Zemědělská krajina je totálně odvodněná a nikdo to neřeší, tvrdí odborníci

  19:05aktualizováno  19:05
Kvůli extrémnímu suchu zní ze všech stran slova o nutnosti změnit krajinu a především hospodaření na zemědělské půdě. Ochránci přírody však tvrdí, že jsou to jen plané výkřiky, protože když se jedná o dotacích pro zemědělce, schvalují se dál na velké plochy a těžkou techniku.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Reuters

Zemědělci tak nejsou nuceni budovat na polích meze a zelené pruhy, které by zadržely vodu. Ministerstvo zpřísní alespoň vyhlášku na ochranu půdy proti erozi.

Přírodovědec Daniel Křenek z Českého Těšína zmínil jeden příklad ve Vendryni na Frýdecko-Místecku, který ukazuje, proč má rozdělení lánů smysl: „Sledovali jsme kvůli vlastnímu výzkumu křovinami porostlou louku navazující na pole. Pozorovali jsme na ní až devadesát druhů ptáků i zvěř. Ráno nad ní stoupala mlha, protože na rozdíl od okolí absorbovala vodu. Pak louku koupil jiný vlastník, a jelikož ji chtěl pronajmout zemědělskému družstvu, plochu vymýtil. Dnes je místo ní lán. Takových případů je spousta. Na jedné straně se dotuje obnova krajiny a na druhé se krajinné prvky zničí. Ekologicky šetrné dotační tituly nejsou pro zemědělce povinné a nemusejí je využívat.“

Půda a dotační podmínky

Podle Petra Stýbla z Českého svazu ochránců přírody nastal obrovský problém, který se neřeší. „Zemědělská krajina je totálně odvodněná, zničená pesticidy a vypadá to, že dotační podmínky, které se chystají na další roky, se nezmění. Zase se plánuje podpora velkých ploch osazených monokulturami, které vyžadují těžkou techniku. Když chtějí zemědělci využívat dotace, musejí se jim přizpůsobit,“ podotkl Stýblo.

„Česko patří v Evropě ke státům s nejrozlehlejšími půdními bloky. Nyní se pracuje na dotační politice, která bude platit od roku 2021. Uvažovalo se, že by u dotací platil strop. Vyplácely by se podle velikosti farmy. Tedy v případě velkého družstva by toto získalo dotační peníze jen na určitou část rozlohy obhospodařovaných polí. To znamená, že by družstva byla nucená lány dělit na menší výměru třeba mezemi, stromořadím a podobně. Změna neprošla,“ sdělil Václav Zámečník z České společnosti ornitologické, který se zabývá vlivem zemědělství na krajinu.

Kukuřice a řepka vs. vojtěška

Jediné kladné opatření, které se podle něj navrhlo už před pár lety, slouží na zpomalení eroze půdy. „V regionech, kde se pěstovaly širokořadé plodiny, jako je kukuřice, pšenice nebo řepka, je půda silně postižená erozí. Tam se musí sít rostliny, které ji lépe absorbují. Třeba vojtěška. Nejde jen o erozi, ale zem trpí i nedostatkem organické hmoty, která váže vodu. Jelikož družstva omezila živočišnou výrobu, zemědělci nemají hnůj. Mohou sice pěstovat plodiny na zaorání, aby vrátili do země organiku, ale to není ekonomicky výhodné jako řepka,“ doplnil Zámečník s tím, že nastavení dotační politiky v zemědělství bude pro krajinu dost zásadní.

„Spíš předpokládám, že se půjde cestou kompromisu, což je špatně. Lepší by bylo vysvětlovat a ukazovat zemědělcům, že je šetrnější hospodaření i v jejich zájmu. Obávám se však, že bez nastavení tvrdých podmínek bude naše země dál vysychat,“ řekl Zámečník.

Ministerská podpora

Ministerstvo zemědělství tvrdí, že se dlouhodobě snaží motivovat zemědělce k využívání vhodných agrotechnických postupů. „Jednou z podmínek k získání dotací je nutnost pokrýt půdu na strmějších pozemcích v zimě například meziplodinami nebo strništěm. Další podmínkou je zákaz pěstování erozně nebezpečných plodin na ohrožených půdách. Ministerstvo také začalo podporovat podniky, které mají rostlinnou i živočišnou výrobu, aby do země vrátily organickou hmotu,“ vypočítal mluvčí ministerstva zemědělství Václav Tampír.

Podle ministerstva životního prostředí je česká zemědělská dotační politika navázána na evropskou. „Zájmem zemědělství vždy bude zajištění potravin pro obyvatele. Představa, že by se zemědělská dotační politika orientovala výhradně na mimoprodukční zemědělství, není reálná, i když by to životnímu prostředí pomohlo,“ zmínila mluvčí ministerstva životního prostředí Dominika Pospíšilová. 

Proto se ministerstvo soustředí především na ochranu půdy proti erozi. „Pro ČR se už schválily podmínky, které zvýší povinnou rozlohu erozně ohrožených půd až na 25 procent, což představuje velkou plochu zemědělské půdy. Vyhláška by měla citelně napravit špatné hospodaření. Nyní se dokončuje, platit by měla od roku 2019,“ dodala Pospíšilová.

Nejčtenější

Kočka těžce pokousala ženu, strážníci zvíře dvě hodiny unavovali

Zranění způsobená kočkou poměrně hodně krvácela.

Velmi agresivní a vytrvalá byla kočka, která v opavském bytě zaútočila na ženu. Ta zvíře před časem našla a vzala si ho...

Požár v ostravském dopravním podniku zničil 12 autobusů, škody jsou 22 milionů

Celkem dvanáct zaparkovaných autobusů poškodil požár v garážích Dopravního...

Celkem dvanáct zaparkovaných autobusů poškodil v sobotu večer požár v garážích Dopravního podniku Ostrava. Při zásahu...

Výzkum ostravského vědce může změnit pohled na dějiny Severní Ameriky

Ostravský vědec Pavel Flegontov odkrývá kombinací poznatků z genetiky,...

Na Harvard míří pětatřicetiletý vědec Ostravské univerzity. Pavel Flegontov svým výzkumem zaujal natolik, že se od září...

Mladý řidič vjel do cesty autobusu, v přepůleném autě zemřel

Střet s autobusem přepůlil auto. Řidič na místě zemřel.

Dvacetiletý řidič osobního auta zemřel na silnici mezi Karvinou a Orlovou poté, co vjel v zatáčce do protisměru a...

Pastviny v Beskydech brázdí pět měsíců v roce Ovečkin s maringotkou

Martin Jurnost vysoko v kopcích kolem rodného Jablunkova pase ovce.

Kamarádi mu říkají Ovečkin. Příjmení jednoho z nejlepších ruských hokejistů zní totiž skoro stejně jako profese...

Další z rubriky

Skoky z jezu a do mělčiny. Dvě ženy se při pobytu u vody těžce zranily

Ilustrační snímek

Záchranáři v Moravskoslezském kraji museli zasahovat u dvou případů závažného zranění po skocích do řeky a přehrady....

Dycky Mosty, glosují lidé z obce u Jablunkova snahu o zkrácení názvu

Vlakové nádraží v Mostech u Jablunkova.

Mosty u Jablunkova na Třinecku uvažují o zkrácení názvu obce. Ne všichni obyvatelé jsou však nápadem nadšení....

V podpoře nadaných žáků jsme pozadu, říká odbornice na jejich rozpoznávání

S vyhledáváním nadaných dětí má Jana Škrabánková už 26letou zkušenost.

Takřka detektivní práci dnes připomíná vyhledávání mladých talentů z oblasti fyziky, matematiky a dalších přírodních...

Najdete na iDNES.cz