Nadzvedávání a objíždění závory, či dokonce přecházení přes koleje v době, kdy svítí červená. Přestupky na železničních přejezdech v kraji jsou čím dál častější.
„Takřka všechny nehody na železničních přejezdech způsobují účastníci silničního provozu – chodci, cyklisté, motoristé, řidiči,“ sdělil mluvčí Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Jakub Ptačinský.
Zároveň odmítl, že by byly přejezdy nebezpečné.
„Žádné nebezpečné přejezdy neexistují. Všechny splňují normy a jsou osazeny odpovídajícím druhem zabezpečovacího zařízení. Přejezdy jsou tak bezpečné, jak bezpečně se na nich chovají řidiči,“ uvedl Ptačinský.
Mezi vytížené přejezdy v kraji, na kterých riskují řidiči nejčastěji, patří ty ve Studénce, v Suchdole nad Odrou, v Dolní Lutyni, v Loukách nad Olší a v Dobré. Jde o místa, kterými denně projedou desítky až stovky vlaků.
„Abych řekl pravdu, tak někdy je to o nervy čekat patnáct minut u trati. Proto asi řidiči riskují a projíždějí to na poslední chvíli. Mě to tedy nikdy nenapadlo, nejsem blázen,“ řekl čtyřiatřicetiletý Miroslav Novotný z Nového Jičína. Třeba zrovna přes Studénku, kde minulou středu narazilo pendolino do kamionu, jezdí pravidelně.
Kamery rozeznají značky i obličeje
Kvůli bezpečnosti před víc než dvěma lety ve Studénce SŽDC ve spolupráci s krajem a policií, stejně jako v jiných místech v kraji, instalovala kamery, které hlídají tři křížení silnic a koridoru do Polska a jeden přejezd na trati na Slovensko. Pomocí wi-fi se signál z kamer šíří do okolí tak, aby situaci mohla monitorovat policie.
Zařízení dokáže také rozeznat registrační značky aut i obličeje. O existenci kamerového systému účastníky silničního provozu informují tabulky.
„Všechny přejezdy jsou vybavené i černou skříňkou, tedy záznamovým zařízením, které je schopné zpětně informovat, co přesně se ve které vteřině stalo – kdy začala svítit výstražná světla, kdy šly závory dolů, jestli byla hlášena porucha, jak daleko byl vlak,“ vylíčil Ptačinský
„Pro představu: vyšetřovatelé stáhnou data z přejezdu, z jednotky i z pultu, odkud se řídí celá trať, a složí to všechno dohromady do obrazu, který jasně řekne, kdo, kdy a co udělal. Informace doplní o kamerový záznam, což znamená, že navíc ještě vidí, co se na místě dělo a jak vypadal okamžik těsně před nehodou, například jaké byly reakce řidiče,“ doplnil s tím, že výsledkem je materiál, který slouží k usvědčení viníka dopravní nehody.
Ubezpečil, že další instalace kamerových systému na přejezdech v kraji jsou v plánu.
„Nelze ale předpokládat, že budou úplně všude, patrně by bylo nereálné sledovat a vyhodnocovat všechny záznamy, ale na nových přejezdech kamerový systém v plánu je,“ doplnil mluvčí SŽDC.
Výstražné kříže znamenají totéž, co značka stop
V Moravskoslezském kraji existují všechny možné druhy železničních přejezdů – od těch, u nichž jsou pouze výstražné kříže, až po ty se světly, zvukem a závorami. Výstražné kříže znamenají totéž, co značka stop, Ptačinského proto udivuje, že zatímco značku stop ve městě respektuje drtivá většina řidičů, červená světla a kříže u přejezdů už takový úspěch nemají.
„Autoškolu provozuju dvacet let, na výstražná zařízení u trati samozřejmě klademe důraz, takže skutečně nevím, z jakého důvodu se řidiči chovají rizikově,“ uvedla majitelka jedné z ostravských autoškol.
Bývalý strojvedoucí Jiří Šindelář řídil rychlík, na který před sedmi lety ve Studénce spadl most. Podle něj jsou všechny přejezdy v republice absolutně bezpečné a je jedno, jestli jsou u nich dřevěné kříže, anebo světla a závory.
„Ale jen do té doby, než se najde nějaký pitomec, který nedodržuje dopravní předpisy. S tím nikdo nic neudělá. Leda by ty přejezdy zrušili. Anebo by za porušení pravidel silničního provozu udělovali větší sankce, protože projíždět železniční přejezd na červenou, to je podle mě trestný čin obecného ohrožení z nedbalosti. Za to bych řidiče trestal,“ dodal Šindelář.
Ve Studénce přejížděli řidiči koleje na červenou i necelý týden po nehodě:
