubařce, zastavila je cedule s překvapivým až diskriminačním...

Autoklíče z Frenštátu dobývají celý svět, při vývoji je házejí z okna

Továrna dodavatele pro autoprůmysl Continental ve Frenštátu pod Radhoštěm

Asi ho máte v kapse kalhot, nebo pohozený někde v tašce či kabelce - klíč od auta. Najděte ho a držte při čtení v ruce,...

Sparta dala razítko na Šuralův přestup a přiblížila se k angažmá Panáka

Karvinský Filip Panák (vlevo) hlavičkuje před Ondřejem Zahustelem ze Sparty.

Do fotbalové Sparty má blízko Filip Panák z Karviné, o kterého má zájem i Baník Ostrava. Přestup mladého univerzála do...

Ostravské Přednádraží mizí, drážní kolonii a romské ghetto bourají bagry

Ostravské Přednádraží rychle planýrují bourací stroje. (14. ledna 2019)

Tak vypadá definitivní zánik části města. Bagry a další bourací stroje se zakously do vybydlených domů v lokalitě...

Další z rubriky

Kraj zařídil exhejtmanovi místo šéfa sportcentra, stěžují si kritici

Bývalý hejtman Moravskoslezského kraje Miroslav Novák.

Výběrové řízení šité na míru pro někdejšího hejtmana Miroslava Nováka uspořádal podle některých kritiků Krajský úřad v...

Kam s odpadky? Útlum skládkování do pěti let nutí úřady hledat řešení

Společnost SAKO se stará o komunální odpad v Brně. Ročně spálí 248 tisíc tun...

Otázka, kam se směsným odpadem, zaměstnává radnice napříč Moravskoslezským krajem. Za pět let totiž nebude smět na...

Pro šestnáctiletou lyžařku s poraněnou páteří letěl do Jeseníků vrtulník

Záchranáři jeli a letěli na Ovčárnu k vážně zraněné lyžařce.

K mladé lyžařce letěl ve čtvrtek dopoledne vrtulník záchranářů. Šestnáctiletá dívka upadla při lyžování v areálu...

Najdete na iDNES.cz