Cílem je vytvořit funkční model, jenž by v úzké spolupráci propojil lékaře s výzkumníky a studenty technických oborů, kteří by pro ně vytvářeli řešení šitá na míru. V Ostravě jde o pilotní projekt, jenž by se následně mohl přesunout do dalších univerzitních měst.
„Je to skvělý případ multioborové spolupráce. Zdravotníci definují nějaký problém, který řeší v rámci své klinické praxe, a technici a IT experti jim jej pomohou uchopit a najít pro něj řešení. S tím, že je zde možnost, že tato řešení následně projdou standardní certifikací a stanou se z nich běžné zdravotní prostředky,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Výzva se zaměřuje například na využití umělé inteligence v klinickém provozu, vývoj senzorů a měření v medicíně, zefektivnění workflow zdravotnických zařízení, bezpečnost a kvalitu péče, telemedicínu i bezpečné sdílení a propojení zdravotnických dat.
„Klíčovým aspektem je rychlost, protože běžné výzkumné projekty probíhají mnoho let. Tady řešíme menší problémy s větší rychlostí s rychlejší implementací do praxe,“ nastínil jednu z výhod děkan fakulty elektrotechniky a informatiky Radek Martinek.
„Jsme také schopni nabídnout řešení jako komplet, od vývoje hardwaru až po implementaci softwaru.“
AI analyzuje mozky
Fakulta přitom na podobných projektech spolupracuje s Fakultní nemocnicí v Ostravě už nyní.
„Máme například s radiologií projekt, kde chceme využít umělou inteligenci k analýze mozku dětí u jedné velmi vzácné choroby,“ popsal Martinek. Významný je i projekt na využití nanorobotů pro genové inženýrství imunitních buněk, za nímž stojí jeden z nejcitovanějších českých vědců Martin Pumera.
Univerzita v Ostravě vyvinula revoluční přístroj na měření vlastností baterií |
Financovat iniciativu nyní bude samotná VŠB-TUO, která počítá s možností některé z výsledků certifikovat, aby se následně mohly běžně využívat ve zdravotnictví. „Kolem univerzity krouží řada investorů, kteří jsou ochotni vložit peníze do nadějných nových technologií,“ podotkl rektor VŠB-TUO Igor Ivan.
