„Například zrovna cena průmyslových hnojiv je nyní třikrát vyšší, než tomu bylo v minulých letech,“ potvrdil krajský předseda agrární komory Vilém Tomíček.
Připomněl, že právě na jaře zemědělci musejí pole přihnojit. „A navíc kromě toho, že jsou drahá, tak hnojiva ani nejsou,“ poznamenal.
Upozornil také, že pokud zvýšení cen potravin zákazníci nepoznali ve velké míře dosud, ve druhé polovině roku se tak jistě stane.
„Zvláště živočišné produkty jako mléko, vejce nebo maso mají obrovské nároky na energii, tedy například i na elektřinu. Dražší jsou však nejen hnojiva, ale také krmiva, to se prostě postupně musí projevit i v konečných cenách,“ vysvětlil.
Souhlasí s ním i soukromý zemědělec Petr Klečka z farmy Luční dvůr v Bartošovicích na Novojičínsku. „Jsem přesvědčen, že na konci letošního roku už nebude obyčejný rohlík pod tři koruny,“ nastínil jeden z možných dopadů.
Při zmínce o tom, že se objevují výzvy pekařů k vládě, aby zastropovala ceny obilovin, Klečka okamžitě reagoval: „Ale prosím, ale když se zastropují ceny obilovin, tak se musí zastropovat i ceny energií a hnojiv, jinak by to bylo nefér.“
Elektřinu potřebují pro skladování zeleniny
Pokud se pěstitelé zabývají například i pěstováním brambor nebo cibule, značně se zvyšují i částky za elektřinu při nutném skladování. Také na námitku, že jak zemědělci draze vyrobí, tak i draze prodají, mají pěstitelé a chovatelé odpověď. A poukazují na to, že ceny uváděné na burze zemědělci nikdy nedostanou.
„Nyní tam sice vidíte deset tisíc korun za tunu pšenice, ale když se prodává po žních, tak je tak za polovinu,“ nastínil Tomíček. Klečka se připojil, že pokud nyní do ceny za pšenici zakomponuje všechny zvýšené vstupy, měla by být po žních nejméně za 7 500 korun za tunu, aby z toho pěstitelé měli takový profit jako loni.
Se složitější situací se letos potýkají také v zemědělské společnosti RenoFarma v Kozlovicích na Frýdecko-Místecku.
„Vyjeli jsme do polí, začaly jarní práce. Sejeme ječmen, řepka už je přihnojená. Nejvíce nás teď tíží vysoké ceny nafty,“ poznamenal Petr Tománek, který má na starosti rostlinnou výrobu.
Chybí Ukrajinci
K už tak různým neblahým vlivům se připojila válka na Ukrajině. Pro některé zemědělské firmy to například znamenalo odliv pracovních sil.
„Mnoho Ukrajinců dostalo povolávací rozkazy,“ potvrdil krajský předseda agrární komory Tomíček. Současně však do země přišlo mnoho ukrajinských žen. „Jejich možnosti vidím spíše při sezonních pracích, například při sklizních,“ dodal.
Podle Petra Klečky bude letošní vývoj v zemědělství tak trochu věštění z křišťálové koule.
Pochopitelně stálým otazníkem zůstává počasí, v březnu takřka bez deště. „Je poměrně velké sucho, takže bychom nějaký deštík potřebovali. Snad se naplní předpovědi, že se tento týden tak stane. Moc by to pomohlo,“ řekl Tomíček.
